Zase se rozhoduje o nás bez nás, říká v rozhovoru pro německý deník Die Welt vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Článek nese titulek: Německo a kancléřka zachránily Balkán. Bělobrádek v něm ale zároveň kritizuje Unii a přirovnává rozhodování o kvótách v rámci EU k podpisu mnichovské smlouvy, kdy Češi neměli právo rozhodovat o svém osudu. Němci podle něho nemohou chtít, aby zbytek Evropy spáchal sebevraždu neomezeným přijímáním žadatelů o azyl, a jejich převážením ze země do země.

„Označení, že jsme nesolidární, je nespravedlivé a neférové. Jsme proti kvótám na přerozdělování uprchlíků, ale dobrovolně jsme nabídli, že část uprchlíků přijmeme,“ řekl německému listu Bělobrádek, podle něhož se čím dál více ukazuje, že povinné kvóty nefungují. Problém vidí v tom, že do České republiky uprchlíci nechtějí. V rozhovoru český vicepremiér také v narážce na mnichovskou dohodu z roku 1938 zdůrazňuje, že Češi jsou velmi citliví, když se rozhoduje o nich a bez nich.

Jak pomoci osmkrát více lidem a nespáchat přitom sebevraždu

O povinných kvótách na přerozdělování běženců rozhodli loni ministři vnitra zemí osmadvacítky. Česko bylo proti, ale bylo spolu s několika dalšími zeměmi přehlasováno. V takzvané mnichovské dohodě se před bezmála osmdesáti lety Německo, Itálie, Francie a Británie shodly na odstoupení pohraničních území tehdejšího Československa hitlerovskému Německu.

Klíč k řešení migrační krize vidí Bělobrádek mimo Evropu. „Postarat se tam o uprchlíky je osmkrát levnější než v Evropě. To znamená, že tam můžeme pomoci osmkrát více lidem,“ poznamenal lidovecký předseda, podle něhož by Evropská unie měla zvýšit finanční podporu právě takovým zemím. „Nemůžeme ale spáchat sebevraždu, nebo obětovat ty, za které jsme zodpovědní,“ dodal s tím, že přerozdělování uprchlíků proud uprchlíků směřujících do Evropy nezastaví.

Běženci podle něho chtějí do Německa, protože ho vidí jako ráj. Ostatní evropské státy ovšem podle něho nejsou schopné poskytnout uprchlíkům zázemí na tak vysoké úrovni. Není podle něho možné, aby uprchlíci dostávali třeba na Slovensku vyšší státní podporu než tamní senioři. „To by zničilo sociální smír v těchto zemích a ještě víc by to napomohlo již tak rostoucímu pravicovému extremismu. Kvóty nepomáhají nikomu, a už vůbec ne samotným uprchlíkům,“ uvedl.

„A je ještě jedna věc, kterou si musíme uvědomit: Pokud všichni Syřané utečou do Evropy, kdo dá dohromady po válce Sýrii? Odpověď na tuto otázku Evropská unie nenabízí, mluví se jen a jen o kvótách. Nemůže přece přemístit celý svět do Evropy. To si může myslet jen nezodpovědný člověk,“ pokračoval v rozhovoru předseda KDU-ČSL.

Český strach a ruská propaganda

Bělobrádek mluvil i o roli německé kancléřky Angely Merkelové. Její loňské rozhodnutí otevřít uprchlíkům ze Sýrie německé hranice podle něj zachránilo balkánské země, kde by jinak zůstaly tisíce migrantů. Ani silné Německo ovšem dlouhodobě nebude schopné zvládat masivní imigraci, míní.

Na závěrečný dotaz, jak si vysvětluje českou skepsi vůči Evropské unii, nabízí Bělobrádek tři odpovědi. Stojí za ní podle něj dvojí funkční období Evropě nepřátelského prezidenta Václava Klause nebo někdy absurdně přísné prosazování evropských předpisů. „Navíc v Česku vedou Rusové ideologickou propagandu. Využívají migrační krizi jako zbraň, protože ví, že to u Čechů vyvolává strach,“ řekl český vicepremiér.