Postupně se rýsuje podoba příští vlády, v jejímž čele bude stát premiér Petr Fiala. Už nyní víme, že tato vláda bude mít celých osmnáct členů. Vznikající kabinet je za to kritizován například premiérem Andrejem Babišem či ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Jaký poměr sil budou mít jednotlivá uskupení v budoucí vládě a kterým stranám se podařilo vyjednat silné postavení a kterým slabší? A jak to všechno souvisí s tím, kdo pravděpodobně bude ten který ministerský post zastávat?
Osmnáct členů vlády se může zdát být mnoho, a to zvlášť ve srovnání s končící vládou Andreje Babiše, která má členů patnáct, respektive čtrnáct, protože Karel Havlíček je ministrem průmyslu a obchodu a zároveň i ministrem dopravy. Kromě toho v době, kdy bude Česká republika předsedat Evropské unii, je logické, aby ve vládě zasedal i ministr pro evropské záležitosti, ostatně když jsme předsedali EU naposledy, bylo tomu také tak.
Stejně tak post ministra pro legislativu existoval už v minulosti, byť byl například spojený s pozicí ministra pro lidská práva (zastával ho Jiří Dienstbier nebo Jan Chvojka), případně Pavel Rychetský byl ve vládě Miloše Zemana místopředsedou vlády a předsedou legislativní rady vlády. Rovněž pozice člena vlády, který má na starosti vědu, výzkum a inovace, není ničím novým a vyskytovala se ve vládách už dříve (Pavel Bělobrádek byl v kabinetu Bohuslava Sobotky místopředsedou pro vědu, výzkum a inovace).
Je sice pravda, že žádná vláda v České republice dosud neměla osmnáct členů, zároveň ale ještě žádný kabinet nebyl složený z pěti různých stran a hnutí. Řada vlád měla sedmnáct členů (vláda Bohuslava Sobotky, Nečasova vláda na konci svého působení a také kabinet Vladimíra Špidly). Tyhle vlády se ovšem skládaly ze tří koaličních partnerů.
Koalice SPOLU má mít v příští vládě celkem jedenáct míst. Z toho by jich ODS měla obsadit pět, křesťanští demokraté tři a TOP 09 dvě. Občanští demokraté by kromě postu premiéra chtěli získat i místo ministra financí. Nejpravděpodobnějším kandidátem na tuhle pozici je první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Pokud se straně Petra Fialy podaří obsadit obě tato klíčová místa ve vládě, významně tím upevní svoje postavení ve vládní koalici.
Premiér a ministr financí z jedné strany
Co se týče počtu poslanců, stále je tomu totiž tak, že občanští demokraté jsou na tom o pouhý jeden poslanecký mandát lépe než Starostové a nezávislí. Zároveň když se podíváme na to, jak to bylo v jiných vládách, to, že hlavní vládní strana má kromě premiéra i post ministra financí, nebylo vůbec samozřejmostí.
Ve vládě Bohuslava Sobotky to tak nebylo (ministrem financí byl po většinu volebního období Andrej Babiš). Také ve vládě Petra Nečase byl ministrem financí Miroslav Kalousek z TOP 09 a v druhém kabinetu Mirka Topolánka to byl pro změnu Miroslav Kalousek z KDU-ČSL. Zkrátka pozice správce státní pokladny je klíčová a vysoce strategická, a pokud ji bude mít pod kontrolou ODS, bude to její velké vítězství.
Další důležité ministerstvo, které má připadnout občanským demokratům, je rezort spravedlnosti. Jeho význam nelze opomenout ani vzhledem ke stále otevřeným kauzám premiéra Andreje Babiše a jeho případnému trestnímu stíhání.
Hodně zajímavé bude, kdo nakonec nastoupí do čela ministerstva práce a sociálních věcí a jakým způsobem si zde bude počínat. Často se v této souvislosti hovoří o 1. místopředsedkyni KDU-ČSL a předsedkyni senátorského klubu křesťanských demokratů Šárce Jelínkové.
Jak předvedla ministryně Jana Maláčová, šéfka tohoto rezortu může patřit k nejviditelnějším členům vlády a může být i hlavním oponentem ministryně, respektive ministra financí. Záleží ale samozřejmě na tom, jak razantně si nová ministryně, případně ministr práce a sociálních věcí bude počínat a nakolik se do konfliktů s držitelem státní kasy bude pouštět.
Silné postavení občanských demokratů
Koalice Pirátů a Starostů má mít ve vládě sedm ministerských postů. Konkrétně Starostové a nezávislí by měli mít čtyři ministerské pozice (ministra vnitra, školství, průmyslu a obchodu a ministra pro evropské záležitosti). Hnutí STAN by rovněž mělo mít funkci vicepremiéra. Pirátům se pak podařilo vyjednat tři ministerská místa, měli by tak mít ministra zahraničí, ministra pro legislativu a ministra pro místní rozvoj, který by měl mít na starosti i digitalizaci.
Ministerstvo vnitra, v jehož čele by měl zasednout předseda hnutí STAN Vít Rakušan, je určitě zásadním silovým rezortem a roli bude jistě hrát i to, když ho povede předseda druhého nejsilnějšího vládního uskupení. Zároveň ale i v souvislosti s aktuální ekonomickou situací a problémy, které se řeší například v energetice, bude velmi zásadní pozice ministra průmyslu a obchodu, na kterou je horkým kandidátem místopředseda Starostů a nezávislých Věslav Michalik.
Co se týče Pirátů, jejich úspěchem je rozhodně to, že mají mít ve vládě hned tři členy, což vzhledem k tomu, že v poslanecké sněmovně mají jen čtyři poslance, je opravu výborný výsledek. Zároveň post ministra pro místní rozvoj a digitalizaci, který by měl zastávat předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, může být celkem vlivný, zvlášť když se uchopí s velkou energií a nábojem.
Také ministr pro legislativu může být dost zásadní postavou v případě, kdy jím bude předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, jak se spekuluje. Zato pozice ministra zahraničí, kde se hovoří o bývalém pirátském poslanci Janu Lipavském, tak významná nebude i vzhledem k existenci ministra pro evropské záležitosti a tomu, že v zahraniční politice velkou roli v posledních letech hraje také premiér republiky a prezident.
Když to shrneme, to, co zatím víme o rozdělení ministerských postů mezi jednotlivá uskupení, potvrzuje, že ODS jako hlavní vládní strana bude mít v kabinetu silné postavení, záleží ale rovněž na tom, jakým způsobem se budou projevovat někteří další ministři, a samozřejmě velmi podstatné bude i to, jak pevně bude státní kasu svírat budoucí ministr financí.