Vzpomenete si, co jste dělali 11. listopadu 1982? Možná jste navštívili nový český film Jak svět přichází o básníky, anebo jste si z desáté pirátské kopie přehrávali na kazetě nové elpíčko Michaela Jacksona Thriller. Těžko říct, je to dávno. To jen Andrej Babiš musí moc dobře vědět, co dělal.

Podepisoval vázací akt se státní tajnou bezpečností. Text nazvaný Dvanáct svazků, bezpočet lží a historie agenta Bureše mimo jiné připomíná slova Petera Juščáka z Ústavu paměti národa: „Rekonstrukcí jsme v archivech dohledali dvanáct svazků, které se vážou k agentu Burešovi a dohromady představují asi dvě stě stran textu. Z nich vyplývá několikaletá spolupráce agenta Bureše se Státní bezpečností.“

PŘEDPLATNÉ ZDE

Kdyby někdo přece jenom pořád ještě váhal, zda ruská politická reprezentace patří do lidské, či zvířecí říše, pro něj tu máme článek Ruský režim unáší ukrajinské děti. Naplňuje tak jednu z definic genocidy. Z okupovaných regionů byly odvezeny tisíce ukrajinských dětí: Některé přišly o rodiče nebo náhradní pěstouny během ruského bombardování a byly nalezeny ve sklepech domů rozbořených měst, jiné pocházejí z dětských domovů na Donbase. Mnohé děti ztratily kontakt se svou biologickou či pěstounskou rodinou anebo byly od příbuzných násilně odděleny. Text doprovází rozhovor s psychoterapeutem Petrem Sakařem, který upozorňuje: „Možnost, že se na tvorbě ,převýchovného‘ systému mohli podílet i odborníci na duševní zdraví, opravdu nemusí být pozitivní. Spoustu děsivých metod, jak zacházet s lidmi, totiž v minulosti vymysleli právě psychologové a psychiatři.“

Text nadepsaný Největší omyl Otakara Švece vypráví tragikomický příběh Stalinova pomníku. Monumentální stavba, kterou stavělo šest set dělníků, se tyčila nad Prahou pouhých sedm let. Pak byla odstřelena. Autor šestisettunového monstra, sochař Otakar Švec, se konce svého díla nedožil. A vlastně ani začátku. Dne 4. dubna 1955, necelý měsíc před jeho slavnostním odhalením, které připadlo na první májový den, si vzal život.

Rozhovor v tomto čísle vedeme s kriminalistou a vyšetřovatelem válečných zločinů v bývalé Jugoslávii Vladimírem Dzurem. Ne každému se poštěstí, že se stane hrdinou komiksu. Ten, který právě vychází, se jmenuje Démoni balkánské války a byl inspirován vyšetřováním masakru Chorvatů Srby na farmě Ovčára a zatčením Slavka Dokmanoviće, prvního válečného zločince od druhé světové války, jež Vladimír osobně prováděl. Bývalý vyšetřovatel se v rozhovoru nevyhýbá ani otázkám, jak se na něm podepsalo devět let často otřesné práce pro haagský tribunál.