Nové vydání Týdeníku FORUM otevíráme již tradičně kresbou Štěpána Mareše. Zeman s Babišem na ní pečou nevábnou vánočku a my hádame, o čem si spolu asi tak mohou povídat. Nebo lépe, co mohl Babiš nabídnout Zemanovi za podporu v prezidentské volbě? Článek Dana Hrubého zmiňuje jednu věc, které zatím nezazněla, ale podle všeho by udělala ješitnému prezidentovi ohromnou radost: „Co kdyby Andrej Babiš nabídl v případě svého zvolení hlavou státu Miloši Zemanovi doživotní užívání pro Babiše nepotřebných Lán? Takový akt by měl pro Zemana praktický i hluboce symbolický význam.“
V neděli se dozvíme, kde se stane mistrem světa ve fotbale, a při té příležitosti jsme si dovolili aktualizovat jednu z kapitol slavné Poláčkovy knihy Muži v offsidu. Dva muži v ní tlachají v kavárně o tom, jak by vyhlížely hranice států, kdyby pře národů se rozhodovaly na zeleném trávníku. Kniha vyšla v roce 1931 a my jsme se pokusili odhadnout, jak by Evropa vypadala bezmála o století později, po skončení letošního šampionátu v Kataru. Smutné čtení je to pro nás, pro Čechy, kteří jsme se na mistrovství vůbec nekvalifikovali. Zatímco kavárenští povaleči počátkem 30. let pyšně konstatují, že „…naše vlast by byla mohutná“, dnes bychom – mimo jiné – zcela jistě přišli o České Slezsko ve prospěch Polska, které se dostalo až do osmifinále turnaje.
V rozhovoru se spisovatelkou Irenou Obermannovou se vracíme k jedenáct let starému skandálu, kdy spisovatelka vydala Tajnou knihu, v níž popisovala svůj vztah s Václavem Havlem. Když se jí ptáme, zda svého tehdejšího coming outu lituje, tvrdí: „Bylo to těžké rozhodnutí, ale když spisovatel potká velký příběh, touží, aby byl čten, a kdokoli říká něco jiného, kecá, Kafku nevyjímaje, o tom jsem přesvědčená.“
Petr Volf v textu Když zima, tak podle Lady portrétuje malíře, jehož dvojnásobné životní jubileum si v prosinci připomínáme. Auto si všímá, že jakkoli Lada celý život viděl jen na jedno oko, dokázal postihnout svět s takovou přesvědčivostí, že jej vnímáme jeho očima. „Kresbou Josefa Švejka dal zase podobu mužskému typu, jenž bývá v zahraničí ztotožňován s českou národní povahou. Ať je to jakkoli, žádnému jinému umělci se nepodařilo ovlivnit vizuální zkušenost několika generací jako právě Ladovi.“
