Alexandr Něvzorov FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Ruský novinář Alexandr Něvzorov je nyní v Rusku stíhán kvůli svým protiválečným výrokům podle článku o „falzifikátech o ruské armádě“. Tím se myslí zveřejnění informací o ruském leteckém útoku na porodnici v Mariupolu. Novinář se ovšem nyní nachází mimo Rusko, takže byl aspoň zařazen na seznam „zahraničních agentů“ a byly zablokovány jeho webové stránky.
V rozhovoru pro Nastojaščeje Vremja říká, že se nepovažuje za vlastence, a ruské „vlastence“ komentuje značně ironicky:
„Doufám, že společné úsilí ruských vlastenců nakonec vyvrcholí tím, čemu se říká občanská poprava. A já budu prvním občanem Ruské federace, který bude zbaven občanství po vzoru sovětských předků, kteří zbavili občanství Solženicyna. Zlomí nad mou hlavou meč, a nakonec mě prohlásí za vyvrhele a personu non grata a zbaví mě občanství. Já sám to neudělám, sám se pasu nevzdám, jen abych je nepřipravil o potěšení z toho, že nade mnou spustí takový celosvětový pokřik. Doufám, že to udělají raději dříve než později.“
Na poznámku, že kvůli tomu, aby bylo možno někoho zbavit občanství, by se musela přepsat ústava, říká:
„Když si koupíte ústavu, můžete si ji otevřít přímo v obchodě. Po otevření ústavy uvidíte na jejích stránkách výrazný nahnědlý pruh. Stačí si přičichnout a zjistíte, že už si jí vytřeli všichni, kdo mohli, počínaje prezidentem Ruské federace a poslanci Státní dumy konče. Teď se vydává v této podobě, s hnědými pruhy. A stránky jsou provoněny charakteristickou vůní. Ústava v Rusku existuje, jak víte, pouze za tímto účelem. Podle ústavy bych nyní nemohl být trestně stíhán, protože ústava mi zaručuje právo na svobodu slova, projevu, šíření informací všemi zákonnými prostředky a vše ostatní. Ústava nepředpokládá všechny tyto bludy, které nyní provádí vedení Ruské federace, a prohlašuje je za trestné. Proto jsem si naprosto jistý, že ústavu takhle už vydávají. Jen proto, že se tam objeví další hnědý pruh a zápach bude ještě silnější, tím se, věřte mi, nic nezmění. Nebude je to uvádět do rozpaků.“
Jak se teď budou v Rusku věci dál vyvíjet? Něvzorov zesměšňuje řeči Vladimira Putina o dalším nezávislém rozvoji země:
„Záleží na tom, ke komu vzhlížíte. Putin teď na Petrohradském ekonomickém fóru pronesl vítězný projev, v němž prohlásil, že v roce 2022 Rusko dosáhne konečné, nezměnitelné velké ekonomické suverenity. Jak fenomenálně hloupý je ten váš Putin, abych tak řekl. A to je upřímná hloupost, protože není možné se takhle přetvařovat! Skutečně věří, že palice, houžve, luky a kůže se budou vyrábět výhradně v tuzemsku. To je infantilita. Je zřejmé, že v Severní Koreji budou Ruské federaci složeny poklony. Je jasné, že technologicky vyspělá výroba nudlí bude muset být svěřena třeba Malajsii.“
Podle něj je Putinovi úplně jedno, co všechno na občany jeho země dopadne:
„Putin chudákům vyrve z krku poslední peníz a vezme jim poslední záchodovou mísu, ale ve válce bude pokračovat. Už 20 let se nestará o blaho lidí. Je jasné, že místo těch bájných miliard rublů, které se utratily za válku, se mohla do spousty ruských provincií přivést kanalizace. Pro medailisty z druhé světové války, kteří Vladimiru Vladimirovičovi tolik leželi na srdci a kteří ještě žili, mohly být vytvořeny lidské podmínky. Mohlo se udělat mnoho věcí: postavit silnice, koupit autobusy pro vesnice. Ale Putin je naprosto upřímný, když dává najevo: ‚Je mi úplně jedno, jestli jste chudí, nebo ne – je mi to jedno.‘ A věřit, že všechno dobře dopadne – takový scénář nikdo ani nepředpokládá, nelze o něm mluvit vážně. Stejně jako nelze vážně mluvit o tom, že si Rusko zachová svou státnost v důsledku tohoto hloupého, hanebného a zločinného kroku, kterého se Putin dopustil vůči vůči Ukrajině. Takže tady je pro vás budoucnost.“
Znamená to kolaps Ruska? Něvzorov si to myslí:
„Ano, samozřejmě, že ano. Myslím, že není nutné být Sibylou, Kassandrou nebo delfskou věštkyní. Myslím, že si pamatujeme, s jakou rychlostí se v roce 1991 všechno rozpadlo, ačkoli se vše zdálo tak neměnné, bylo to všechno vyzdobeno takovým patosem a bylo to prezentováno s příchutí neviditelné, nepřemožitelné síly, kterou nikdy nic nebude schopno narušit a překonat. Tato moc byla podvodem tehdy a je podvodem i nyní.“
Jak ten rozpad bude vypadat, ale není dneska jasné.
„To je v tuto chvíli velmi těžké říci. Je jasné, že se něco stane. Pro nás je to něco, co je stále ještě absolutním ďáblem v krabici, absolutním démonem v baňce v retortě, stále ještě to zraje ve strašlivé alchymistické laboratoři dějin. Zatím nevíme, jaké bude mít rohy. Nevíme, zda bude mít na prstech 15 nebo 20 kloubů, nebo jako všichni lidé. Proto si myslím, že je příliš brzy na to, abychom o tom spekulovali. Jasné je pouze to, že existuje absolutní historické pochopení, pochopení historické nutnosti grandiózní a tragické změny. Míra její krvavosti, míra její rozmařilosti a míra její tragičnosti se nedá předvídat. Ale bude.“
Není si jistý, jestli mu má být líto rozpadu Ruska. Říká:
„Nevím. Vidím například, co se zdálo být tragédií, bolestí, co vyvolávalo takové křeče a hysterii u skutečných vlastenců Římské říše. Když se však zhroutila, získali jsme spoustu nádherných pohodlných států, které konečně žily skvělým životem. Nebyl to život v nekonečných šlépějích legií, dobývání, míchání cizích vnitřností se špínou a zapalování cizích měst – ale získali jsme úžasný obraz světa. Kromě toho jako chemik vždy vím, že při rozpadu toho či onoho prvku, té či oné látky se vždy uvolňuje energie. A vždy to ve větší či menší míře funguje tvůrčím způsobem, jakkoli to může znít překvapivě. V mnoha ohledech totiž chápeme, že ať už říkáme cokoli například o ionizujícím záření, které je výsledkem rozpadu, právě díky tomuto záření mohl kdysi na Zemi vzniknout život, jak ho známe. Takže v žádném kolapsu, v žádném dramatu, v žádné geopolitické tragédii nevidím nic strašného.“
