Vladimir Putin FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Když se nedá v přítomnosti najít nic, na co by občané mohli být hrdí, nasadí se takzvané vlastenectví. Tam se dá vždycky něco vyhrabat z minulosti. Pokud by se toho mnoho nenašlo, může se něco vymyslet. Kdyby se náhodou někdo chtěl ideologické masáži vyhnout, udělá se to povinně. Teď se obětí speciální mozkové operace mají stát ruské děti.
Ruské školní osnovy čekají rozsáhlé změny, takže se školáci brzo dozví, pokud by jim to uniklo nebo by jim to rodiče utajili, jak významný je Vladimir Putin v dějinách země. Co všechno děti čeká, shrnuje ve svém článku The New York Times: „Počínaje první třídou budou žáci v celém Rusku brzy absolvovat týdenní výuku s válečnými filmy a virtuálními prohlídkami Krymu. Budou dostávat stálou dávku přednášek na témata jako ‚geopolitická situace‘ a ‚tradiční hodnoty‘. Kromě pravidelného vztyčování vlajky se v hodinách seznámí s obsahem oslavujícím ‚znovuzrození‘ Ruska pod vedením prezidenta Vladimira V. Putina.“
Kromě toho podle zákona, který Putin ve čtvrtek podepsal, budou všechny ruské děti vybízeny, aby se zapojily do nového vlasteneckého mládežnického hnutí po vzoru sovětských pionýrů a předsedou bude sám prezident.
Teď se do toho půjde naplno: „‚Od pádu Sovětského svazu se pokusy ruské vlády vštěpovat školákům státní ideologii ukázaly jako neúspěšné,‘ řekl nedávno vysoký kremelský úředník Sergej Novikov tisícům ruských učitelů na internetovém semináři. Nyní, uprostřed války na Ukrajině, však dal Putin jasně najevo, že je třeba to změnit, řekl. ‚Musíme je umět nakazit naší ideologií,‘ řekl Novikov. ‚Naše ideologická práce je zaměřena na změnu vědomí.'“
Bude mít tato snaha Kremlu nějaké výsledky? Podle The New York Times jsou k tomu někteří odborníci skeptičtí, ale v článku jsou citováni ruští učitelé, kteří si všimli, jak se už teď atmosféra ve školách změnila. Zatímco dřív ještě školáci diskutovali o válce a o tom, jestli byla invaze na Ukrajinu správná, teď už se to vlivem propagandy změnilo. Chlapci si o přestávkách hrají na ruské vojáky, a když se jim někdo nelíbí, označí ho za Ukrajince. Informace o tom, že se věci třeba mají jinak, už považují za propagandu.
Teď se všechno ovšem ještě zlepší a to budou děti teprve koukat. Mezi virtuálními hosty v hodinách vlastivědy bude Ramzan Kadyrov, brutální vůdce Čečenska, taktéž patriarcha Kirill. Do hodin ruského dějepisu bude povinně zařazeno několik nových témat, jako je „znovuzrození Ruska jako velmoci v 21. století“, „sjednocení s Krymem“ a „speciální vojenská operace na Ukrajině“. A zatímco stávající ruský vzdělávací standard říká, že studenti by měli být schopni hodnotit „různé verze historie“, nový návrh říká, že by se měli naučit „hájit historickou pravdu“ a „odhalovat falzifikace v dějinách vlasti“.
„Vlastenectví by mělo být dominantní hodnotou našeho lidu,“ řekl minulý měsíc na semináři pro učitele, který pořádalo ministerstvo školství, vysoký kremelský úředník Alexandr Charičev. Ve svém vystoupení definoval vlastenectví přímočaře: „Připravenost položit život za vlast.“
Už zmíněný Sergej Novikov řekl, že s únorovou invazí na Ukrajinu stojí učitelé před „poměrně naléhavým úkolem“: „provádět vysvětlovací práci“ a odpovídat na „obtížné otázky“ studentů. „Zatímco u těch mladších je vše víceméně kontrolovatelné, starší studenti dostávají informace prostřednictvím nejrůznějších kanálů,“ řekl a přiznal obavy vlády z ovlivňování názorů mladých lidí prostřednictvím internetu.
Takže všechno se vrací tam, kde to bylo za starých sovětských dob. Technika je stejná jako u sekt. Člověka izolovat, propláchnout mu mozek a naplnit vlastním obsahem. V Rusku už je dnes trestné válce říkat válka a napsat na kus papíru větu „Ne válce“. Je třeba si vychovat novou generaci, která půjde padnout za duševně vyšinuté kremelské panstvo. Potrava pro děla. Vždycky se to tam tak dělalo.
Může být tahle „ideologická práce zaměřená na změnu vědomí“ úspěšná? Někteří lidé doufají, že nikoli, protože díky technologiím je dnes izolace od světa přece jen obtížnější. V Číně, která je v tom vzor, se to dost povedlo. Je pravda, že tam ale neměli těch pár let, kdy se mohlo svobodně mluvit. Ruský venkov, což je většina země, ovšem získává vidění světa celé roky jen ze státní televize, kde vystupují naprostí šílenci. Likvidace intelektuální elity, která se v Rusku provádí v různých vlnách sto let, má následky. Je zázrak, že se tam ještě najde tolik svobodně myslících lidí. Teď jsou ovšem buď v exilu, v lágrech, ve vazbě, nebo umlčeni. Kromě této tenké vrstvy ale vidíme hlavně pasivní masu, která možná vrchnosti nevěří, ale poslouchá.
Do září se ještě může stát hodně věcí, natož během příštího školního roku. Jisté je jen to, že v Rusku ještě uvidíme věci nevídané.
