Obrovská rána pro největší evropskou etnickou menšinu, volají aktivisté. Šest milionů Romů žijících po celé Evropské unii nebude mít v novém Evropském parlamentu žádný vlastní hlas. Do parlamentu totiž nebyl zvolen ani jediný zástupce romské menšiny, což organizace na ochranu lidských práv kritizují a vinu přisuzují stranám krajní pravice.

„Čelíme bezprecedentní situaci. Ze 720 křesel v Evropském parlamentu bude nula věnována Romům,“ prohlásil Ismael Cortés, docent z Katedry filozofie pro mír institutu UNESCO.

V úterý začalo ve Štrasburku první plenární zasedání v červnu zvoleného Evropského parlamentu. Mezi více než 700 nově zvolenými europoslanci jsou aktivisté i influenceři, ale žádní, kteří se identifikují jako Romové. Organizace na ochranu práv Romů tuto skutečnost popisují jako obrovskou ránu pro největší evropskou etnickou menšinu. Od rozšíření Evropské unie v roce 2004 přitom počet romských europoslanců rostl a v řadách končícího europarlamentu měli zástupci Romů čtyři křesla.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Aktivisté měsíce před volbami varovali, že by zisky, kterých krajní pravice v novém Evropském parlamentu nakonec opravdu dosáhla, mohly znamenat, že tato instituce bude ještě více v rozporu s realitou různorodé populace Evropské unie.

„Tentokrát ovšem odhadovaných šest milionů Romů žijících v celé Evropské unii nebude mít v parlamentu žádný přímý hlas,“ uvedl Cortés a poukázal na „extrémně paradoxní“ případy, kdy se na Romy zaměřují zejména strany krajní populistické pravice. „Evropská menšina, která byla největším obětním beránkem, zůstává bez zastoupení,“ dodal s tím, že romští europoslanci hráli dlouhodobě důležitou roli v boji proti protiromským stereotypům a nenávistným projevům v Evropském parlamentu.

Výsledná situace by tedy podle něj mohla být pro romské komunity nebezpečná. „Nyní se Romové stávají terčem nenávistných projevů, ale v parlamentu bez odpovědi,“ zdůraznil.

Nedostatek romských poslanců by také mohl ohrozit úsilí v řešení problémů, kterým některé romské komunity nadále čelí, jako je například přístup k důstojnému bydlení nebo segregace romských dětí ve školách po celé unii. „Bez hlasu v parlamentu tyto otázky vypadnou z programu,“ řekl Cortés.

Evropský parlament neodráží rozmanitost Evropy

Organizace bojující za práva Romů vysvětlily, jak k situaci došlo. Gabriela Hrabanová, výkonná ředitelka European Roma Grassroots Organizations Network, uvedla, že Romové byli před nedávnými eurovolbami do značné míry vyloučeni z předních míst na kandidátních listinách, protože se strany obávaly ztrát.

Dále čtěte

V Turecku roste nenávist vůči syrským uprchlíkům. „Sultán“ Erdoğan chce normalizaci vztahů s Asadem

KOMENTÁŘ / Turecko s pomocí Ruska usiluje o normalizaci vztahů se sousední Sýrií, kterou z velké většiny ovládá diktátor Bašár Asad.

Dodala, že toto vyloučení je umocněno dlouhodobou diskriminací, které mnoho Romů čelí a která v mnohých z nich zanechala hlubokou nedůvěru v politický systém. „Nemáme tedy dost mobilizovaných Romů, abychom skutečně udělali rozdíl ve volbách tím, že budeme hlasovat pro tyto kandidáty,“ uvedla.

Mnozí mají podle Hrabanové již pocit, že jde o boj, který nelze vyhrát, a to zejména pokud jde o často neprůhledný proces výběru kandidátů do europarlamentu, který podle kritiků odráží a udržuje systémové předsudky vůči menšinám. „Je to pro nás velká ztráta. Jsme neviditelní,“ dodala.

Hrabanová také zdůraznila, že na některých místech v Evropě tvoří Romové až 10 % populace, a pokud tedy nemají ani jediného zástupce, je podle ní něco opravdu špatně. „Vůbec neodráží rozmanitost Evropy,“ řekla o složení Evropského parlamentu s tím, že se nyní musí spoléhat na dobrou vůli spřízněných europoslanců, kteří jim snad pomohou prosadit rozpočtová a politická rozhodnutí, která mají na romské komunity v celé Evropské unii vliv.

Evropský parlament nevede statistiky založené na etnické příslušnosti či rase europoslanců, bývalé součty romských europoslanců tudíž pocházejí z právnických skupin a jsou založeny na veřejných prohlášeních samotných kandidátů.