Tonoucí se stébla chytá, říká se. Podle tohoto hesla se nyní snaží zachránit již téměř odepsaná Česká strana sociálně demokratická. Ve svém programu, který v úterý představila, totiž navrhuje vykořisťování bohatší části občanů, které dává vzpomenout na doby vlády komunistické strany. Zřejmě právě té chce ČSSD sebrat voliče.

O progresivní dani, která by zasáhla každého, kdo se svou zásluhou platově dostal na mzdu v řádu desetitisíců, snil už Bohuslav Sobotka. Těžko ovšem mohl prosadit něco takového ve vládě, kde mu ministra financí dělal miliardář obklopený samými vysokopříjmovými spolupracovníky.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Nyní se s novou verzí „daně za úspěch“ pustí do volebního boje zdecimovaní socialisté, kteří jsou za pár procent navíc, která by je dostala do poslanecké sněmovny, schopni slíbit cokoliv. A za jakoukoliv cenu. V osobě Jany Maláčové, ministryně práce a sociálních věcí, navíc našla partaj buldozer, který na jedné straně dokáže rozhazovat peníze z rozpočtu, aby na straně druhé obíral část občanů, kteří podle ní vydělávají moc.

Dalším trumfem do voleb má být podle sociálních demokratů pokutování těch, kteří vlastní dlouhodobě neobsazené byty. Prý obrana proti machinacím. Kdo si tedy „dovolí“ koupit byt třeba pro své zatím nedospělé děti a nechce si ho nechat zdevastovat při pronájmech, musí zaplatit. 

Stejně jako velké firmy, které mají platit vyšší daně, či milionáři, jimž by bylo uloženo, kolik musí posílat do státní kasy, protože jsou milionáři. Tohle všechno navíc ČSSD zaobalila do nutnosti obnovit zemi po pandemii, na čemž se mají podílet právě ti, kteří mají víc peněz, než se socialistům líbí. Že za úpadek v zemi mohou i soukmenovci Jana Hamáčka, o tom ovšem mlčí.

Všechny finance, které by svým naprosto nepřijatelným programem ČSSD nashromáždila, by posléze rozfofrovala při bezmezném zvyšování důchodů a minimální mzdy nebo zavedením čtyřdenního pracovního týdne s pěti týdny dovolené. Chybí už jen novomanželské půjčky, byty pro každého a vězení pro nezaměstnané. Je to vlastně pokračování toho, co nyní prezentuje Maláčová. Teď je však ještě doba, kdy část svého sociálního inženýrství dokáže prosadit, protože Andrej Babiš potřebuje nakupovat voliče.

V budoucnu už však na takové rozpočtové harakiri nebude prostor a naštěstí ani sociálnědemokratická ministryně nebude mít možnost ho páchat. Už teď by bylo nebezpečné, pokud by měla projít důchodová reforma Maláčové. Poškodilo by to totiž naši zemi a neomluví to žádné emotivní řeči o lidech, kteří si zaslouží, abychom jim poděkovali za to, co pro Českou republiku vykonali. Peníze nejsou, to je neoddiskutovatelný fakt, a právě důchodci byli těmi, kdo v době lockdownu nepřišli ani o korunu. 

Sociální demokraté a především ta hrstka jejich voličů by si měli uvědomit, že na dluh se dlouhodobě žít nedá. I když sama ČSSD je na tom finančně velmi špatně, ukazuje, že za cizí by dokázala udělat „mejdan“, který by zaplatila ještě naše vnoučata. Jak se však zdá, ani s takovými socialistickými nápady, které představila, moc šancí na sněmovnu nemá.

Kdo bude chtít volit komunisty, nedá hlas jejich rozředěnému klonu. A volič ČSSD nemusí být zákonitě někdo, koho by se třeba progresivní daň netýkala. Jana Maláčová, která program označuje za skvělý, si bude muset nechat zajít chuť a v době, kdy bude její partaj sbírat síly do dalších voleb, může své experimenty vyzkoušet třeba na prázdné stranické kase.