Americký prezident Barack Obama nově formuloval boj proti globálnímu oteplování. Ve středu ho nazval bezpečnostní hrozbou pro Spojené státy. V řeči pro absolventy US Coast Guard Academy v Connecticutu prezident kritizoval ty, kdo popírají „nespornou“ vědu, zatímco obvinil ty, kteří odmítají jednat, ze „zanedbání povinnosti“.
„Jsem tady dnes, abych řekl, že změna klimatu představuje vážnou hrozbu pro globální bezpečnost, bezprostřední riziko pro naši národní bezpečnost,“ řekl. A dodal: „To bude mít dopad na to, jak naše armáda bude hájit naši zemi. A tak musíme jednat – a musíme jednat hned. Popírat to nebo odmítat ohrožuje naši národní bezpečnost. Podkopává to připravenost našich sil.“
Od prezidenta je to určitý posun, protože se zatím v posledních měsících vyjadřoval o národní zdravotní krizi. Kongres vedený republikány, kteří jsou mnozí podporováni korporacemi, které by opatřeními kvůli klimatu utrpěly, zůstává chladný.
Mnoho z republikánských prezidentských kandidátů pro rok 2016 se vyjadřuje v tom smyslu, že by nějaká jednostranná akce poškodila americkou ekonomiku. V březnu republikán James Inhofe, předseda senátního výboru pro životní prostředí a veřejné práce, přinesl do Senátu sněhovou kouli ve snaze vyvrátit globální oteplování, což byl čin, za který sklidil posměch.
Nové dogma
Z globálního oteplování se stalo cosi jako nové náboženské dogma. Problém je třeba rozdělit na několik otázek. Jestli vůbec nějaké oteplování je, pokud ano, jestli je zapříčiněno lidskými aktivitami a nakonec, pokud za to může člověk, jestli s tím můžeme něco udělat a co.
V žádném z těchto bodů se autority neshodují. Pro generace dříve narozené zní poznámky o oteplování poněkud bizarně. V 60. letech se psalo o tom, že přijde nová doba ledová a na vině jsou proudová letadla. Teď se pro změnu čeká oteplování a zase za to mohou – mimo jiné – proudová letadla. Všechno vědecky podloženo. Podle dalších vědeckých předpovědí už měla dávno dojít ropa, takže zločinná letadla a auta už měla se svým dílem zkázy skončit, jenže ropa pořád nedochází.
Není určitě na místě se vysmívat všemu, co souvisí s ochranou životního prostředí, jak to dělá třeba Václav Klaus a jeho věřící. Člověk planetu zamořuje a negativní vlivy jsou na mnoha místech vidět. Jen není jasné, jestli jsme schopni na tom něco změnit. Mezi největší zamořovatele patří země, kterým se kdysi říkalo rozvojové, byť se rozvíjely jen některé. Není proto divu, že se Spojeným státům moc nechce sáhnout k opatřením, která omezí ekonomiku, když na to zbytek světa kašle.
Změnu zřejmě přinese až pokrok v technologiích. Zatímco u nás, když se řekne sluneční energie, tak jde na lidi z pochopitelných důvodů mdloba (zažili jsme velký solární tunel), USA a Německo už pokračují v inovacích, které mohou svět změnit. Místo všelijakého prorockého morálního zapřísahání a podivných kšeftů s povolenkami, se kterými se obchoduje asi tak, jako ve středověku s odpustky, se možná brzo dočkáme úplně jiných zdrojů energie, které problém vyřeší samy.
Jen je potřeba vidět, že to přinese další změny a problémy a ne všichni na to budou připraveni. Představa arabských zemí a Ruska a jihoamerických režimů, jejichž ropu už nikdo nebude potřebovat v té míře, jak je tomu dnes, budí obavy, jak s tím vyrovnají. Pokud je nějaká země významná jen díky tomu, že umí navrtat díru do země a pak obchodovat s tím, co ze země teče, bude to pro ni rána.
Politici jsou se svými vizemi vždycky poněkud za vývojem. Bývalý viceprezident Al Gore vymyslel pojem informační dálnice a všichni si mysleli, že svět bude jednou propojen kabely ze skleněných vláken a kdo se nepřipojí, bude to jeho konec. Mezitím se sám od sebe rozšířil internet a politiky k tomu nepotřeboval. Něco podobného se může stát i s energií. Tak jako jsme zažili zlom s internetem, který se najednou prudce rozšířil po planetě, může se to stát s alternativními zdroji energie. Potom nebude třeba pořád někde sledovat „uhlíkovou stopu“ a činit rituální pokání za každou cestu letadlem. Lidé se sklony k politickému mesiášství si ale nějaké nové téma určitě najdou.
