Zatímco do médií unikaly první části zprávy Evropské komise ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO), ukončil pražský radní Adam Zábranský (Piráti) další spekulace. Korekce jsou zatím stanovené na 285 milionů korun. Vedle toho také potvrdil, že se jedná „o významný střet zájmů“, a uvedl některé konkrétní výtky auditorů. Mezitím už na veřejnost unikla kompletní závěrečná zpráva auditu Evropské komise. Ta mimo jiné obsahuje výzvu českému státu, aby provedl hloubkovou kontrolu všech dotací vyplacených ze dvou prověřovaných operačních programů.
„Finální audit Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Babiše potvrdil, že byl porušen český zákon o střetu zájmů, který vstoupil v účinnost 9. 2. 2017, a rovněž evropské finanční nařízení ke střetu zájmů, které vstoupilo v účinnost 2. 8. 2018. Tento audit přímo uvádí, že na jedné straně Andrej Babiš měl přímý i nepřímý vliv na fungování společnosti Agrofert, a na straně druhé měl zároveň vliv na dotační politiku státu. Podle auditorů tedy byl v jasném střetu zájmů podle českých i evropských předpisů,“ komentuje Zábranský.
Podle nových informací nebyla většinově česká ministerstva úspěšná se svými námitkami. Oproti předběžnému znění obsahuje finální auditní zpráva pouze dílčí změny. Některé korekce EK vyřadila z toho důvodu, že Andrej Babiš v roce 2017 nebyl po nějakou dobu ministrem financí, a proto zákon o střetu zájmů nemohl být porušován.
Na základě auditu by nyní měla Česká republika odstranit závažné chyby, které byly nalezeny. V OP Podnikání pro inovace byla zjištěna chybovost 96,7 % a 9 z 10 projektů obsahovalo chyby. Evropská komise požaduje hloubkovou kontrolu všech dotací ve dvou operačních programech z období 2014–2020, které podléhaly auditu a byly schváleny po 9. 2. 2017.
V reakci na výhrady českých orgánů byla zmapována také struktura svěřenských fondů, do kterých vložil Andrej Babiš majetek holdingu Agrofert. „Nastavení a fungování těchto svěřenských fondů vyhodnotili jako zcela účelové, v rozporu nejen s dobrými mravy, ale i se smyslem a účelem zákona o střetu zájmů a narušující veřejný pořádek. Tento účelový krok by mohl být prohlášen za neplatný již od samotného počátku,“ dodává radní.
Jelikož se legislativa o střetu zájmů nedotýkala jenom evropských dotací, ale rovněž národních dotací, veřejných zakázek a investičních pobídek, mohla by ČR po hloubkové kontrole vymáhat od společností Agrofertu ještě výrazně vyšší částku, než je uvedená korekce v tomto auditu. Korekce prozatím byly stanoveny na 285 226 785 Kč.
Mezi konkrétními projekty jsou například dotace pro firmu Lovochemie, a. s., na „Inovace technologie výroby směsi pro přípravu silných hnojiv“ ve výši 50 milionů korun. Dále Ethanol Energy, a. s., na „Technologie na snížení energetické náročnosti výroby Ethanol Energy, a. s.,“ ve výši 72 milionů korun a také pět projektů Cerea, a. s., která obdržela celkem 13 milionů korun.