Kapacity středních škol zejména v Praze praskají ve švech a nejsou schopné pojmout nápor nastupujícího silného ročníku. Pedagogická komora přitom upozornila na skutečnost, že podle dat Cermatu se tento rok na čtyřletá gymnázia v Praze přihlásilo pouze o 159 více uchazečů než v roce 2022.

Pedagogická komora poukázala na to, že podle prezentace Cermatu se k letošní jednotné přijímací zkoušce na čtyřletá gymnázia v Praze přihlásilo pouze o čtyři procenta více uchazečů než v roce 2022. Jedná se tedy o 159 studentů. Celorepublikový průměrný nárůst uchazečů o čtyřletá gymnázia pak činí deset procent.

Na pražské střední školy s maturitou se v letošním roce přihlásilo 97,9 procent studentů z Prahy a počet uchazečů ze Středočeského kraje klesl z loňských 43 procent na 40,5 procent. Ve Středočeském kraji se na středoškolské maturitní obory přihlásilo pouze 69,8 procent žáků z tohoto kraje a 5,3 procent z Prahy.

Dále čtěte

Kdo může za peklo letošních přijímaček? Podle ministra Beka musí pomoci kraje

Vyděšení třídní premianti, kteří marně hledají obor s maturitou. Jejich zoufalí rodiče obíhající jednu vzdělávací instituci za druhou. Přetížení zaměstnanci…

Podle Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, se nabízí otázka, zda má Česká republika výrazně posilovat kapacity čtyřletých gymnázií, když o studium na nich ve skutečnosti není enormní zájem. To se podle něj „snaží ve svých tiskových zprávách manipulovat veřejným míněním lobbistická neziskovka Eduin, o. p. s.“, řekl deníku FORUM 24 s tím, že podobnou strukturu studijních oborů středních škol jako Česká republika má například Rakousko nebo Finsko.

Podle Tomáše Feřteka, spoluzakladatele informačního centra o vzdělávání EDUin je argumentace spočívající v tom, že z roku na rok přibylo v Praze jen 159 zájemců o gymnázia a zájem tedy není enormní, opravdu od podstaty chybná. „Klíčové je, že uchazečů obecně bylo více, a to o desítky procent, mnozí ale letos místo druhého gymnázia volili pro druhou přihlášku jinou střední školu. Proto byl ten nárůst přihlášek na gymnázia relativně malý, ale jen velmi málo to říká o skutečném zájmu o gymnaziální studia,“ vysvětlil a uvedl, že je navíc potřeba vzít v úvahu, že je citována prezentace Cermatu z března, která se zabývá přihlášenými, ne přijatými či nepřijatými.

Dále čtěte

Začíná předprodej nové knihy Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy šéfredaktora Týdeníku FORUM Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, je tu…

Vůči tvrzení Pedagogické komory ohradil. „Když se podíváte podrobněji do té prezentace, na kterou odkazujete, tak je ta záhada se zájmem a nezájmem o čtyřletá gymnázia poměrně snadno vyřešitelná,“ uvedl s tím, že podstatné číslo nárůstu je 18 053, tedy rozdíl v přihlášených mezi lety 2020 a 2023. Dodal, že mezi lety 2022 a 2023 přibylo 7 486 zájemců o čtyřleté maturitní studium a v Praze je nárůst zájmu za poslední tři roky z 12 788 na 17 343, tedy o čtyři a půl tisíce. „To jsou ta podstatná čísla, která v Praze vytvořila ty aktuální fronty,“ řekl.

Nejvyšší zájem o studium na čtyřletých gymnáziích byl v loňském školním roce ve Zlínském kraji. Mělo tam o něj zájem 28 procent uchazečů. V metropoli byl podíl hlásících se uchazečů na čtyřletá gymnázia z přihlášených na čtyřleté obory 26,2 procent a ve Středočeském kraji 24,3 procent. Nejmenší pak v Plzeňském kraji, a to 15,9 procent.