Náhlý obrat lidovců, kteří jednostranně vypověděli koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN), u partnera narazil. Všech deset regionálních stran sdružujících se v tomto seskupení tuto změnu jednohlasně odmítlo a deklarovalo odhodlání pokračovat v dohodnutém formátu. Pokud KDU-ČSL názor nezmění, ukončí s ní spolupráci a nejspíš půjdou do voleb samostatně.

Hnutí STAN se ocitlo na rozcestí. Lidovci je postavili před hotovou věc a dali mu jasně najevo, že o pokračování koalice z obav před propadnutím hlasů nestojí. Na jedné straně lze pragmatický postup KDU-ČSL z její perspektivy pochopit, i když zavání tradičním lidoveckým podrazem. Vidina opuštění poslanecké sněmovny, podobně jako v roce 2010, byla příliš traumatizující.

Na druhé straně se nelze divit ani Starostům. Do poslední chvíle byli vedením KDU-ČSL veřejně ujišťováni, že nic takového nehrozí a koaliční projekt pokračuje. Vzápětí vyzvalo Starosty, aby se zařadili na lidovecké kandidátky. Tím šmahem zbouralo pracně budovanou společnou konstrukci, která měla od počátku chatrné základy.

Úmysl společně se potopit?

Hlavní stoupenci dvoukoalice Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka nakonec podlehli tlaku moravských regionů v čele s rebelujícím zlínským hejtmanem Jiřím Čunkem.

Čunek, který se stal v posledních týdnech nejviditelnější tváří KDU-ČSL, přestože nekandiduje, přitápí pod kotel i dnes. „Já chápu, že STAN, který má podporu jedno až dvě procenta a do parlamentu se sám s největší pravděpodobností nedostane, tak vlastně do žádného rizika nejde. Dokonce se nabízí otázka, jestli za tím není nějaký úmysl. Abychom se společně potopili,“ odmítl nesouhlasné reakce Starostů.

Takový přístup nenachází u partnerů velké pochopení, i když by se i navzdory zrušení koalice kandidátky neměnily, a STAN by zůstala velkorysá nabídka šesti lídrů ze čtrnácti volebních krajů.

KDU-ČSL může zůstat osamocená

Z čerstvého prohlášení STAN a napojených regionálních stran a hnutí, které v dubnu podepsaly koaliční smlouvu s lidovci, je však zřejmé, že dnes už jde o něco jiného. O společnou vůli a dodržování dohod, nikoli o karikování těchto pojmů, na kterých byla postavena i společná kampaň.

[ctete]140981[/ctete]

„Velmi si vážíme podpory regionálních stran a hnutí. Stojí za nimi lidé, kteří dodržují dohody a jsou ochotni spojit se ve prospěch této země. Takové politiky naše země potřebuje,“ říká k tomu předseda STAN Petr Gazdík.

„V případě, že KDU-ČSL bude trvat na svých nových požadavcích, jsou naši kandidáti připraveni podpořit samostatnou kandidaturu Starostů a nezávislých. Pokud se tak skutečně stane, KDU-ČSL v rámci integrační snahy zůstane osamocená,“ doplňuje ho předsedkyně SNK ED Zdeňka Marková, s jejímž názorem se ztotožňují i ostatní regionální partneři.

Střet hejtmanů     

Zatímco na lidovecké straně se stal od samého počátku neformálním vůdcem protikoaličního odboje Jiří Čunek, u Starostů se dnes nejhlasitěji projevuje liberecký hejtman Martin Půta, nejúspěšnější představitel STAN v regionech. Půta odstoupil z čela STAN kvůli obvinění z korupce, které odmítá, přesto o rok později drtivě vyhrál krajské volby ziskem 32,3 procenta a stanul v čele Libereckého kraje.

Liberecký hejtman v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzvu KDU-ČSL odmítl a podporuje samostatnou účast ve volbách. „Možná se na to dívám nerealisticky, ale pokud máme vyhrát příští parlamentní volby, tak do toho nemůžeme jít na kandidátce lidovců, protože pak už nebudeme existovat,“ neskrývá ambice. „Odpor k lidovcům byl uvnitř Starostů celou dobu koalice. Avšak právě kvůli koalici to všichni podpořili, protože to vnímali jako spolupráci dvou samostatných sebevědomých subjektů,“ dodal.

Podobně se vyjádřil první místopředseda STAN Vít Rakušan. „Smyslem koalice je především nabídnout voličům sílu a odvahu. Výzva KDU-ČSL zásadně mění situaci a dostává ji do stavu, před kterým jsme koaličního partnera varovali.“ V takovém případě by na sněmovní kandidátce lidovců nefiguroval, podobně jako poslanec Jan Farský.

STAN jako ČSSD?

Podporu nemá lidovecký návrh ani u senátorů STAN. Pokud by vedení skutečně návrh lidovců odmítlo, jen stěží si lze představit návrat k původní koaliční variantě. Potom by zesílily hlasy kandidovat samostatně, i když současné preference Starostům příliš šancí nedávají. Z dalšího drolení politické scény může mít radost jen hnutí ANO.

Aby toho nebylo málo, ozývají se i radikální názory, že by v případě samostatné kandidatury mělo dojít k přepřahání v čele STAN. Podobně jako v ČSSD, kde Sobotku nahradil nový volební lídr Lubomír Zaorálek. S takovou myšlenkou přišel senátor Michael Canov, který už nyní navrhuje jako volebního lídra hejtmana Půtu.

[ctete]141183[/ctete]

Přežití úzké spolupráce obou stran si lze po výpravné feérii, která vyplňuje letní okurkovou sezonu, představit jen stěží, i když v politice je možné všechno. Kdyby náhodou přežila a minimálně část Starostů zůstala na kandidátkách lidovců, další problém může nastat po volbách.

Petr Gazdík v posledních týdnech dává opakovaně najevo, že si neumí představit vládu s Andrejem Babišem. Varuje před ohrožením svobody a demokracie. Z řad lidovců nic takového nezaznívá. Vlivný Jiří Čunek se na ni naopak těší. „Sám jsem přesvědčen, že Babiš v politice nepřekročil mez, za kterou bychom s ním nemohli spolupracovat. Je pracovitý a potřebuje silného koaličního partnera,“ prohlašuje.

Ještě včera společná třetí síla, dnes oheň a voda. Co bude zítra?