Rada České televize upoutala v posledních dnech pozornost veřejnosti a politiků svým nekompetentním postupem při schvalování nákupu pozemků v Ostravě a následným odvoláním svého poradního orgánu – pětičlenné Dozorčí komise. Stálá komise senátu pro sdělovací prostředky už ve středu posoudila postup Rady tak, že neproběhlo v souladu se zákonem. Dnes se ke stejnému bodu sejde volební výbor sněmovny.
O tom, že celé poslední jednání Rady probíhalo nekompetentně, není pochyb, a může se o tom přesvědčit každý poslechem záznamu. Také ovšem není pochyb o tom, že Rada má právo odvolat členy svého poradního orgánu. Jako v jiných bodech svého jednání ale musí postupovat v souladu se zákonem. Také jednání o nákupu pozemku, čemuž Rada věnovala polovinu času ze svého více než pětihodinového zasedání, bylo nekompetentní, zejména s ohledem na to, že nákup pozemků do kompetence Rady vůbec nespadá a je ve výlučné pravomoci vedení televize. Pochopitelně je chybou managementu, že Radu o souhlas žádal, chybou Rady, že se tím zabývala, a v neposlední řadě i chybou odvolané Dozorčí komise, že na tuto nepříslušnost neupozornila. Celkem přehledný Zákon o České televizi přitom jasně říká, že generální ředitel předkládá Radě ke schválení pouze prodej a dlouhodobý pronájem nemovitostí, nikoliv jejich pořizování.
Z hlediska nezávislosti České televize je ale mnohem vážnějším pochybením Rady to, že se chce zabývat jednotlivými zaměstnanci – redaktory České televize. Zákon o České televizi jí takovou pravomoc nejen nedává, ale v § 8, odst. 4 výslovně uvádí, že Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.
V bodě jednání Rady, který se týkal komunikace a PR České televize, ředitel Vít Kolář seznámil členy Rady s tím, jakou aktivitu televize v tomto směru vyvíjí, součástí jeho prezentace také byla informace o tom, že Česká televize je vnímána veřejností pozitivně, což vyplývá z analýzy médií, kterou si televize objednala. Radního Pavla Matochu, zaměstnance média ze svěřenského fondu Andreje Babiše, však zajímalo, kteří novináři konkrétně jsou hodnoceni jinými médii negativně. Druhý bod, který ho zajímal, je vztah České televize k neziskovkám Post bellum a Člověk v tísni.
Ředitel Kolář opakovaně vysvětloval, že v případě hodnocení novinářů je třeba vnímat, že do analýzy vstupují negativní vyjádření politiků, která zveřejňují současně různá (někdy všechna) média, tzn. že jedno vyjádření je monitorováno mnohokrát a logicky se tak každá taková jednotlivá kritika zobrazí jako mnoho negativních ohlasů. Matocha trval na tom, že žádá, aby příště dostal seznam novinářů, kteří jsou takto negativně hodnoceni. Je celkem jasné, kdo by se na seznamu pořízeném podle těchto kritérií objevil – byli by to redaktoři publicistiky, kteří dělají svou práci, do níž patří i kritika stávajících politiků. Ti, kteří kritizují politiky, a proto politici kritizují je. K čemu radní Matocha takový seznam potřebuje, může každý posoudit sám. Podstatné ale je, že ani Radě, ani jejím členům v žádném případě nepřísluší takové seznamy vyžadovat a management České televize by je neměl poskytovat. Je nepřijatelné, aby Rada zasahovala do programových a personálních záležitostí redakce ČT.
V otázce vztahu k neziskovkám, které také zajímaly Pavla Matochu, Vít Kolář vysvětlil, že nejde o mediální partnerství, a tak nespadají do jeho kompetence. Předávání Cen Paměti národa, které organizuje Post bellum, i spolupráce s Člověkem v tísni jsou součástí vysílání a zodpovídají za ně příslušné redakce. To je důvod, proč nefigurují ve výčtu mediálních partnerství. Toto vysvětlení radního neuspokojilo a trval na tom, že je má ředitel do seznamu doplnit. Přestože Vít Kolář vysvětloval, že nemůže předkládat a už vůbec ne vysvětlovat záležitosti, o nichž nerozhoduje a ani neví, Rada mu to uložila.
Nekompetentní jednání Rady je do značné míry dáno nekvalifikovaností členů prosazených s ohledem na kritéria, která ve svém slavném dopise poslancům odhalil předseda volebního výboru Martin Kolovratník – vztahem ke generálnímu řediteli ČT a ochotou prosazovat cíle hnutí ANO, tedy zájmy Andreje Babiše.
To, že Rada vědomě překračuje své pravomoci, a to i ve věcech, které se přímo týkají vysílání, je alarmující. Tím by se politici, jimž jde o zachování nezávislosti veřejnoprávních médií, měli zabývat na prvním místě.
Článek publikujeme se svolením serveru MediaForum
