Ministr financí Andrej Babiš nedávno prohlásil, že se kromě svých firem, tištěných a audiovizuálních médií zbaví i internetových serverů. Skutečností je, že internet je jednou z dalších zbraní šéfa hnutí ANO v politickém boji, což se prokázalo i před krajskými volbami. Jak vyplývá z aktuálně zveřejněného řešení jeho konfliktu zájmů, nelze předpokládat, že se přístup těchto hlídacích psů Agrofertu změní. Šéf hnutí ANO tak chce dát najevo, že se „obětuje“ nad rámec zákona, který vlastnictví internetových médií členům vlády nezapovídá. Stejně jako v ostatních případech však půjde jen o fiktivní manévr.

Premiér Sobotka by měl konat

Potvrdily se mediální spekulace, že Andrej Babiš svůj majetek převede na nejbližší spolupracovníky z Agrofertu. Nakonec vzniknou dva svěřenské fondy, které povedou předseda představenstva holdingu Zbyněk Průša a šéf jeho právní divize Alexej Bílek. Tito „nezávislí“ správci mu pohlídají miliardové státní a evropské penězovody do jeho firem, a média mohou v neztenčené míře hájit jeho politické a ekonomické zájmy.

Média a sociální sítě se baví expresivními výroky Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky, ale podstatné jsou jiné věci. Ministr financí, který chce ze živnostníků sedřít každou korunu, daňově optimalizoval svoje nezdaněné příjmy úhrnem v řádu stovek milionů korun. Bude muset prokázat, odkud vzal peníze a jestli bylo vše v souladu se zákonem.

Navíc jeho řešení se svěřenskými fondy není jen polovičaté, jak tvrdí premiér Sobotka, ale zároveň je trapným divadélkem pro neinformovanou část veřejnosti.

Premiér Sobotka by si měl konečně uvědomit, že takové chování by žádnému členovi vlády v minulosti neprošlo. Jelikož se ministr financí nemá k tomu, aby transparentně objasnil původ svého majetku v minulosti a důvěryhodně vyřešil svůj konflikt zájmů, měl by premiér konat a odvolat ho z vlády. Situace je příliš vážná na to, aby se v médiích řešilo, kdo koho trumfne v přepjatém slovním výrazivu, což jen odvádí pozornost jinam.

Předseda VV Vít Bárta byl odvolán „jen“ kvůli uniklému plánu, jak by jeho firmy mohly čerpat veřejné peníze. U Babiše se totéž děje v miliardových řádech, zcela „transparentně“. Způsob, jakým se vyrovnal s novelou zákona o střetu zájmů, vůbec nic neřeší. Totéž bude platit pro jeho internetová média.

Na počátku Česká pozice

Andrej Babiš do médií investoval od roku 2010, kdy se stal největším sponzorem serveru Česká pozice. „István Léko je můj kamarád, dávám mu na jeho projekt ročně dvacet milionů korun,“ přiznal Babiš v červnu 2013 krátce po policejní razii na úřadu vlády, kdy se novinářům svěřil, že se chce stát největším vydavatelem v zemi. Skutečně nemluvil do větru a o týden později oznámil, že kupuje vydavatelství Mafra, jehož součástí jsou i servery iDnes a Lidovky.

V listopadu téhož roku byla Česká pozice začleněna do Mafry s tehdy kumulovanou ztrátou 30 milionů korun a Babišův „kamarád“ Léko se stal šéfredaktorem Lidových novin. Na významu však nabyly jiné servery, především Lidovky a později založený bulvární Denní Expres, které se zaměřily na cílené ostřelování Babišovy konkurence.

Výběrově investigativní Lidovky

Server Lidovky je, na rozdíl od více zpravodajsky zaměřeného iDnes, účinným spolutvůrcem v kauzách rozehrávaných Lidovými novinami. Z významnějších případů lze jmenovat zveřejnění soukromých e-mailů premiéra Bohuslava Sobotky nebo spoluúčast na aférách rozehrávaných bývalým ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou. A to zejména ve tvrdém koaličním boji ANO s ČSSD o policejní reformu.

Lidovky nezřídka pracují s úniky ze živých policejních spisů, a to i v byznysových kauzách týkajících se podnikatelů, kteří se v nedávné minulosti dostali do obchodního sporu s Andrejem Babišem. Některé z nich mají charakter dlouhodobých kampaní bez ohledu na presumpci neviny, jako v případě majitelů továrny vyrábějící biopaliva druhé generace Oleo Chemical, nebo majitele vydavatelství Mladá fronta Františka Savova.

Denní Expres o korupci v krajích

Výraznou posilou internetové scény vlastněné Agrofertem se stal v září 2015 bulvární server Denní Expres. Do jeho čela nastoupil bývalý šéf serveru Blesk.cz Petr Konečný, který prohlásil: „Nechceme být jen redaktoři, kteří něco popisují, chceme být odvážní producenti obsahu, interpretovat kauzy, být aktivní součástí sociálního dění.“

To se skutečně projevilo zvláště krátce před loňskými krajskými volbami. „V rámci seriálu Kraje a korupce cestujeme na Expresu po Česku a připomínáme si korupční kauzy, které v uplynulých letech hýbaly regiony,“ uvedl server sérii článků zveřejněných krátce před volbami, dehonestujících Babišovu konkurenci.

Ačkoli žádný z těchto případů nelze bagatelizovat, přesto z tohoto seriálu čouhá účelovost jako sláma z bot. Zvláště když v žádném z těchto textů nebyl dán prostor protistraně. Problematický je i fakt, že se jedná o kauzy, u kterých vyšetřování dosud neprokázalo trestný čin, nebo byly policií odloženy pro nedostatek důkazů.

Denní Expres minimálně v jednom případě zveřejnil lživou informaci, když publikoval zprávu, že v souvislosti s vyšetřováním nákupu sypačů byl obžalován i hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD). „Hejtman Jiří Běhounek ve věci rozhodně obžalován nebyl, vůbec nechápu, jak k takovému závěru mohl autor dospět. Zbytek obsahu článku nehodlám jakkoliv komentovat pro jeho zjevnou bulvárnost,“ reagoval tehdy okresní státní zástupce Kamil Špelda.

Mediální Mediahub

V červnu 2015 spustilo vydavatelství Mafra server Mediahub zaměřený na média a masovou komunikaci. Web se osvědčuje v situacích, kdy je potřeba hájit zájmy mediální divize Agrofertu. To se projevilo například ve volbě generálního ředitele Českého rozhlasu, kdy se Mediahub spolu s dalšími Babišovými médii ostře pustil do jednoho z tehdejších hlavních favoritů Tomáše Skřivánka. Zpochybňoval jeho bývalé angažmá ve vydavatelství Mladá fronta, občas zveřejňujícího kritické články o Andreji Babišovi. Nakonec byl zvolen ředitel René Zavoral, který z nejužšího výběru pětice kandidátů nejlépe vyhovoval hnutí ANO.

Babišova akvizice v Českém rozhlasu

Výsledek volby generálního ředitele Českého rozhlasu se projevil i v personálním posílení veřejnoprávního média akvizicemi z Babišových médií. Server Českého rozhlasu Rozhlas.zprávy dnes spravují bývalí novináři z Lidovek Radek Kedroň a Ondřej Golis. Svůj původní rodokmen nezapřou.

Například v červnu loňského roku Lidové noviny převzaly průzkum veřejného mínění zadaný Českým rozhlasem a zveřejněný na jeho stránkách, varující před odchodem Roberta Šlachty z ÚOOZ. I v dalších fázích boje o policejní reorganizaci stál Český rozhlas na straně Šlachty a Babiše, když zveřejnil dezinformaci o závažné kriminalitě policejního prezidenta Tomáše Tuhého s údajným únikem informací z mobilu jeho příbuzných.

Z výše uvedeného vyplývá, že Andrej Babiš má své lidi nejen v jím vlastněných internetových médiích, ale i jinde. Bylo by opravdu naivní se domnívat, že se jako mávnutím kouzelného proutku přístup tohoto Babišova mediálně-internetového konglomerátu v následujícím období posune směrem k objektivitě.