Nové číslo Týdeníku FORUM přináší pod titulkem Rusák nás chytil do pasti velký rozhovor s Danou Drábovou, která od začátku války na svém twitteru každý den ujišťuje: „Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vyjadřuje v našem listu zneklidnění nad stavem mysli kremelských vládců a říká něco, z čeho mrazí: „Teoreticky je možné použití taktické jaderné zbraně menší ráže. Ekvivalentem je Hirošima a Nagasaki. Použití takové zbraně na nešťastný a zničený Mariupol by mělo velký symbolický význam a obávám se, že ani tohle by NATO nepřimělo k reakci…“
Prolistujte si
TÝDENÍK
FORUM
Text s názvem Otroci z Ukrajiny putují na Sibiř hovoří pro změnu drsnou řečí čísel. Od začátku války zmizelo na území Ruska milion Ukrajinců, z toho má být 174 tisíc dětí. Autorka článku přibližuje prostředí a smysl tzv. filtračních táborů, kde od sebe Rusové systematicky oddělují důvěryhodné a nedůvěryhodné zajatce, ti kteří neprojdou sítem, mizí neznámo kde, rodičům jsou odebírány děti. Identicky stejnou, chladnokrevnou selekci praktikovalo nacistické Německo.
PŘEDPLAŤTE SI TÝDENÍK FORUM ZDE
Že život není jenom peklo, připomíná fotoreportáž Jana Šibíka z baletních kurzů pro děti z Ukrajiny a Běloruska, které probíhají v tréninkovém sále pražské Státní opery. Paradoxně, i momentky šťastných a zapálených holčiček žalují teroristický režim, jenž jejich vrstevnicím, které neměly to štěstí prchnout do bezpečí, brutálně zasáhl do mladého života.
Spisovatel Michal Viewegh nedávno oslavil šedesáté narozeniny, což byl důvod projít si jeho kariéru v portrétu nazvaném Léta báječná i léta pod psa. Zázračné dítě české literatury prožilo turbulentní život, v němž se střídaly úspěchy, pády, boje s kritiky, a který byl nakonec rozlomen „vejpůl“ fatální nemocí. Přiléhavý je jeden spisovatelových výroků, provázející text: „Člověk je nakonec vždycky sám. Možná je užitečné začít si zvykat.“