Na sobotním zasedání ústředního výboru komunistické strany vystřídal dosavadní místopředsedkyni Kateřinu Konečnou ve vedení komunistů někdejší předseda Komunistického svazu mládeže a aktuálně člen Výkonného výboru ÚV KSČM za kraj Praha Milan Krajča. Europoslankyně Konečná svoji rezignaci podala již před jednáním ústředního výboru. V sobotu ji pouze potvrdila a výbor ji vzal na vědomí. Místopředsedou pro evropské záležitosti, občanský sektor a mládež byl posléze zvolen Milan Krajča, kterého si stojí za to představit blíže.
Sám Krajča ke svému zvolení do vedení komunistické partaje uvedl: „Situace, ve které se v současnosti nacházíme, není vůbec jednoduchá. Jsem ale jednoznačně přesvědčen, že komunistická politika má perspektivu. Musí však představovat důslednou socialistickou alternativu. Jako svůj velký úkol před podzimními volbami vnímám zasadit se o to, aby se KSČM dokázala představit jako zásadní alternativa směřování České republiky tak, aby lidé měli možnost oprávněně volit KSČM coby důvěryhodnou stranu, která hájí jejich zájmy a která si jejich podporu zaslouží.“
Zní to jasně, důrazně a přitom jaksi uhlazeně a snad i do určité míry seriózně až na to, že z toho vůbec není zřejmé, jak by podle nově zvoleného místopředsedy komunistů ona důsledná socialistická alternativa měla vypadat a jaká by měla být ta zásadní alternativa směřování naší republiky.
Naštěstí má Milan Krajča své webové stránky, na kterých můžeme najít celou řadu jeho textů. Ty nám mohou pomoci ujasnit si, jakým směrem se jeho představy a úvahy o socialistických alternativách ubírají. Klíčový je v tomto ohledu článek, který napsal v roce 2017 k výročí 100 let od bolševické revoluce v Rusku.
„Nejen pracující Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, ale celý pokrokový svět si v těchto dnech připomínají 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, události světového významu, která navždy vstoupila do dějin tím, že zahájila přechod od kapitalismu k socialismu. Ruští dělníci společně se svými spojenci, především chudými rolníky, se pod vedením bolševické strany Vladimíra Iljiče Lenina stali průkopníky v budování nové společnosti, která neměla v dosavadních dějinách lidstva obdoby. Navzdory reakci, zahraniční intervenci i krvavé občanské válce se poprvé stala realitou společnost bez vykořisťovatelů a vykořisťovaných,“ oslavuje Krajča začátek bolševické éry v Rusku.
Aktivní odpor proti imperialistickým válkám
Současný místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Milan Krajča tak vůbec neskrývá své sympatie a uhranutí tím, co zde bolševici nastolili – hlavně že zde nebyli vykořisťovatelé a vykořisťovaní. O tom, jak bídně se tu lidem žilo, jaký teror a běsy následovaly, masové čistky a hladomor na Ukrajině nevyjímaje, se už Krajča nezmiňuje. Naopak vyzdvihuje samé pěkné věci.
„Úspěchy, kterých dosáhlo porevoluční sovětské Rusko a posléze Sovětský svaz na poli sociálních a politických práv a výdobytků pracujících zůstávají i po sto letech stále nerealizovaným cílem pro naprostou většinu obyvatel naší planety. Klíčová role, kterou sehrál Sovětský svaz, jeho národy a Rudá armáda v zápase proti fašistickému barbarství nemohou být nikdy dostatečně oceněny. Zásadní příspěvek existence Sovětského svazu pro rozšíření socialismu do dalších zemí i pro národně osvobozenecké zápasy proti kolonialismu a imperialismu je nepopiratelný. Po celou dobu své existence byla navíc sovětská moc bytostně spojena s politikou míru a aktivního odporu proti imperialistickým válkám,“ zdůrazňuje Krajča.
Jeho demagogie nezná mezí. Zápas proti fašistickému barbarství? Napřed musel Hitler napadnout Sovětský svaz. Při uzavírání paktu Ribbentrop – Molotov o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem a dělení Polska to úplně na nějaký boj s fašistickým barbarstvím nevypadalo. Stejně tak třeba vpád Sovětského svazu do Afghánistánu a vleklá válka, kterou rozpoutal, je politika míru jak vyšitá.
Svržení socialismu a kapitalistická restaurace
Nejdůležitější ze všeho je ovšem to, že navzdory výše uvedenému a mnohým dalším hrůzným událostem s bolševiky spojeným je právě tohle pro Milana Krajča něco, co bychom měli následovat a znovu se tou cestou vydat: „I dnes, více než čtvrt století od rozpadu Svazu sovětských socialistických republik, svržení socialismu a kapitalistické restaurace, je Velká říjnová socialistická revoluce neskonalou inspirací pro všechny, kteří myslí zápas za lepší svět vážně. Zřetelně totiž ukazuje, že je možná budoucnost lidstva bez válek, vykořisťování a útlaku, že touto budoucností je socialismus. V zápase za něj tkví odkaz velkých událostí, jež nyní slaví své stoleté výročí,“ uzavírá svůj text Krajča.
Je dobré vědět, koho si komunisté do svého vedení zvolili, byť to zase tak velké překvapení není. Pro úplnost dodejme, že Milan Krajča byl v letech 2005–2010 předsedou Komunistického svazu mládeže (KSM). Ve svém nedávném článku pro Haló noviny se Krajča pochlubil tím, že KSM v době, kdy působil v jeho čele, byl vůbec první organizací, která iniciovala celostátní kampaň proti tehdejším snahám o umístění vojenské základny USA na území České republiky. Dnešní místopředseda komunistické strany byl rovněž šéfem KSM, když byl svaz rozpuštěn a zakázán a posléze když bylo dosaženo zrušení tohoto zákazu.
Nynější nástup Milana Krajča do vedení KSČM dokresluje to, že na post stranického místopředsedy proti němu kandidoval například poslanec a někdejší místopředseda komunistické partaje Jiří Dolejš, od kterého přeci jen výše zmíněná prohlášení nezaznívají. Dolejš však proti Krajčovi naprosto pohořel a propadl. Nepostoupil ani do druhého kola.
Za připomenutí stojí i to, že Dolejš byl pro letošní volby do poslanecké sněmovny umístěn až na deváté místo komunistické kandidátky v Praze, kdežto Krajča na druhé. To vše svědčí o tom, ke komu se dnešní komunisté přiklánějí. Jiří Dolejš to není. Je to naopak dost děsivá alternativa, kterou představuje Milan Krajča.