Strážník Jiří Laštovka, který udeřil dívku, jež byla právě s kamarády u rybníka, byl propuštěn. Člověk si řekne, že je to celkem normální postup, a jde dál. Možná – a možná taky ne. To, co se strhlo v diskuzích pod videem z incidentu, ukazuje, kolik mezi námi žije lidí, kterým připadá normální, že někdo fyzicky napadne ženu. A co víc, kolik lidí si myslí, že policie má na něco takového právo.
Naši spoluobčané dokonce zorganizovali petici „Za důkladné prošetření celého incidentu a případné navrácení bývalého strážníka Jiřího Laštovky zpět do služby Městské policie Praha“, kterou podepsalo už téměř devět tisíc lidí (článek byl napsán v pátek 10. 4. dopoledne – pozn. red.). Je tedy evidentní, že těmto tisícům lidí nevadí, když se něco podobného stane. Vůbec přitom nejde o drzost oné mladé ženy nebo o hádku, ale o to, že uhodit o hlavu menší dívku je nepřijatelné za jakýchkoli okolností a v případě policisty ještě víc.
Ono ale schvalování podobného chování ukazuje ještě na něco jiného. Někteří lidé si prostě přejí vládu tvrdé ruky. Ne, skutečně není možné, aby policista mohl beztrestně někoho fyzicky napadnout, i kdyby mu ten člověk řekl cokoli, stejně jako není možné, aby učitel fyzicky trestal žáky nebo něco podobného. Řeči o tom, že některá povolání kvůli tomu ztratila respekt, jsou nesmyslné. Jestli si někdo potřebuje získávat respekt násilím, pravděpodobně si žádný respekt vůbec nezaslouží.
Tleskat komukoli za to, že někoho fyzicky napadne, je naprosto absurdní. Žijeme ve 21. století, jen si toho někdo možná nevšiml. Doba, kdy se lidé museli bát policie, protože si mohla dovolit cokoli, je už dávno pryč.
Naprostá většina policistů je slušná a profesionální. Mnoho z nás s nimi má opravdu dobré zkušenosti, včetně autorky tohoto textu. Právě to je nutné vyzdvihovat, nikoli shazovat jejich práci voláním po tom, aby někdo, kdo se zpronevěřil jejím principům, byl snad ještě oslavován. Uhodit slabšího je prostě nepřijatelné vždycky. O tom snad už diskuze vést nemusíme. A je úplně jedno, jestli u policie pracoval pětadvacet let nebo pět dní.
