Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci budou mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně půjdou do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Očekávaná úspora při zvýšení důchodového věku do roku 2060 o dva roky se podle materiálu MPSV a výpočtu ČT pohybuje okolo jednoho procenta HDP, tedy 73 miliard Kč, u zvýšení o tři roky je to 1,5 procenta, tedy 109,5 miliardy Kč.
V roce 2030 se má věk pro odchod do důchodu zastavit na 65 letech. Změny se nedotknou těch, kterým je nyní 57 a více. „Po roce 2030 začnou do penze chodit ty populačně silné ročníky. Myslím si, abychom udrželi slušné důchody, tak o tom musíme debatovat,“ řekl ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zatímco opoziční SPD návrh nepodporuje, hnutí ANO je připraveno o něm jednat.
Například muž, kterému je nyní 37 let, by měl jít do důchodu v 66 letech. Ještě později, v 68 letech, půjde do penze muž, kterému je nyní 26 let.
V interním materiálu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby i po roce 2030 rostl důchodový věk postupně. S každým ročníkem o necelé dva měsíce. Jurečka v současnosti nechtěl dokument navržený koaliční radě minulý týden komentovat. Zároveň dodal, že z náročných profesí by se odcházelo dřív bez sankcí. Takových lidí je asi půl milionu.
Ženy s jedním dítětem nyní odchází do penze v 63 letech a osmi měsících a ženy se dvěma dětmi v 62 letech a osmi měsících.
Jak se měnily plány na důchodovou reformu:
Výběr informací o dosavadních plánech na reformu důchodového systému (ČT zveřejnila podrobnosti plánu ministerstva práce a sociálních věcí na postupné zvyšování důchodového věku):
– S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou takové změny se už ale obecnou shodu najít nepodařilo a jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je postupné zvyšování důchodového věku.
– Reformou penzí se zabývali nejen ekonomové, kteří už v polovině 90. let navrhovali zavedení tří pilířů (soukromého, státního a spořicího), ale také několik komisí, tvořených politiky i národohospodáři. Výsledkem jejich práce byl ale přinejlepším soubor doporučení. Někdy se členové expertního sboru nedokázali shodnout na ničem.
– Bez konkrétního výsledku skončila například práce dočasné parlamentní komise pro důchodovou reformu, která byla na návrh poslanců sociální demokracie zřízena v červnu 2000. Třináctičlenný tým vedený pozdějším premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) ale širší politickou shodu na koncepci reformy nenalezl, a v únoru 2002 komise svou práci ukončila.
– Konkrétnější byl výsledek práce dvou komisí, jež vedl Vladimír Bezděk, někdejší zaměstnanec ČNB a Úřadu vlády a později prezident Asociace penzijních společností ČR. První tým, který ustavila koaliční vláda vedená sociálními demokraty v létě 2004, ukončil práci v červnu 2005. V závěrečné zprávě mimo jiné konstatoval, že reforma penzí je potřebná, přestože důchodový systém zůstane ještě asi 20 let vyrovnaný.
– První Bezděkova komise, která pouze porovnávala jednotlivé varianty politických stran, navrhla zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Upozornila také, že kvůli stárnutí populace bude přibývat důchodců a současně se zmenší počet těch, kdo v průběžném systému na penze vydělávají. Jedním ze závěrů bylo, že beze změn by současný systém do roku 2065 vytvořil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.
– Podruhé stanul Vladimír Bezděk v čele reformního týmu začátkem roku 2010 za vlády vedené Janem Fischerem. Poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, jak se komise jmenovala, představil své závěry v červnu 2010. Krátce poté se moci ujal kabinet Petra Nečase (ODS), jenž se návrhy Bezděkovy komise částečně inspiroval při zavádění druhého pilíře, nezrealizoval ale zdaleka vše.
– V červnu 2010 Bezděk a jeho kolegové přišli se dvěma návrhy na zásadní změnu penzí. Oba počítaly s výrazným snížením pojistného na sociální zabezpečení, radikálním snížením stropu pro placení pojistného a zavedením jednotné sazby DPH 19 procent, která by kryla deficity ze snížení pojistného. Počítal také s posílením role individuálního spoření, které podle představ komise mohl podporovat stát.
– Nejvýraznější změnou penzí posledních dekád se tak stalo zavedení takzvaného druhého důchodového pilíře, který Nečasova vláda prosadila přes odpor levicové opozice a jenž začal fungovat od ledna 2013. Novinka ale přitáhla jen málo zájemců, i proto, že ČSSD ohlašovala, že reformu po nástupu k moci zruší. O přínosu vyvedení části sociálního pojištění do fondů pochybovala i řada ekonomů. Druhý pilíř koalice vedená ČSSD nakonec skutečně zrušila od ledna 2016.
– Sobotkova koaliční vláda ustavila v květnu 2014 důchodovou komisi pod vedením experta ČSSD na sociální problematiku Martina Potůčka. Tým odborníků a zástupců parlamentních stran měl – kromě přípravy rušení druhého pilíře – přijít s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů“ k zajištění stability penzijní soustavy a přiměřených penzí. To se nepodařilo.
– Na konci své činnosti v listopadu 2017 Potůčkova komise nicméně představila své návrhy, například na sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, povinné spoření firem na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích či zvýhodnění práce v důchodu. Výraznější reformní změny v návrhu nebyly.
– Na důchodové reformě se pracovala i za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), sociálnědemokratická ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v lednu 2019 představila svou důchodovou komisi, v jejím čele byla tehdejší rektorka brněnské Mendelovy univerzity a pozdější prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. V březnu 2019 ovšem Maláčová řekla, že ČR zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit, nutné je podle ní průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti.
– V prosinci 2020 sice Maláčová představila trojici zákonů reformujících penze, ty ale nezískaly podporu ve vládě (Babiš už v polovině září téhož roku během interpelací řekl, že jeho vláda už důchodovou reformu pravděpodobně nestihne připravit). První norma měla rozdělit veřejný důchodový systém na dva pilíře a zavést minimální penzi ve výši 28 procent průměrné mzdy. Další dva zákony počítaly se zvýšením penze za vychované dítě o 500 korun a s dřívějším důchodem o rok za odpracovaných deset let v náročné profesi pro více než desetinu zaměstnanců v ČR.
– Když nezískala podporu koalici, snažila se ministryně Maláčová zákony prosadit jako poslanecké návrhy zákonodárců ČSSD, to ale vyvolalo kritiku a navíc se to stejně do konce volebního období nestihlo. Výjimkou je pětisetkorunové zvýšení za každé vychované dítě, které začaly většinou ženy pobírat od letošního ledna.
– Důchodová reforma se stala i jednou z priorit současné koaliční vlády v čele s Petrem Fialou (ODS), která nastoupila v prosinci 2021. Kabinet v programovém prohlášení počítal se základním důchodem a zásluhovou částí podle odvodů a počtu děti či se snížením odvodů zaměstnavatelům o dva procentní body při konsolidaci veřejných financí. Loni v listopadu premiér Fiala řekl, že chce se svým kabinetem připravit solidní důchodovou reformu založenou na co nejširší shodě. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) tehdy také uvedl, že odchod do důchodu by měl zohledňovat náročnost práce a dobu vstupu na trh práce.
– Česká televize (ČT) dnes přinesla podrobnosti o materiálu ministerstva práce a sociálních věcí, na kterém se minulý týden dohodla koaliční rada. Podle něj půjdou dnešní padesátníci do důchodu v 66 letech, čtyřicátníci v 67 letech a lidé staří 34 let a méně půjdou v 68 letech (nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let). V materiálu ministr Jurečka mimo jiné navrhuje, aby i po roce 2030 rostl důchodový věk postupně. S každým ročníkem o necelé dva měsíce. Jurečka také uvedl, že u náročných profesí by se odcházelo dřív bez sankcí. Takových lidí je asi půl milionu.
