V pražských Řeporyjích to opět žilo. Starosta Pavel Novotný (ODS) se rozhodl pojmenovat historicky první ulici po symbolu českého undergroundu Ivanu Martinu Jirousovi přezdívaném „Magor“. Pátečního happeningu se zúčastnila i jeho tehdejší partnerka písničkářka Dáša Vokatá, novinář František „Čuňas“ Stárek a herec Oldřich Kaiser.

Dále čtěte

Barbarství za Babišovy vlády? Umělecká díla jsou ničena, komentuje Kupka rekonstrukci Thermalu

Před několika dny označil vnuk autorky karlovarského hotelu Thermal Jan Kordovský ministryni financí Alenu Schillerovou za lhářku poté, co v…

Že „Magorova“ byla pouze první vlaštovkou ale potvrdil následně i sám Novotný.  „To byl náš původní, symbolický prioritní návrh, nedalo nám to nevyrobit si ji na křest. Samozřejmě jsem si na to nechal podepsat esa z Magorova kruhu a už to věším v kanclu. Praha v zásadě počítá s krádežemi těch cedulí Jirousova, tu ‚jedinou‘ Magorovu jsem ubránil,“ komentoval na Twitteru.

Další budou vlasovci

Již v dubnu by se měla navíc městská část dočkat i dalšího odhalení. Po prosincovém schválení zastupitelstvem potvrdil Novotný vybudování pietního místa padlým vlasovcům, kteří pomohli v závěrečné fázi války osvobodit Prahu od nacistů. Kvůli počinu se navíc dostal i do přímého konfliktu s ruskou ambasádou, která se proti záměru ohradila. Ani to ovšem Novotného neodradilo. Ba naopak. Médii proběhlo i jeho vystoupení v ruské státní televizi, kde se bez skrupulí vymezil vůči tamnímu překrucování historie.

Že ale zřízení takového místa představuje nikterak snadnou záležitost, potvrdil nedávno v rozhovoru pro deníku FORUM 24 i sám Novotný: „Je tu hned několik věcí – velké jméno, žádná soutěž, zaplacení bez přispění městské části a zabezpečení. A to všechno tady v dubnu bude. Vy víte, že to dokážu,“ usmíval se spokojeně.

Kdo byl Magor?

Legendární český publicista Ivan Martin Jirous nejprve spolupracoval s alternativní kapelou Primitives, pak mu učarovala skupina Plastic People, s kterými zůstal bytostně spjat dodnes. Přitom je považován nejenom za duchovního otce českého undergroundu, ale i neohroženého bojovníka za svobodu myšlení. Že je lepší nehrát vůbec, než to, co si přál někdejší establishmentem, prosazoval během celého  trvání totalitního režimu.

V rámci politických procesů byl také v 70. a 80. letech opakovaně vězněn. Do povědomí veřejnosti se často dostával i opileckými excesy či hulvátským chováním. Podle pamětníků se sice rozčiloval zřídka, ale zato pořádně. Koneckonců i jeho nespoutaná osobnost stála za nejedním soudem. Přezdívku „Magor“ mu po jednom takovém „výbuchu“ přiřkl Mejla Hlavsa.

V devadesátých letech se následně hovořilo o tom, že u něj život před Sametovou revolucí zanechal mnoho šrámů na duši. Nositel Ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní dílo nakonec umírá v roce 2011 ve svých 67 letech.