KOMENTÁŘ / Od začátku bylo jasné, že Jim Jordan je docela zvláštním kandidátem na předsedu sněmovny. Tato funkce totiž vyžaduje schopnost vyjednat kompromis a prosadit zákony, ale Jordan za svou 16 let trvající kariéru zákonodárce žádný zákon neprosadil a proslavil se spíš jako někdo, kdo umí hru bořit, ale sám nic nevytvoří. Bývalý republikánský předseda sněmovny John Boehner, na jehož konci měl Jordan také velký podíl, ho označil za legislativního teroristu. Jordan silovou strategii zvolil i v případě kandidatury na funkci předsedy, ale zatím bez úspěchu.
Je evidentní, že vyjednávání je pro tým okolo Jordana sprosté slovo, a to dokonce i v případě, kdy se má jednat s lidmi z vlastní strany. Poté, kdy potopili kandidaturu Stevea Scalise, který Jordana porazil v hlasování mezi republikány, najednou farizejsky volají po jednotě. Jenže místo ústupků chtějí jednoty dosáhnout tím, že ostatní prostě převálcují.
Výhrůžky smrtí
Když Scalise zjistil, že pro něj nebude dost republikánů hlasovat, tak svou kandidaturu stáhl. Když Kevin McCarthy sháněl hlasy při volbě v lednu tohoto roku, tak nabízel radikálnímu křídlu splnění jejich požadavků. K nim patřil i ten, aby návrh na odvolání předsedy mohl podat jediný člen sněmovny. To se nakonec McCarthymu stalo osudným.
Jordanovi lidé zvolili jinou taktiku. Nechali hlasovat a místo jednání si usmysleli, že odpůrce prostě zastraší. Vyzývali třeba voliče, aby zaplavili jejich kancelář telefonáty. To je sice nátlak, ale ještě by to bylo asi snesitelné. Jenže v situaci, kdy si Mitt Romney musí platit ochranku, protože se odvážil postavit Trumpovi, bylo jasné, kde to skončí. Několik Jordanových odpůrců řeklo, že už jim někdo vyhrožoval násilím.
Uvidíte v primárkách
K jemnějším metodám patří hrozba, že vzpurným členům radikální křídlo postaví protikandidáta v primárkách. Jenže po zkušenostech z roku 2022 je jasné, že by to byla v mnoha volebních obvodech střelba do vlastní nohy. Trumpem pomazaní radikálové vyhrávali více méně jen tam, kde republikáni prostě prohrát nemůžou.
Výjimkou byl jeden okres v Oregonu, kde se demokraté rozhodli v primárkách vyměnit nedostatečně liberálního středového demokrata a proti trumpovské republikánce tak stála radikální demokratka. I když počet obvodů, o které se skutečně bojuje, klesá, pořád bez nich většinu složit nejde.
Revolta umírněných
Nepomohl ani tlak spřízněných médií, jako jsou Fox News a Newsmax. Nepomohlo ani velkohubá prohlášení o tom, jak umírněnější republikáni jen blufují. To uvedl na síti X předseda Centra pro obnovu Ameriky, což je think tank napojený na Trumpa. Ten Jordana podpořil také.
Jenže to vypadá, že některým republikánům klasičtějšího střihu došla s radikály a jejich nátlakovou strategií trpělivost. Při druhém kole hlasování se tábor rebelů rozrostl o další dva členy na 22. Jim Jordan nedostal ani 200 hlasů. Potřebuje jich přitom 217.
Kandidaturu pozastavím, nebo ne
Chvíli to vypadalo, že si Jordan svou situaci uvědomil. Za zavřenými dveřmi prý podpořil plán, podle něhož by sněmovna dočasně dala pravomoci předsedy přechodnému předsedovi Patricku McHenrymu. Následně by se pokusil své stranické kolegy přesvědčit, aby jej podpořili při volbě v lednu.
Jenže ještě ve stejný den Jordan ohlásil, že místo toho chce vyvolat další hlasování. Proti dočasnému pověření McHenryho se totiž postavili Jordanovi radikální spojenci. Republikán McHenry v křesle předsedy by prý znamenal, že sněmovnu ovládnou demokraté. Jordan je bezradný, protože radikálům ustoupit nemůže a umírněné přesvědčit neumí.
Bořit, ne tvořit
Parta sdružená kolem tzv. Freedom Caucus (obdoba našich poslaneckých klubů, ale ne na stranickém půdorysu) prostě nic jiného, než sílu neuznává. Jsou odhodlaní bořit, dokud protistrana nerezignuje a nevyhoví jim. Jejich straničtí kolegové a kolegyně ale zatím nepovolili.
Nedá se vyloučit, že povolí. Tlak na ně je opravdu velký. Zároveň ale současná situace jasně ukazuje, proč by se Jim Jordan předsedou sněmovny stát neměl. Není schopen kompromisu ani s lidmi ve své vlastní straně. Přitom jako předseda by musel dojednávat kompromisy s demokraty, kteří ovládají senát. Bylo by záhodno i pro republikánskou stranu, aby Jordan se svou kandidaturou narazil na meze svého legislativního terorismu.