Když Petr Pavel před několika dny varoval, že se v případě Ficova vítězství významně zhorší vztahy mezi oběma zeměmi, slovenský autoritář reagoval do té míry podrážděně, že je skoro jisté, že prezident trefil hřebík na hlavičku. Některé věci Češi opravdu nepoberou. Šéfredaktor Pavel Šafr nabízí ve svém editorialu fakta: „Podle Fica Rusko není v současném válečném konfliktu agresorem. Za válku podle něj může spíše Západ. Většina Slováků prý podle Fica považuje za bezpečnostní hrozbu pro Slovensko nikoli Putinovo Rusko, nýbrž Spojené státy. A aby toho nebylo málo, tak mítinky SMERu doprovází zcela otevřená adorace komunistické minulosti.“
V rubrice Historie polemizujeme s ustáleným tvrzením, že na mnichovské konferenci nás cíleně zradili naši spojenci, Francie a Velká Británie. Hned v úvodu textu s titulkem Mnichovská zrada? Nebo to bylo trochu jinak? překvapí autor Pavel Šmejkal tvrzením, že kudlu namířenou do zad držel někdo jiný: „Dnes lze konstatovat, že naši spojenci byli naivní, věřili diktátorovi, jehož hlavním způsobem vyjednávání byla lež, ale o jejich cílené zradě se opravdu hovořit nedá. Ta se připravovala v jiných kruzích, v nichž by ji nikdo z lidí, kteří 23. září s nadšením mobilizovali, neočekával. Na Pražském hradě.“
Tentokrát jsme si povídali s hercem a muzikantem Václavem Koptou. V rozhovoru s titulkem Herec buď leží, nebo běží. Já teď běžím vzpomínáme na jeho tátu Pavla, elitního textaře Hany Hegerové, na Semafor, kde byl dlouho v angažmá, i na mohutný zájem filmu a televize, který si trpělivě vyčekal. Po delším období nezájmu nyní účinkuje v řadě seriálů a po různých divadlech hraje souběžně jedenáct rolí. Glosoval to vtipnou metaforou: „Najednou jsem se cítil, jako když jdete po zahradě kolem auta zarostlého travou, a řeknete si, proč ho po letech nenahodit, vždyť je v něm benzin. A tak se rozjedete a krajina začne ubíhat.“
V rubrice portrét si připomeneme 55 let od smrti Marcela Duchampa, „největšího uměleckého revolucionáře, který jako první prohlásil, že malba je vyčerpaná“. Zajímavý příběh výtvarníka, který dokázal za umění prohlásit kolo bicyklu, pisoár nebo sušák na lahve, sepsal Petr Volf.