Jak probíhá zapojování uprchlíků v Německu do pracovního trhu?

Spolková agentura práce (Bundesagentur für Arbeit, BA) uvedla nová čísla o vývoji situace. Předseda představenstva Detlef Scheele Německé tiskové agentuře DPA řekl, že v květnu mělo více než 300.000 lidí z osmi hlavních zemí původu práci. Je to asi o 100.000 víc, než tomu bylo před rokem. Jde o lidi pocházející ze Sýrie, Afghánistánu, Eritreje, Iráku, Íránu, Nigérie, Pákistánu a Somálska. (Německé údaje přinesl u nás server Politiq.cz.)

„Vše běží celkem dobře,“ říká  Scheele. Skoro 240.000 zaměstnaných uprchlíků, což je většina, zastává práci s povinnými sociálními odvody. „To jsou dobrá čísla – vzhledem k tomu, že tito lidé přišli z humanitárních důvodů, a ne kvůli tomu, aby zde hledali práci.“

Jak uvádí server Politiq.cz, „bylo v červenci hlášeno téměř 480.000 uprchlíků jako nezaměstnaných. Do tohoto počtu jsou zahrnuty i osoby, které se právě nacházejí v integračním nebo jazykovém kurzu.“ Od začátku října přibližně 30.000 mladých uprchlíků nastoupilo podle do učení. (Dobrá zpráva je to i proto, že mladým Němcům se do učení moc nechce.)

Lepší perspektivu na pracovním trhu mají podle očekávání mladí lidé. Důležité je zvládnutí německého jazyka, což se na úroveň potřebnou pro nástup do střední školy nedá za jeden rok zvládnout.

Jak Politiq.cz uvádí, objevují se i nové návrhy. Němečtí sociální demokraté navrhují přístup nazývaný „změna stopy“. Odmítnutým uchazečům o azyl a tolerovaným osobám by se v dané lhůtě umožnilo změnit postavení z uchazečů o azyl na migraci pracovních sil. „Tato změna stopy by měla být vázána na pevný termín,“ říkají místopředsedkyně frakce SPD Eva Höglová a vnitropolitický mluvčí frakce Burkhard Lischka. Dobře integrovaným cizincům, kteří se k 1. srpnu nacházeli v učňovském nebo pracovním poměru s povinným sociálním odvodem, by se dala možnost „získat v rámci budoucího přistěhovaleckého zákona regulární povolení k pobytu“.

Je zjevné, že Německo ono „zvládneme to“ nemyslelo jen jako útěchu, ale že následovala praktická opatření, která mají hmatatelné výsledky. Je to zcela jiný přístup, než mají některé země (včetně naší) k uprchlickému problému. Pokud se podaří vyhnout se chybám, které se zjevně udělaly v minulých desetiletích ohledně zapojení příchozích do života společnosti, bude to pro Německo znamenat po mnoha stránkách krok dopředu. Ostatně ve Švédsku, které se líčí jako peklo zamořené zločinnými migranty, jich pracuje 82 procent a ti, co přišli v poslední době, nacházejí práci dvakrát rychleji než jejich předchůdci v minulých letech.

O tom ovšem okamurovský mainstream mlčí. Tam potřebují apokalyptické vize, protože na víc mentální kapacita antiuprchlických a „vlasteneckých“ vůdců zjevně nestačí.