Gabriel Attal FOTO: Wikimedia Commons/Antoine Lamielle/CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/Antoine Lamielle/CC BY-SA 4.0
Novým francouzským premiérem se v úterý stal dosavadní ministr školství Gabriel Attal. Jmenoval jej prezident Emmanuel Macron, uvedl v tiskovém prohlášení Elysejský palác. Attalovi je 34 let, a bude tak nejmladším premiérem v dějinách země. V minulosti byl i mluvčím vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovou, která v pondělí rezignovala.
„Prezident republiky jmenoval Gabriela Attala premiérem a pověřil ho sestavením vlády,“ uvedl prezidentský palác. „Drahý Gabrieli Attale, vím, že se mohu spolehnout na vaši energii a vaše odhodlání uskutečnit projekt opětovného vyzbrojení a regenerace, který jsem ohlásil,“ napsal Macron na síti X.
O jméně nového premiéra se ve francouzských médiích od pondělí spekulovalo, zaznívala i jména několika dalších ministrů. Attalovým prvním úkolem bude získat si respekt v nové pozici a projít tvrdými vyjednáváními o složení kabinetu a setrvání klíčových ministrů, uvádějí komentátoři. Podle nich si Macron posledních sedm let vybíral do funkce premiéra spíše administrátory, kteří ho nezastiňovali, teď sáhl po politické osobnosti. To by mohlo souviset s potřebou charismatické figury pro kampaň před volbami do Evropského parlamentu, poznamenala BFM TV.
Attal od vstupu do vysoké politiky v roce 2017 zažil strmý vzestup a je označován za Macronova „dobrého žáka“. Byl poslancem, mluvčím vlády a ministrem. Otevřeně se hlásí ke své homosexualitě.
Změny ve vládě kritizuje opozice, podle níž jsou jen kosmetickými úpravami. Nový premiér bude podle opozičních představitelů stejně jen plnit Macronova přání a skutečná vládní politika se nezmění.
„Attal se vrací na svůj post mluvčího. Funkce premiéra zaniká. Prezidentský monarcha vládne sám se svým dvorem,“ uvedl jeden z ústředních představitelů levicové opozice Jean-Luc Mélenchon.
Předseda opozičních socialistů Olivier Faure upozornil, že Attal byl dosud na všech svých postech jen několik měsíců a pak byl vždy Macronem převelen na jinou pozici. Ve vysílání stanice France Inter Faure řekl, že Attal umí komunikovat, ale o jeho politických schopnostech neví veřejnost nic. Šéf senátorů za pravicové Republikány Bruno Retailleau uvedl, že Attala bude možné hodnotit až podle výkonu, který podá.
Prodleva mezi rezignací Borneové a jmenováním jejího nástupce podle deníku Le Figaro naznačuje vnitřní neshody uvnitř Macronova tábora. Proti Attalovu jmenování mohli mít nejspíš výhrady ministr vnitra Gérald Darmanin a ministr hospodářství Bruno Le Maire, kteří byli sami mezi kandidáti na premiérskou funkci.
Podle zdrojů stanice BFM TV s Attalovým jmenováním nesouhlasili Macronova pravá ruka Alexis Kohler, bývalý předseda vlády Édouard Philippe ani zkušený a vlivný pravicový politik François Bayrou. Důvodem jsou zejména jeho mládí a omezené zkušenosti. Podle novinářů se Attala ale zkušení politici mohou bát, protože ho vnímají jako hrozbu pro své budoucí politické ambice, včetně prezidentských voleb v roce 2027.
Borneová vedla francouzskou vládu 20 měsíců a byla teprve druhou ženou v jejím čele v dějinách země. V poslední době se však potýkala s poklesem popularity, její odchod z funkce si podle posledních průzkumů přály dvě třetiny Francouzů.
