Od útoku Ruska na Ukrajinu uplynuly tři týdny, ale ruská armáda se během nich stále nedokázala dostat k hranicím Doněcké a Luhanské oblasti. Stále se bojuje o Severodoněck, Lysyčansk a Ruběžnoje. Kyjev nebyl úplně obklíčen, a už vůbec ne dobyt. Rusku se vojensky víc dařilo jen na jihu. Proč to tak dopadlo, vysvětluje na Currenttime.tv vojenský analytik Oleg Ždanov.

Televizní kanál Currenttime.tv (Nastojaščeje vremja) má redakci v Praze, novináři pracují v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Kyrgyzstánu a dalších zemích. Vysílá přes satelit, internet a kabelovou televizi 24 hodin denně v Rusku, na Ukrajině, ve Střední Asii, ve východní Evropě a jinde. Z rozhovoru, který kanálu poskytl analytik Oleg Ždanov, přinášíme některé pasáže, které vysvětlují, proč ruská armáda není úspěšná podle plánu:

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM připomíná historický význam cesty českého premiéra za ukrajinským prezidentem

Nové číslo Týdeníku FORUM, které je ode dneška v prodeji, rekapituluje význam cesty Petra Fialy za Volodymyrem Zelenským. Zdůrazňuje, že…

„Protože vůbec nepředpokládali, že se tu bude bojovat. Mysleli si, že prostě prorazí naše pozice a ukrajinské ozbrojené síly se vzdají. Překvapuje mě, jak nezodpovědně a dobrodružně tuto ‚speciální vojenskou operaci‘ plánovali. Vůbec nechápu, kde sebrali rozvědné informace. Jako by se někomu něco zdálo a na základě těchto informací naplánoval operaci. Copak neviděli, že jsme se osm let tvrdě připravovali? Každý rok provádíme více než deset cvičení společně s NATO, osvojujeme si nové metody, modernizujeme naše ozbrojené síly, nakupujeme moderní zbraně, moderní komunikační prostředky, uzavřené a chráněné před jejich prostředky v Rusku. Naprostá ignorance z ruské strany. A tohle je výsledek. Proto před námi dnes utíkají. Ukrývají se v lesích poblíž Kyjeva. Jsme nuceni tyto oddělené skupiny, jednotky vyhledávat a rozbíjet je tam, kde je najdeme.“

Ždanov pak rozebírá, proč se zdá, že na jihu země se Rusům daří lépe. Proč jim do rukou padl Cherson a byl obklíčen Mariupol?

„Proč se jih zhroutil? Vysvětlím. Ze strany Ruska to nebyl špatný nápad, zahájit invazi současně ze čtyř směrů. A řeknu, že náš generální štáb byl velmi chytrý při určování směru hlavního útoku. Hlavní úder byl první den v Donbasu a druhý den se přesunul do Kyjeva. Kdybychom nedrželi Kyjev a Donbas, válka by dnes pravděpodobně skončila ve prospěch Ruské federace. Není možné zvládnout nezvládnutelné. Proto jsme si správně stanovili priority. A pokud nyní zahájíme protiofenzivu na severu, pokud budeme nadále držet Donbas, jih se zhroutí sám. Navíc na jihu již začínáme provádět protiofenzivní akce. Podívejte se, co se děje směrem na Nikolajev, jakou porážku jsme způsobili. Zadržujeme jednotky černomořské flotily od vylodění v Oděse. Nemohou provést obojživelný útok bez podpory pozemních jednotek. Ruská pozemní vojska nedokázala vytlačit Jižní Bug. Ve Vozněsensku utrpěli velkou porážku a dnes už ustoupili až do Nikolajeva. Chystáme se situaci vyrovnat. Hlavní je, že jsme odhadli priority a udrželi pozice v prvním, nejtěžším období zastavení ofenzivy ruských vojsk.“

Dále čtěte

Alexandra Alvarová: Rusové chtějí Západ rozvrátit

Alexandra Alvarová dlouhodobě zkoumá šíření dezinformací a metody hybridní války. Je autorkou knihy Průmysl lži. V následujícím rozhovoru popisuje,…

Zprávy o masakrech civilistů považuje Oleg Ždanov za důsledek nové ruské strategie:

„Zhruba od konce druhého týdne války zcela změnili strategii samotné války. Už nejsou ve válce s ukrajinskými ozbrojenými silami, ale s civilisty. Bombardují naše města, vymazávají je z povrchu zemského, zabíjejí civilisty a tím chtějí donutit vedení naší země kapitulovat před Ruskou federací.“

„Otázku útoku na Kyjev jsme již uzavřeli a o obklíčení nemůže být ani řeč. Skupiny jsou lokalizované a my je tam rozbíjíme, jakmile je odhalíme. Donbas se díky bohu drží. Nyní se chystáme napravit situaci na jihu. Všimněte si, že v plně obleženém městě Mariupol vedeme protiofenzivu. Provádíme výpady, protiútoky a způsobujeme ruským jednotkám obrovské ztráty.“

Analytik ale soudí, že u Kyjeva se bude bojovat dál: „Nelze dnes stáhnout vojáky z Kyjeva a říci: ‚To je vše, žádný útok nebude, jdeme jinam.‘ Ne. Kyjev je hlavní město, je posvátný. Ne nadarmo se tak snažili, nehledě na své ztráty, obsadit Kyjev a uspořádat tam pseudokapitulační ceremoniál s nějakými falešnými politiky nebo s tím samým Janukovyčem. Město bude obléháno až do konce války. Kyjev není ode dneška obléhán a hrozba jeho obklíčení se každým dnem zmenšuje.“

Oleg Ždanov je skeptický i vůči tomu, že by nakonec na Ukrajinu přitáhlo těch 16 tisíc takzvaných dobrovolníků ze Sýrie: „Především tomuto číslu nevěřím. Dnes se objevily informace, že na Ukrajinu přijelo asi 400 žoldáků, z nichž 200 je ve výcvikovém středisku u Moskvy a 200 v Bělorusku. Jde o to, že stažení 16 tisíc osob by narušilo rovnováhu sil v samotné Sýrii a mohlo by vyvolat konfrontaci. To však není to hlavní. Hlavním bodem je, že syrští bojovníci nejsou pěchota. Neumějí bojovat pozičně. Jsou zvyklí bojovat mobilně. Potřebují džípy s tankovými kulomety nebo granátomety. Přilétají, odlétají, střílejí. Vyhráli – hurá. Pokud nevyhrají, rychle se otočí a odejdou. To je princip vedení války na Blízkém východě a v dalších afrických a arabských zemích. Dejte je teď do minus 18 stupňů v doněckých stepích a za hodinu se rozprchnou, nebo třeba zmrznou. Takže v to ani nevěřím.“