Sedmadvacet zemí, které zůstávají v Evropské unii i po blížícím se odchodu Britů, se chystá na variantu tvrdého brexitu bez uspořádání vztahů s EU. Termínem vystoupení Spojeného království zůstává 29. březen. Jednotlivé vlády překotně připravují nové zákony a přijímají nové zaměstnance, hlavně do celní správy. Upozornil na to britský think tank Institute for Government.

Takzvaný lex brexit, tedy zákon, který má zajistit ochranu Britů žijících u nás, pro případ divokého brexitu, chystá i česká vláda. Jak napsal britský list The Guardian, obdobný zákon připravuje i polský kabinet. Pro asi šest tisíc Britů v Polsku se v něm počítá s ročním přechodným obdobím, během kterého jim bude zaručeno stejné zacházení, jako kdyby byli občany EU. Poláci také chtějí nabídnout trvalý pobyt spolu s pracovním povolením těm Britům, kteří v zemi žijí více než pět let.

Na brexit bez dohody se připravuje i slovenská vláda. Podmínky pro Brity, aby mohli na území EU žít nadále a beze změny, chystají i úřady v Německu, Francii, Itálii či Nizozemsku. Berlín například otevřel pro britské občany, kterých je v Německu na sto tisíc, registraci na internetu, Italové slibují zákon, který jejich práva ochrání.

Největší obavy z divokého brexitu panují v byznysu. Francouzská celní správa vyvěsila na internetu pokyny pro podnikatele, jak se připravit na brexit a jeho možné varianty. Do roku 2020 by tamní celní správa měla najmout 700 nových zaměstnanců, kteří budou mít na starosti kontroly na hranicích, hlavně v přístavech Le Havre, Calais či Dunkerk a u kanálu La Manche. Politici z přístavních měst se přesto obávají, že brexit vyústí v chaos a dlouhé fronty. Proto si myslí, že by francouzská vláda měla přijít s dalšími kroky. Jejich fungování ale závisí na tom, že bude spolupracovat i Londýn.

Zřejmě nejvážněji dopadne hrozící neřízený brexit na Irsko, které bude mít přes noc hranici s nečlenským státem EU. Británie přitom pro Iry představuje druhý největší exportní trh a irské podniky dosud často využívaly britské území jako most pro své obchodování dále do Evropy. Irové mají proto v plánu najmout další tisícovku úředníků, celníků a veterinářů pro kontroly zvířat.

Možný odchod Londýna z EU bez dohody zasáhne i další blízké unijní státy, hlavně ty s významnými přístavy. Vedle Francie tedy i Belgii a Nizozemsko. S narůstajícím vytížením i větším množstvím zaměstnanců se bude muset změnit i infrastruktura přístavů.

Britští poslanci v úterý odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová. Ministerská předsedkyně musí na základě nedávno schváleného dodatku do 21. ledna oznámit „plán B“. Variantami jsou odklad brexitu, předčasné volby, druhé referendum o vystoupení, ale i nejvíce obávaný neřízený brexit.