Rozhodnutí o tom, kdo na příštích pět let stane v čele Turecka, se odsouvá na 28. května. V nedělním prvním kole sice s náskokem pěti procentních bodů zvítězil dosavadní prezident Recep Tayyip Erdoğan, vůbec poprvé ve své dosavadní politické kariéře ale skončil těsně pod padesátiprocentní hranicí potřebnou pro okamžité zvolení. Za jiných okolností by to snad byl pro tureckou opozici úspěch, letošní očekávání však byla podstatně větší.

Mnohé průzkumy naznačovaly, že by mohl jednotný kandidát šesti opozičních uskupení Kemal Kılıçdaroğlu zvítězit již v prvním kole, nebo alespoň postoupit z prvního místa. Jenže průzkumy se v Turecku jako obvykle zmýlily a před druhým kolem je v podstatně silnější pozici Erdoğan, kterému stačí jen zlomek hlasů od ultranacionalistického kandidáta ze třetího místa. Vláda si navíc udržela většinu v parlamentu, takže i kdyby Kılıçdaroğlu zvítězil, budou se mu jen těžko prosazovat slibované systémové změny.

Zklamané naděje

Pro Erdoğanovy oponenty to měla být velká noc. Proti dlouholetému tureckému vládci se poprvé podařilo postavit jednotného kandidáta, který si dokonce získal i podporu prokurdské Lidově demokratické strany (HDP). V jednom táboře se tak spolu s Kurdy objevili sociální demokraté a podporovatelé sekulárního státu z Atatürkovy Republikánské lidové strany (CHP), turečtí nacionalisté ze Strany dobra nebo umírnění náboženští konzervativci a někteří bývalí Erdoğanovi spojenci.

Těsně před volbami navíc z prezidentského klání odstoupil méně významný opoziční politik Muhar­rem İnce, takže se o nejvyšší post v zemi ucházela jen trojice kandidátů – kromě Erdoğana a Kılıçdaroğla ještě extrémní nacionalista Sinan Oğan, který sliboval například deportaci uprchlíků ze Sýrie a tvrdé potlačení kurdských separatistů.

Přinejmenším stejně důležitá jako spojení mnoha často ideově protichůdných politických stran byla pro opozici složitá ekonomická situace, ve které se Turecko převážně Erdoğanovou vinou nachází. Inflace ve výši mnoha desítek procent ožebračila střední třídu a vláda se nedokázala vypořádat s následky strašlivého únorového zemětřesení, což u veřejnosti vzbudilo značnou míru nevole.

Většina průzkumů…