Naše situace v boji s covidem-19 je špatná. Protože se objevují a šíří nové varianty koronaviru, může dojít i za současných opatření k dalšímu nárůstu počtu nakažených. Imunolog a biochemik Zdeněk Hel, profesor patologie na University of Alabama at Birmingham, zveřejnil na svých stránkách dokument evropských vědců, kde se píše o tom, co je třeba udělat, a to neprodleně.

Zdeněk Hel píše: „Cesta z krize je zcela jasná a je podrobně popsána v dokumentu Akční plán Pan-evropské iniciativy vědců Contain Covid, který byl opublikován v časopise The Lancet. Vše, co zbývá, jsou ve své podstatě jen detaily a prováděcí předpisy. Nikdo, včetně vlády a prezidenta České republiky, nemůže tedy tvrdit, že nebyl varován vědeckou komunitou a že mu nebylo řečeno, co je zapotřebí udělat.“

Přinášíme překlad tohoto dokumentu ze stránek containcovid-pan.eu.

Akční plán celoevropské obrany proti novým variantám SARS-CoV-2

Počty případů covidu-19 se zvyšují na celém území Evropy. Současná opatření dostatečně netlumí šíření viru a objevují se nové varianty SARS-CoV-2. Varianty B.1.1.7 a B1.351, které byly poprvé identifikovány ve Velké Británii a v Jižní Africe, se rozšířily do mnoha evropských zemí. Přestože jejich biologické vlastnosti je ještě zapotřebí charakterizovat, epidemiologické údaje naznačují, že tyto varianty mají vyšší schopnost přenosu v populaci než původní varianta. Tyto virové vlastnosti by mohly zvýšit efektivní reprodukční číslo R v populaci.

V případě varianty B.1.1.7 odhady naznačují, že R by se mohlo zvýšit z 1 na přibližně 1,4, pokud nedojde ke změně v chování společnosti. Je-li to pravda, mnoho zemí, které snížily R na 1 nebo méně, bude konfrontováno s novou vlnou virového šíření navzdory současným opatřením. Jakmile se v populaci rozšíří nakažlivější varianta, stabilizace počtu nových infekcí bude čím dál tím obtížnější.

I když účinné vakcíny jsou již dostupné, zajištění výroby dostatečně uspokojující poptávku a plné rozběhnutí očkovacích programů bude trvat měsíce. Země budou muset po několik následujících měsíců řešit vysoké počty případů a jejich nepříznivý dopad.

Vzhledem k pomalu rostoucí míře populační imunity se budou v důsledku evolučního selekčního tlaku na virus objevovat nové varianty SARS-CoV-2, což potenciálně povede k variantám nakažlivějším a možná i k variantám, proti kterým budou stávající vakcíny méně účinné. Takové varianty by mohly krizi rychle zhoršit předtím, než bude naočkován dostatečný počet lidí. Zatímco čekáme na experimentální data, abychom porozuměli charakteristikám nových variant, je třeba učinit panevropská rozhodnutí a okamžitě přijmout opatření k omezení šíření nových variant.

Pokud nebudou přijata opatření k zabránění šíření nových variant se selektivními výhodami, zvýší se počty případů a počet hospitalizovaných pacientů. Nárůst případů by mohl vést ke kolapsu systémů zdravotní péče. V mnoha zemích již nemocnice nemohou poskytovat péči v obvyklé kvalitě všem pacientům. Řada jednotek intenzivní péče již překročila kapacitu a neakutní zákroky se odkládají o týdny nebo měsíce. Opožděná diagnostika a omezení poskytování péče pro pacienty s jinými nemocemi představují další zdravotní rizika nejen pro pacienty s covidem-19, ale i pro celou populaci.

Zdravotníci a další pracovníci v první linii již po většinu minulého roku pracovali v extrémních podmínkách, což mělo vážný dopad na jejich fyzické a duševní zdraví. Pokud varianty jako B.1.1.7 povedou k novému nárůstu počtu případů, mohlo by to vést k přetížení zdravotníků a dovést systémy zdravotní péče k bodu kolapsu. Je naprosto klíčové snížit celkovou zátěž zdravotníků a zachovat dlouhodobou udržitelnost systému. Adekvátní podpora zdravotníků může vyžadovat dodatečné finanční prostředky.

Omezení a potlačení šíření viru bude s nárůstem infekčnější virové varianty stále náročnější. Pokud varianta B.1.1.7 skutečně zvýší R z 1 na přibližně 1,4, potom její šíření při nezměněném chování populace bude znamenat zdvojnásobení počtu případů každý týden. Bude nutné vyvinout značné úsilí, aby se R vrátilo zpět na 1 nebo méně a obnovila se kontrola šíření. Pokud budeme konat dříve, než se varianta B.1.1.7 rozšíří, stejně velké úsilí může výrazně snížit počet nových případů a zpomalit výskyt B.1.1.7.

Evropa musí jednat hned, aby bylo oddáleno a zabráněno dalšímu šíření SARS-CoV-2, zejména varianty B.1.1.7, a to i přesto, že nemáme konečné experimentální výsledky. Je třeba formulovat jasný plán okamžitých celoevropských opatření a rychlého zavedení opatření v oblasti veřejného zdraví, neboť je pravděpodobné, že budou nadále vznikat nové varianty se zvýšenou infekčností.

Náš panel navrhuje možná základní opatření. Hlavní zásadou je co nejrychlejší snížení počtu případů, protože to má značné výhody pro zdraví, společnost a hospodářství. Společná akce všech evropských zemí zvýší celkovou účinnost a dosah národních i místních programů a zajistí ochranu veřejného zdraví na území celé Evropy.

Čím déle omezení budou trvat a čím méně účinná se stanou, tím více budou vyčerpány psychologické, sociální a ekonomické zdroje společnosti. Tam, kde nové varianty vyžadují přísnější a delší opatření než ta stávající, je nanejvýš důležité zajistit, aby lidé s obzvláště velkou zátěží získali finanční a sociální podporu, aby se sociální zátěž rozdělila spravedlivě a aby služby v oblasti duševního zdraví uspokojily rostoucí poptávku po pomoci s vyrovnáním se s úmrtím, izolací, ztrátou příjmu, strachem, zneužíváním alkoholu a drog, nespavostí a úzkostí v důsledku pandemie a strategií lockdownu. Rovněž je třeba vzít v úvahu kontextové faktory a faktory ovlivňující rizikové chování, jako je vnímání nebezpečí.

Mezi základní principy akčního plánu patří: vyhnout se importu nových variant, zabránit jejich šíření a zlepšit molekulární sledování variant. Čím dříve a účinněji budou země jednat, tím dříve bude možno restriktivní omezení uvolnit. Všechna opatření by měla být koordinovaná a synchronizovaná po celé Evropě. Každé další snížení počtu přenosů (tedy R) je užitečné, protože zkracuje nezbytnou dobu trvání přísných opatření více než proporcionálně.

Autoři: Priesemann, Rudi Balling, Melanie M. Brinkmann, Sandra Ciesek, Thomas Czypionka, Isabella Eckerle, Giulia Giordano, Claudia Hanson, Zdeněk Hel, Pirta Hotulainen, Peter Klimek, Armin Nassehi, Andreas Peichl, Matjaž Perc, Elena Petelos, Barbara Prainsack, Ewa Szczurek

Překlad Lenka Goldšmídová a další.