Z Náhorního Karabachu uprchlo do Arménie už více než 97 000 etnických Arménů. V pátek to podle ruské agentury TASS oznámila mluvčí arménského premiéra. V regionu až do minulého týdne, kdy oblast po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, žilo odhadem 120 000 obyvatel. Podle expertů se jedná o válečný zločin.

Arméni začali z Náhorního Karabachu prchat poté, co Ázerbájdžán minulý týden podnikl v tomto hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Arménští obyvatelé Karabachu utíkají kvůli strachu z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. „K 18:00 (16:00 SELČ) vstoupilo do Arménie 97 735 nuceně vysídlených krajanů z Náhorního Karabachu,“ oznámila mluvčí šéfa arménské vlády Nazeli Bagdasarjanová.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že region by mohlo opustit až 120 000 lidí. Kavita Belaniová, představitelka UNHCR v Arménii prostřednictvím videokonference novinářům v Ženevě řekla, že u registračních center se shromažďují obrovské davy unavených a vyděšených lidí. „Jsme připraveni poradit si až se 120 000 lidí,“ uvedla.

Podle UNHCR tvoří asi třetinu uprchlíků z Náhorního Karabachu děti. „Zásadním problémem pro nás je to, že mnoho z nich bylo odděleno od svých rodin,“ řekla Regina De Dominicisová z Dětského fondu OSN (UNICEF). Podle Červeného kříže mnoho uprchlíků potřebuje psychologickou pomoc.

Arménský prezident Nikol Pašinjan ve čtvrtek řekl, že v příštích dnech už v Náhorním Karabachu nezbydou žádní Arméni, a obvinil Ázerbájdžán z etnických čistek. Baku se proti tomu ohradilo.

Dále čtěte

Exodus na Kavkazu. Z Náhorního Karabachu prchají desítky tisíc lidí.

Desítky tisíc lidí opustily své domovy v Náhorním Karabachu a nyní míří do Arménie. Podle úřadů uprchlo z oblasti již…

Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters.

V zakládacích dokumentech Mezinárodního trestního soudu (ICC) se uvádí, že pokud jde o násilný přesun nebo deportaci, pojem „násilný“ se neomezuje na fyzickou sílu, ale může zahrnovat i hrozbu násilí nebo nátlaku, například kvůli strachu z násilí, výhrůžek, zadržování, psychického útlaku nebo zneužití moci, popřípadě využívání takzvaně nátlakového prostředí, napsala agentura Reuters.

Takové „nátlakové prostředí“ bylo v případě Náhorního Karabachu vytvořeno před nedávnou ofenzivou tím, že Ázerbájdžán bránil v dodávkách základních surovin, míní Priya Pillaiová, zabývající se mezinárodním právem, a Melanie O’Brienová, prezidentka Mezinárodní asociace vědců zabývajících se genocidou. Odkazují se na to, že Ázerbájdžán se díky územním ziskům po válce v roce 2020 dostal do pozice, kdy mohl blokovat přísun potravin, pohonných hmot a léků do horské enklávy přes Lačinský koridor, jedinou pozemní spojnici mezi Arménií a Karabachem.

„Takže strach/obavy obyvatelstva v důsledku nátlakového prostředí vytvořeného několikaměsíční blokádou a nedávným ozbrojeným útokem by splňovaly práh tohoto trestného činu,“ uvedla Pillaiová. Dodala, že pokud by to bylo považováno za součást rozsáhlého útoku, jednalo by se o zločin proti lidskosti.

Podle O’Brienové blokáda, která byla podle Baku nutná, aby se zabránilo pašování zbraní, byla ve skutečnosti začátkem genocidy, protože byla prováděna s cílem „záměrně vyvolat životní podmínky, jejichž cílem je fyzická likvidace cílové skupiny“.

S O’Brienovou souhlasí bývalý hlavní prokurátor ICC Luis Moreno Ocampo, který řekl, že genocida nevyžaduje hromadné zabíjení. „Pro mě je to samozřejmě genocida,“ uvedl. Neexistuje však rychlá cesta k trestnímu stíhání, protože ani Arménie, ani Ázerbájdžán se k ICC nepřipojily.

Dále čtěte

Arménie, osudová závislost. Rusko bylo vždy jejím hlavním spojencem, výhodné je to pro něj

ESEJ / V předchozích číslech Kontextů jsme se věnovali Gruzii a Ázerbájdžánu, nyní zbývá poslední z ­jihokavkazských republik – Arménie. Arméni Rusko tradičně vnímají…

Lemkinův institut pro prevenci genocidy 5. září, několik dní před ázerbájdžánskou ofenzivou, varoval před možnými hrozivými důsledky ázerbájdžánského vojenského útoku. „Téměř jistě by to vedlo k nucenému vysídlení Arménů z Arcachu (arménský název pro Náhorní Karabach) a rozsáhlému páchání genocidních zvěrstev, odrážejících ta, která byla spáchána během druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020,“ uvedl think-tank. „Pokud by Arméni z Arcachu byli vysídleni… vedlo by to ke genocidnímu zničení lidu, protože by arcachští Arméni ztratili svou odlišnou identitu,“ dodal.

Baku provinění vůči arménským obyvatelům Karabachu popírá. „Někdy v mezinárodním tisku (…) nacházíme určité metafory, že dochází k etnickým čistkám nebo že Ázerbájdžán páchá genocidu… Na místě nebyla ověřena žádná skutečnost o jakémkoliv druhu násilí na místních civilistech,“ řekl v úterý novinářům poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev.

„Kyperská vláda udržuje otevřený koridor pro Armény a v rámci toho je připravena nabídnout okamžitou humanitární pomoc,“ uvedlo mimo jiné kyperské ministerstvo zahraničí. Kypr má tradičně úzké vztahy s Arménií a v jeho parlamentu je zastoupena menšinová arménská křesťanská populace.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Zejména válku v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů.