Václav Moravec pozval do svého nedělního pořadu (15. 5. 2016) Pavla Zemana v době sílící kritiky ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty. Nejvyšší státní zástupce dostal velký prostor se vůči kritikům bez oponentury vymezit. Moderátor přitom nevyužil příležitost položit řadu citlivých otázek, které se přímo nabízejí.

[ctete]58926[/ctete]

O jakých tématech se (ne)mluví

Václav Moravec pokládá vždy v úvodu svého pořadu sugestivní otázku: O jakých tématech se bude po dnešních Otázkách mluvit? Sám se tak staví nejen do role moderátora vlastního pořadu, ale i jakéhosi arbitra aktuální politické agendy. Její nastolování spočívá nejen v tom, o čem se má mluvit či nemluvit, koho a kdy pozve či nepozve, ale i jak jednotlivé události interpretuje.

Není to poprvé, co v Otázkách Václava Moravce mají možnost obhájit svoji práci někteří vlivní představitelé české justice a policie, figurující v mediálně exponovaných kauzách. Nebylo by na tom nic špatného, pokud by dramaturgie pořadu dala v takových případech prostor i oponentům, kteří jsou v pořadech citováni, a nemají žádnou možnost reagovat.

Moravec poskytuje těmto čelným představitelům exkluzivní prostor a umožňuje jim předkládat veřejnosti vlastní výklady i sporných postupů v jednotlivých kauzách. Nikdy přitom nepřiznají vlastní chybu, a to ani ve zjevných příkladech porušování Ústavy, jako v případě zneužívání místní příslušnosti soudů. Cítí za sebou silnou podporu médií, která kolem nich vytvořila gloriolu nedotknutelného Olympu.

Dlužno dodat, že moderátor nemá nejlepší vztahy s Andrejem Babišem. Ministr financí deklaroval nechuť účastnit se jeho diskusí, údajně pro jejich neobjektivitu. I proto je zvláštní, že nevyužil příležitost položit nejvyššímu státnímu zástupci sadu nepříjemných otázek, které s nástupem Babišistánu přímo souvisejí. O jakých otázkách se mohlo po duelu Václava Moravce s Pavlem Zemanem mluvit a nemluví, protože nebyly položeny?

1) Časové souvislosti policejní razie

Další spektakulární policejní razie Roberta Šlachty trpí jednou zásadní vadou. Odehrála se bezprostředně poté, co se veřejně provalily odposlechy vyšetřovatelů Čapího hnízda. Tato souvislost nebyla v pořadu nijak zmíněna. Otázka zní: Nepřipadá vám tato časová návaznost nápadná a podezřelá, pokud vyšetřování trvalo údajně téměř tři roky? Zvláště když se také zatím z nejasných důvodů dotýká vyšetřování citlivé kauzy místopředsedy vlády?

2) Dezinformační mediální komunikace

V souvislosti s razií vypustila některá média dezinformaci, že došlo k rozsáhlému zatýkání, mimo jiné i vyšetřovatelů Čapího hnízda. Otázka zní: Nepřipadá vám nepřijatelná praxe některých policistů či žalobců, že přes spřízněné novináře vypustí do éteru polopravdy či dezinformace, které jsou vzápětí dementovány? Nepůsobí tyto aktivity jako záměrné vypouštění mediální mlhy, rozmělnění a odvádění pozornosti jiným směrem?

3) Úniky z vyšetřovacích spisů

Pavel Zeman hovořil o „škodlivém jevu, jestliže z orgánů činných v trestním řízení, popřípadě z justice utíkají informace“. To je prý podstatou čerstvé kauzy, týkající se některých starých případů. Otázka zní: Neznepokojují vás masivní aktuální úniky ze živých policejních spisů vybraným novinářům, tím spíše do deníků vlastněných ministrem financí Andrejem Babišem? Nezřídka se jedná právě o kauzy ÚOOZ, dozorované pražským vrchním státním zastupitelstvím, a v některých z nich se jedná o kampaně čítající desítky článků. Co učiníte pro sjednání nápravy?

4) Obcházení Generální inspekce bezpečnostních sborů

Pražská razie je druhým případem v krátké době, kdy trestnou činnost policistů nevyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jak jí přísluší ze zákona. Otázka zní: Nejsme svědky další svévole, jako v případě zneužívání místní příslušnosti soudů? Mohou si opravdu některé policejní složky a státní zástupci dělat, co chtějí, i když mezitím došlo ke změně ve vedení generální inspekce, a byla slíbena lepší komunikace mezi policejními útvary?

5) Vynášení informací z ÚOOZ

Nejvyšší státní zástupce pochválil práci ÚOOZ a dal ji za příklad ostatním. Bohužel tím jen v policii prohlubuje příkopy, pokud vyzdvihuje na piedestal jednu policejní složku na úkor ostatních. Otázka zní: Pokud tak oceňujete protimafiánský útvar, co říkáte obvinění Šlachtova blízkého spolupracovníka z ÚOOZ Luďka Vokála a na něho napojeného podnikatele Albina Arifoviče kvůli korupci a vynášení informací z policie?

6) Výsledky práce protimafiánského útvaru

Totéž platí pro skutečné výsledky práce ÚOOZ. Otázka zní: Máte povědomí, kolik mediálně exponovaných kauz tohoto útvaru s politickým rozměrem bylo pravomocně rozhodnuto? Neselhal ÚOOZ v základní linii své práce, když nezabránil metanolové aféře s padesáti oběťmi na lidských životech, a ani poté se zásadněji nepodílel na jejím rozkrytí?

7) Protiústavní porušování práva na zákonného soudce

Ústavní soud nedávno rozhodl o tom, že z hlediska Ústavy není přípustné přidělování kauz k libovolným soudům, rozhodujícím o nasazení odposlechů, domovních prohlídkách či vazbách. Tuto praxi svévolně využívanou oběma vrchními státními zastupitelstvími shledal za protiústavní. Přitom právo na zákonného soudce, kdy není možné delegovat případ k soudům, které s případy nijak nesouvisejí, je v Základní listině práv a svobod zakotveno od roku 1991. „Pouze“ bylo některými státními zástupci a pečlivě vybranými soudci porušováno. Otázka zní: Jakou osobní odpovědnost cítíte za tuto protiústavní praxi a pošlapávání ústavních práv řady obviněných na zákonného soudce?

8) Zákon o státním zastupitelství

Pavel Zeman odjakživa patřil společně s Lenkou Bradáčovou k hlavním podporovatelům nového zákona o státním zastupitelství. Významně posiluje vliv nejvyššího státního zástupce a předpokládá vznik „protikorupčního speciálu“, nadaného mimořádnými pravomocemi s minimální kontrolou. Byl širý na míru pražské vrchní státní zástupkyni. Otázka zní: Co jste myslel tím, že by bylo vhodnější vyčkat s jeho schválením na příznivější politickou atmosféru? Tedy až bude mít Babišovo hnutí ANO, které zákon prosazuje nejdůrazněji, silnější pozici?

9) Prověřování starších kauz

Pavel Zeman v době svého nástupu do funkce prohlašoval, že se bude zabývat prověřováním některých závažnějších starších kauz, jejichž vyšetřování nevedlo k cíli. Otázka zní: Patří mezi tyto kauzy například druhá privatizace Unipetrolu z roku 2004, která byla ve své době velmi mediálně exponovaná, a kde i podle polských vyšetřovatelů vzniklo podezření z rozsáhlého korupčního jednání?

Podobných témat mohl Václav Moravec otevřít víc. Nejde samozřejmě o zpochybňování podezření z jakékoli trestné činnosti. Jde o to, že chování některých elitních policejních a justičních složek vzbuzuje podezření, že měří dvojím metrem, porušují či obcházejí přitom zákon, kladou mediální důraz na selektivně vybrané kauzy a jiné se naopak snaží upozadit. A zatím předkládají jen velmi málo důkazů, že tomu tak není.

[ctete]58394[/ctete]