Německý list Welt ve svém článku označil Česko za „nemocného muže Evropy“, čímž vyvolal velký tuzemský neklid a nevoli. Malá země, která urputně hledá prvenství, kde se dá, aby si zvýšila sebevědomí, je náhle vystavena ponížení ze strany „velkého ekonomického bratra“. V novém čísle jsme se zeptali několika osobností, jestli je to skutečně taková ostuda, a hlavně, jestli je to pravda.

Pavel Šafr se ve svém editorialu drží medicínské terminologie: „Nejde o rakovinu, nejde o infarkt, ale řekněme, že máme třeba nemocná játra, v nichž se tvoří energie metabolismu, a máme vysoký tlak, který ohrožuje oběhový systém. Takže jde o něco, co lze léčit. Takových nemocných mužů Evropy je celá řada. A vždy jde o nastřádání letitých neduhů. Česko je ve skutečnosti zdravé i nemocné zároveň.“

K rozhovoru jsme tentokrát zlákali skutečnou legendu světa filmu, polského režiséra Krzysztofa Zanussiho, jednoho z členů hnutí „kina morálního neklidu“, které se snažilo říkat pravdu i v době komunistické cenzury.  Mimo jiné se vyjádřil i k nechutné šikaně, jíž byla ze strany některých polských politiků vystavena po premiéře filmu Hranice jeho kolegyně Agnieszka Hollandová: „Pokud jde o postoje k uprchlíkům, třeba ty, které ukazuje Agnieszka Hollandová v Hranici, je to bohužel realita. Přichází k nám i hodně afrických uprchlíků z italské Lampedusy a dalších zemí. A Poláci nechtějí žádné lidi z jiných kontinentů. Nechtějí s nimi sdílet svoji zemi, své hodnoty ani kulturu. Myslím, že se to týká i dalších Evropanů. Přitom historie nám už několikrát ukázala, jak dopadli ti, kteří nebyli ochotni sdílet svůj prostor s jinými – během Francouzské revoluce skončili pod gilotinou. Bolševická revoluce byla to samé.“

Portrétem týdne nemůže být nikdo jiný než Napoleon, titulní hrdina filmu Ridleyho Scotta, který právě přichází do kin.  Autorka Karolína Němcová hned v druhém odstavci vyjevuje, s kým budeme mít tu čest: „Uctívaný i nenáviděný, pokrokový státník i bezohledný tyran, největší vojevůdce i největší poražený. Nejobávanější muž své doby a na sklonku života i ten nejosamělejší. Tím vším byl Napoleon I. Bonaparte, jedna z nejkontroverznějších postav dějin lidstva, která dodnes vzbuzuje obdiv i odpor. U nohou mu ležela celá Francie, Evropa se před ním třásla, jeho moc sahala až do Afriky a Asie. Aby pozvedl svou zemi i sebe samého, šel přes mrtvoly. Doslova. Jen Francouzů zemřelo v napoleonských válkách více než milion.“

Kulturní rubrika nabízí kritický pohled na očekávanou šestou řadu seriálu Koruna, velkolepé fresky o vládě královny Alžběty II. Johana Hovorková oceňuje autorův dokonalý vhled do královské rodiny, zároveň však konstatuje, že se Peter Morgan při psaní vztahu Dodiho a Diany vrcholícího tragickou autonehodou neubránil sladkobolu.  Ducha princezny z Walesu měl scenáristovi někdo vymluvit.