Nově zvolený šéf České strany sociálně demokratické a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda byl hostem nedělních Otázek Václava Moravce spolu s předsedou Starostů a nezávislých a novým ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Krásně se na tom ukázalo, v jak obtížné situaci se sociální demokracie po svém vypadnutí z dolní komory parlamentu nachází, a samotný Šmarda tomu v nedělní diskuzi příliš nepomohl a nepodařilo se mu v debatě vedle ministra Rakušana výrazněji prosadit.
Pozvání do hlavní politické diskuze, kterou vysílá Česká televize, je něčím, co v nadcházejícím období sociální demokraté pravděpodobně nebudou zažívat moc často, nebo přesněji řečeno, jen velmi výjimečně. Jako strana, která nemá žádné zastoupení v poslanecké sněmovně, bude sociální demokracie v následujícím období ráda za mnohem skromnější mediální prostor, než jaký v tomto případě dostal v Otázkách Václava Moravce Michal Šmarda.
Jeho pozvání lze snadno odůvodnit tím, že sociálnědemokratická partaj doposud držela post ministra vnitra v osobě svého bývalého šéfa Jana Hamáčka, předseda ČSSD Šmarda se tak politické debaty zúčastnil jako hlavní představitel strany, která doposud byla ve vládě a která měla ve své gesci právě rezort vnitra, kam minulý týden v pátek nastoupil Vít Rakušan. Roli zřejmě hrálo i to, že Michal Šmarda byl nedávno zvolen do čela sociálních demokratů, takže to byla jakási jeho premiéra.
Problém byl samozřejmě v tom, že starosta Nového Města na Moravě Šmarda není odborníkem na problematiku ministerstva vnitra a nebyl ani členem vlády Andreje Babiše, ve které sociálnědemokratická strana zasedala. Nelze se proto divit tomu, že předseda sociálních demokratů Michal Šmarda nebyl úplně rovnocenným oponentem v debatě novému ministru vnitra. Jen těžko tomu mohlo být jinak. Vít Rakušan má rovněž mnohem větší politickou zkušenost z poslanecké sněmovny, kde v minulém volebním období působil v opozičních lavicích. Šmarda je především komunální politik.
Předseda sociální demokracie se snažil v debatě obstát a nedá se říct, že by v ní totálně propadl a utrhl si v ní ostudu, ale pokud mají sociální demokraté potenciál podobných vystoupení naplnit, musí v nich předvést mnohem více. Předně sociálnědemokratická partaj by měla do podobných debat posílat své zástupce, kteří mají k probírané problematice co nejblíže. Předseda je sice předseda, pokud však chtějí být sociální demokraté viditelní ve veřejném prostoru, musí mít výrazné a kompetentní mluvčí k jednotlivým rezortům.
Aktivistická a guerillová politika
Největší překážka, které bude ČSSD čelit, ovšem spočívá v tom, že srovnatelné příležitosti, jakou dostala tentokrát, bude v nadcházejících měsících a letech dostávat jen velmi ojediněle. V rozhovoru, který jsem s ním dělal ještě před jeho zvolením předsedou sociální demokracie, jsem se Michala Šmardy zeptal, jak chce bojovat s tím, že sociální demokraté nebudou po vypadnutí ze sněmovny vidět a slyšet.
Starosta Nového Města na Moravě na to odpověděl: „To je velký hendikep, který poneseme v dalších obdobích jako balvan v batohu na zádech, ale vzhledem k tomu, že je to už asi čtvrtý balvan, který v tom batohu máme, tak jestli nás nerozplakaly první tři, tenhle nás už nerozpláče. Zkrátka musíme se v nové situaci zorientovat, musíme být schopni využít aktivistické politiky a skutečně vytvářet to, čemu se říká i guerillová politika. Musíme být schopni reagovat na kritické momenty, které budou nastávat ve společnosti, ať už v konkrétních firmách, nebo například to, co se děje teď s trhem energií, kdy se lidé dostávají do obrovských problémů,“ zdůraznil Šmarda.
A dodal: „Musíme být schopni reagovat na jednotlivé chyby a neschopnost vlády řešit konkrétní problémy, jako je například problém exekucí. Už dnes je zjevné, že v boji proti nespravedlivým exekucím nová vláda vzhledem k tomu, že ministrem spravedlnosti se stane Pavel Blažek, bude spíše váhavá než aktivní. Tohle všechno jsou témata, kterých se bude muset sociální demokracie umět chopit novým způsobem. Má to ale i jednu dobrou stránku, vzhledem k tomu, že nás čekají nejdříve komunální a pak za další dva roky krajské volby, je to příležitost, abychom využili toho, v čem sociální demokraté byli tradičně dobří, a to je schopnost řešit problémy naprosto konkrétních lidí v konkrétních obcích. V komunální politice k tomu, abyste byli vidět a aby o vás lidé slyšeli, aby věděli, že stojíte na jejich straně, stačí nebýt líní. Tam nepotřebujete televizi, parlament, ministerstva, tam stačí jenom, když jste pracovití.“
Zmínka o aktivistické a guerillové politice má samozřejmě svoji logiku vzhledem k tomu, že pozvání do Otázek Václava Moravce nebudou sociálním demokratům chodit asi příliš pravidelně. Michal Šmarda a jeho spolustraníci si budou muset hledat jiné komunikační kanály a způsoby, jak na sebe upozornit a jak být vidět a slyšet. Přesto, pokud chce být Šmarda úspěšným předsedou ČSSD, musí se naučit využít i takovou příležitost, jakou dostal v tomto případě, nebo tam za sebe poslat někoho jiného.