Do čela České národní banky 1. července nastupuje Aleš Michl, který v minulosti působil jako poradce někdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše. Už na květnové jmenování Michla guvernérem centrální banky přitom zareagovala česká koruna prudkým oslabením, takže Bankovní rada ČNB musela dokonce na svém mimořádném zasedání rozhodnout o intervenci na devizovém trhu. Samotný Michl, který je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb, ovšem deklaruje, že chce silnou korunu. Proto bude zajímavé sledovat, jak si naše měna povede v době jeho působení v čele banky.
To, že v květnu koruna v reakci na jmenování Michla poklesla, není náhoda. Nově jmenovaný guvernér totiž není jen všeobecně známý odpůrce zvyšování úrokových sazeb, ale tehdy na Pražském hradě dokonce prohlásil, že v srpnu na prvním měnověpolitickém zasedání bankovní rady, které se uskuteční pod jeho vedením, navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.
A jak se můžeme dočíst i na webových stránkách České národní banky, zvyšování úrokových sazeb je něco, co korunu posiluje. „Kurzový kanál funguje tak, že například růst domácích tržních úrokových sazeb podporuje poptávku po investicích do korunových aktiv, která mají vyšší výnos oproti aktivům v cizích měnách. To vyvolá zvýšený zájem o nákup domácí měny, a tím posílení nominálního měnového kurzu koruny. K posílení měnového kurzu dochází zpravidla okamžitě po zvýšení repo sazby, je-li zvýšení sazeb neočekávané,“ vysvětluje se na webu centrální banky.
Mimo jiné se zde také uvádí, že v případě očekávané změny sazeb dokonce posílení koruny nastává dříve než samotné zvýšení sazeb. Silnější kurz koruny pak rovněž s poměrně malým zpožděním vede ke snížení cen dováženého spotřebního zboží, což se postupně projeví v poklesu, respektive nižším růstu domácích spotřebitelských cen.
Z toho plyne, že koruna měla tendenci v reakci na Michlovo jmenování guvernérem ČNB oslabovat, protože se už předjímalo to, že za nového šéfa centrální banky se budou úrokové sazby zvyšovat méně než doposud. Vzhledem k aktuální vysoké inflaci je důležitá také výše zmíněná souvislost, že silnější koruna zlevňuje dovoz zboží do České republiky.
Pokud následně centrální banka pod vedením Aleše Michla opravdu nebude úrokové sazby dále zvedat, a to zvlášť v situaci, kdy tak činí i americký Fed a konečně to avizuje rovněž Evropská centrální banka, tak na to s největší pravděpodobností bude kurz koruny reagovat dalším poklesem.
Pozoruhodné je, že Aleš Michl naopak tvrdí, že chce silnou korunu, jak se můžeme dočíst v jeho článku v Mladé frontě DNES z tohoto týdne, kde dokonce popisuje i svůj recept, jak takové koruny dosáhnout. „Chci silnou korunu na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko. Koruna však již trendově neposiluje od roku 2008. Všichni v tisku jen vyhodnocují krátkodobé výkyvy, ale tuto podstatnou změnu nevnímají. Koruna bude silná jedině tehdy, když: 1. budeme mít dlouhodobě vyrovnané veřejné finance; 2.budeme mít silný export a přebytkovou obchodní bilanci a 3. zároveň se nebude zhoršovat běžný účet platební bilance,“ zdůrazňuje Michl.
A pokračuje: „Nic z toho teď Česko nesplňuje. Může to být změnou struktury české ekonomiky. Přepnuli jsme z exportu a přílivu přímých zahraničních investic (období, kdy byl premiérem Miloš Zeman) na spotřebu a dluhy. To je potřeba změnit, proto se hlásím k rašínovskému heslu ‚Pracovat a šetřit‘.“
Hezké. Aleš Michl by ale ještě mohl osvětlit, jak k tomu chce přispět ze své nové pozice. Tím, že bude odmítat zvýšení úrokových sazeb a oslabovat tak korunu? Silnější kurz koruny přitom vede k poklesu zahraniční i domácí poptávky po domácí produkci v důsledku její vyšší ceny ve srovnání se zahraniční produkcí. Nový guvernér České národní banky by si měl ujasnit, co vlastně chce a co pro to hodlá dělat.