Hnutí ANO na víkendovém sjezdu změnilo své stanovy a jeho předseda Andrej Babiš získal nové pravomoci. Je ANO ještě demokratické, a pokud ne, neměl by zasáhnout stát? „Oprávnění předsedy hnutí ANO vyškrtnout kandidáty, doplnit na kandidátku nové jména nebo změnit pořadí lidí na kandidátní listině je sice nedemokratické, ale stupeň nedemokratičnosti nedosahuje takové míry, aby to vedlo k rozpuštění tohoto hnutí,“ zamýšlí se ve svém komentáři pro HlídacíPes.org Aleš Rozehnal.

Celostátní sněm politického hnutí ANO schválil změnu stanov hnutí, která mimo jiné umožňuje předsedovi hnutí zasahovat do kandidátek hnutí pro volby na všech úrovních. Předseda bude moci vyškrtnout kandidáty, doplnit na kandidátku nová jména nebo změnit pořadí lidí na kandidátní listině.

Tato změna stanov vzbuzuje otázku, zda je v souladu se zákonem o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, který stanoví, že vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí, které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány.

[ctete]104021[/ctete]

Zákon tedy u politických stran rozlišuje jednak vnější a jednak vnitřní demokratičnost. Vnější demokratičnost spočívá v tom, do jaké míry se strana či hnutí hlásí k idejím demokracie nebo je odmítá.

Jak se pozná vnitřní demokratičnost

Interní stranická demokratičnost spočívá v možnosti členů strany, resp. hnutí volit vedení strany, resp. hnutí, možnosti členů hnutí ovlivňovat agendu hnutí, ochraně základních práv členů strany či hnutí, v garanci práva na informace, transparentnosti, svobodě projevu uvnitř hnutí a možnosti tvorby frakcí.

Podstatným znakem vnitřní demokratičnosti hnutí či strany je ale také možnost členů volit nominanty na veřejné pozice.

Demokratická struktura strany nebo hnutí musí být vertikální a jeho legitimita musí být utvářena zezdola.

Členové nemohou být vyloučeni ze stranického rozhodovacího procesu a musí být zaručena rovnost všech členů strany s vyloučením nutnosti slepě poslouchat pokyny lídrů strany nebo možnosti takovou poslušnost vyžadovat.

Naše demokracie spočívá na soutěži politických stran a hnutí, protože vyjadřují názory a potřeby společnosti. Pokud má mít jedinec právo na rovnost a svobodu v demokracii, musí mít tato práva i v tělesech, která mu umožňují na demokracii participovat.

Změna stanov ANO je nedemokratická

Je nepochybné, že v demokracii nemají místo politické strany, které demokracii odmítají. Stejně tak ale není v demokracii místo pro strany, které samy nejsou demokratické. Demokracie totiž nemůže existovat bez politických stran, resp. bez demokratických politických stran.

Nedostatek vnitřní demokratičnosti je důkazem nedemokratičnosti vnější, protože dříve nebo později vnitřní agendy a chod strany ovlivní vnější stranické postoje a aktivity. Zcela zřetelně se to projevilo na stranách leninistických a ultranacionalistických. Stanovy politické strany nebo hnutí tedy musí vylučovat stranickou diktaturu nebo oligarchii.

Ze všech výše uvedených důvodů je popsaná změna stanov hnutí ANO nedemokratická. Na druhou stranu je nutno respektovat stranickou autonomii.

Stát tedy může zasáhnout až tehdy, pokud by stanovy strany nebo hnutí nesplňovaly minimální požadavky vnitřní demokratičnosti, kterou je možnost změny stranického vedení členskou základnou.

[ctete]103590[/ctete]

Oprávnění předsedy hnutí ANO vyškrtnout kandidáty, doplnit na kandidátku nová jména nebo změnit pořadí lidí na kandidátní listině je sice nedemokratické, ale stupeň nedemokratičnosti nedosahuje takové míry, aby to vedlo k rozpuštění tohoto hnutí.

Politické strany a hnutí nejsou demokratičtější než systém, ve kterém fungují. Pokud mají být strany více demokratické, musí být demokratičtější i společnost.

Vzhledem k tomu, že v naší společnosti demokracie valem ubývá, nelze se divit tomu, že hnutí ANO, které je založeno na odporu k tradičním demokratickým stranám, do svých stanov inkorporuje vůdcovské klauzule.

Demokratické instinkty voličů by je však měly varovat, že interní nedemokratičnost hnutí ANO je pouze druhou stranou jeho nedemokratičnosti externí.