Ruský hypermarket, ilustrační foto FOTO: Sergej Konegen / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
FOTO: Sergej Konegen / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Podle údajů Rosstatu zveřejněných ve středu inflace v Rusku po propadu rublu na nejnižší hodnoty za první týdny války opět zrychlila. Skeptických komentářů k dalšímu vývoji od ekonomických analytiků přibývá.
„V týdnu od 26. listopadu do 2. prosince vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 procenta a meziroční inflace zrychlila na 9,07, což je nejvyšší hodnota od února 2023. Týdenní nárůst inflace byl jedním z nejsilnějších za poslední dva roky: ceny vzrostly více pouze v prvním červencovém týdnu (o 0,77 procenta), kdy úřady prudce indexovaly tarify,“ píše deník The Mocow Times.
Jegor Susin, generální ředitel GPB Private Banking, upozorňuje, že měsíční inflace v listopadu proti říjnu činila 1,5 procenta, což je nejvyšší hodnota pro tento měsíc za posledních deset let. V přepočtu na roční bázi to podle jeho odhadu znamená míru inflace ve výši 14,5 procenta.
„Obrázek inflace je naprostá katastrofa,“ píší analytici na kanálu MMI na Telegramu. „Epicentrem inflačního požáru“ jsou podle nich oddělení potravin v supermarketech, kde se ceny vyšplhaly o desítky procent a nadále rostou. Státní agentura Rosstat sdělila, že od začátku roku zdražily brambory o 81 procent, cibule o 40 procent, zelí o 34 procent, mléko, zakysaná smetana a jablka o 17 procent. Rekordní je i růst cen másla,od roku 2007 zrychlil na 33 procent, u skopového masa až na 22 procent a u chleba o více než 13 procent.
Natalia Milčakova, přední analytička společnosti Freedom Finance varuje, že kvůli pádu rublu stoupnou ceny dováženého zboží a výrobků se zahraničními komponenty. Bude se to týkat oděvů, obuvi, chytrých telefonů, spotřební elektroniky, ale i potravin, jako jsou například cukrovinky, džusy a polotovary.
„K zastavení roztáčení inflační spirály může být zapotřebí šok“ ze strany měnové politiky, napsali analytici MMI. Centrální banka může zvýšit klíčovou sazbu na 25 procent, což je úroveň, na které Vladimir Putin v roce 2000 zahájil své první prezidentské období. Tuto možnost nevylučuje ekonom Bloomberg Economics Alexandr Isakov.
Centrální banka už sazby zvýšila osmkrát za sebou, až se dostaly na 21 procent. To je taky rekord, je to nejvýše za posledních 20 let. Inflace se ale nemá k tomu, aby zpomalila.
Od 24. února 2022 Rusko dává stále více peněz na „obranu“ a prostředky směřují do výroby tanků, raket a uniforem. Čísla růstu HDP tak vypadají dobře. Vláda také posílá velké peníze do chudších regionů na vysoké platy pro dobrovolníky, které pak posílá bojovat na ukrajinskou frontu. Protože je hodně padlých, dost stojí i odškodnění pro válečné vdovy.
Důsledkem tohoto stylu pumpování peněz do některých skupin občanů je ovšem jev nazývaný „přehřátá ekonomika“. Lidé s plnější peněženkou si chtějí něco koupit, ale rádi by měli spotřební zboží. To není ruská ekonomika nyní schopná vyrábět a tak rostou ceny a bují inflace.
Inflaci podněcuje i rekordní nedostatek zaměstnanců a západní sankce, které ovlivňují „omezení dovozu, dodávky zboží“, vyjmenovala Nabiullina. Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládají, že by centrální banka mohla na svém prosincovém zasedání zvýšit úrokovou sazbu na 23 procent, zatímco účastníci mezibankovního peněžního trhu ji v únoru odhadují na další zvýšení na 25 procent.
Zatímco ekonomové hovoří dost otevřeně, i když si nikdo netroufne říci přímo, že viníkem jen politika Kremlu, propagandisté to vidí jinak. Ruský ideolog Alexandr Dugin požaduje, aby se Rusko zcela odtrhlo od Západu a izolovalo se od něj po všech stránkách. Chce, aby se všichni občané podíleli na válečném úsilí, a kdo tak nebude chtít činit dobrovolně, má k tomu být přinucen. „Rubly by se za dolary neměly měnit vůbec,“ tvrdí Dugin, kterému vadí komentáře k momentální situaci ruské ekonomiky a financí.
