Téměř po celou dobu, co je Tálibán ve válce, byl u toho i Maulví Abbás, který vedl malou jednotku bojovníků v afghánské provincii Nangarhár a prokazoval určitý talent pro přežití a úspěch. V květnu byl ale Abbás zajat nejnovějším nepřítelem Tálibánu, Islámským státem (IS), říkají místní obyvatelé. A podobné scénáře jsou vidět i v dalších částech Afghánistánu, napsal americký list The New York Times.
Během posledního měsíce útočí bojovníci, kteří přísahali věrnost chalífovi Islámského státu, na jednotky Tálibánu jižně a východně od Džalálábádu, který je správním střediskem provincie. V jednom z okresů již islamisté nahradili Tálibán a stali se dominantní povstaleckou silou, jinde na území Tálibánu podnikají neustálé nájezdy, popsal jeden kmenových vůdců Muhammad Siddik Muhmánd.
Na začátku června oznámil armádní mluvčí z tohoto regionu, že bojovníci Islámského státu zajali a sťali deset příslušníků Tálibánu, kteří utíkali před vojenskou ofenzivou. Toto tvrzení nicméně jiní afghánští představitelé nepotvrdili.
Potěšení ze zvěrstev
V oblastech, kde ozbrojenci v Afghánistánu přijali pravidla IS, tedy soustředit se na zvěrstva a vládnout s pomocí rozsévání strachu, se jejich strategií stalo agresivně útočit na Tálibán. Podobně jako v Sýrii, kde skupina poměrně brzy začala bojovat s mnohem zavedenějšími jednotkami napojenými na Al-Káidu. A podle dosavadních důkazů vliv Islámského státu neustále roste. Po měsících úsilí nicméně jde stále jen o několik odlehlých vesnic, takže podobný scénář, jako nastal s IS v Iráku a Sýrii, se Afghánistánu zatím nekoná.
I přesto ale již ozbrojenci inspirovaní Islámským státem dosáhli významného posunu: Tálibán totiž kromě boje proti západem podporované vládě musí čelit povstalecké hrozbě ve vlastních řadách. Po více než deseti letech, kdy bylo hnutí až pozoruhodně sjednocené kolem postavy vůdce mully Muhammada Umara, se nyní Tálibán začal štěpit a stovky jeho bojovníků již přísahaly svou věrnost chalífovi IS abú Bakr Bagdádímu.
V případě, že by se Islámskému státu podařilo v Afghánistánu obsadit další území, zásadně by se změnilo mnohé. Tálibán rovněž prováděl veřejné popravy a vyzdvihoval sebevražedné útoky, nicméně záliba IS v násilí a jeho propagaci prostřednictvím videí a sociálních sítí – to je přílišný extrém i na standardy Tálibánu.
Navíc Tálibán se spíše vždy snažil přesvědčit Afghánce i zahraniční vůdce, že jejich ambice se soustředí jen na Afghánistán, kterému hnutí asi pět let vládlo, než bylo v roce 2001 svrženo. Hlavním požadavkem Tálibánu vždy bylo, aby si Afghánci vládli v Afghánistánu sami.
Na rozdíl od Islámského státu Tálibán rovněž ukázal ochotu vyjednávat s regionálními mocnostmi, i když jen v omezené míře. Nedávno Tálibán oznámil, že poslal svou delegaci do Íránu, jde prý o součást širších diplomatických aktivit, které mají tvořit cesty do několika zemí za účelem „diskuse o bilaterálních otázkách a rozšiřování a posilování vztahů“.
Zběhů přibývá
Počet bojovníků Islámského státu v Afghánistánu nicméně zatím zůstává ve srovnání s Tálibánem nízký a nepředstavuje pro něj existenční hrozbu. „DAIŠ rekrutuje bojovníky v Afghánistánu nejméně od dubna 2014, zatím bez většího úspěchu, když se vezme v potaz, jak dlouho se o to snaží,“ říká analytik Graeme Smith. DAIŠ je zkratkou pro IS, kterou používá arabský svět. „Začali jsme je sledovat loni na podzim a byly jich desítky, někde stovky, ale nikdy tisíce,“ dodává. I přesto se ale situace může rychle změnit, jestliže bude možných zběhů nadále přibývat.
Tálibán zatím řeší problém se stoupenci IS poněkud opatrně. V několika oblastech údajně vyslal své delegace k islamistickým jednotkám se vzkazem, aby zastavily své útoky, uvedli místní vůdci. V provincii Nangarhár existuje podle kmenových stařešinů několik různých skupin bojovníků Islámského státu, většina čítá několik desítek lidí.
V oblasti jihovýchodně od Džalálábádu řekl Maulví Abbás bojovníkům z Islámského státu, že jejich černá vlajka tam není vítaná. Podle jednoho z místních obyvatel byl Abbásův vzkaz jasný: „Tálibán bojuje proti afghánské vládě již posledních deset let a není potřeba, aby se do toho vkládal Islámský stát.“ Odpovědí IS bylo, že žádal, aby Abbásovi muži zběhli od Tálibánu. Došlo k několika střetům a při jednom z nich byl Maulví Abbás zajat jako rukojmí, potvrdili místní obyvatelé i armádní představitelé.
