Ačkoli se zhruba pětina teroristů propuštěných z vazební věznice americké armády Guantanamo Bay podle statistik vrací k teroristické činnosti, americký prezident Barack Obama a viceprezident Joe Biden (levicová Demokratická strana) si zakládají na jejich propouštění na svobodu. Často bez ukončení soudního procesu.
Do této vazební věznice se teroristé přitom dostali jen díky tomu, že nebyli zabiti ve válce proti terorismu vyhlášené Obamovým předchůdcem Georgem W. Bushem (pravicová Republikánská strana). Zabiti nebyli buď kvůli výslechům, které mohly přinést cenné informace (a skutečně tak bylo podle spojeneckých tajných služeb zabráněno mimo jiné rozsáhlému útoku na Los Angeles či útokům na londýnská letiště), nebo proto, že byli zadrženi bez boje. Výslechy bez práva nevypovídat však byly ukončeny s odchodem Bushe a jeho viceprezidenta Dicka Cheneyho z Bílého domu a s nástupem Obamy a Bidena.
Má to však své problémy. Předně, Američané na svém území teroristy nechtějí. Mohli by být tedy vydáni do svých států. Jenže tam jim zpravidla hrozí trest smrti a s tím Barack Obama nesouhlasí. Propuštění teroristé jsou proto posíláni do států, které jsou ochotné jim poskytnout azyl. Jedná se třeba o státy Latinské Ameriky či arabské státy, ale připojila se například také slovenská levicová Ficova vláda.
Tentokrát Obama propustil čtyři Jemence a získali azyl v Saúdské Arábii, jak uvedla tisková agentura Reuters.
Obamův nástupce Donald Trump (pravicová Republikánská strana) avizoval, že propouštění dalších teroristů už nepřipustí.
Jak informovala ČTK, vzhledem k tomu, že Trump nastupuje do funkce již za dva týdny, chce Obama ještě rychle propustit dalších 15 vězňů, takže jich ve vazbě zůstane už jen 40. Část z propuštěných by podle ČTK mohla získat azyl v Itálii.
Většina teroristů byla propuštěna již za Bushovy vlády, avšak na základě rozhodnutí vojenských soudů zřízených právě Bushovou administrativou. V době Obamova nástupu bylo zadržováno zbývajících 242 teroristů.
Připomeňme, že válku proti teroristům zahájil prezident Bush v reakci na kruté útoky na Severoatlantickou alianci 11. září 2001. Jednalo se o útoky rozsáhlejší, než byl známý japonský útok na americkou vojenskou námořní základnu Pearl Harbor. Navíc teroristé zaútočili na civilisty.
Teroristické organizace, proti kterým Bush zahájil válku, nepodepsaly Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci.
