Vláda od středy zavedla nová opatření, ale neodhalila konkrétní data, na která stále více tlačí opozice, odborníci i občané. Chtějí jasně vidět, o jaká čísla a modely, která jsou z úst ministrů v médiích zmiňována jen náznaky, se opatření opírají. Exaktní data chybí i školám. Deník FORUM 24 se proto zeptal Asociace ředitelů základních škol, v jakých náladách je momentálně české školství a jak se novým opatřením přizpůsobují.
„Když opatření nezafunguje a 2. listopadu bude reprodukční číslo 1,5, děti do škol nepůjdou,“ řekl v pořadu Události, komentáře na ČT 24 ministr školství Robert Plaga a popřel tak svá několik hodin stará slova o tom, že se žáci 1. stupně vrátí do škol bez ohledu na vývoj epidemie, což ve svém úterním projevu tvrdil také jeho ministerský kolega z resortu zdravotnictví Roman Prymula.
Nebyla to první náhlá změna názorů. Ještě na konci září se ministr školství Robert Plaga opíral o analýzu Centra pro modelování biologických a společenských procesů, která pojednávala o tom, že zavření škol nemá na šíření viru tak velký vliv.
„Jako ministr školství jsem pochopitelně hájil prezenční výuku, ale o víkendu jsem viděl matematické modely, které ukazovaly, že pokud neuděláme něco zásadního, co omezí společenské kontakty, na konci října zkolabuje zdravotnictví, proto muselo rozhodnutí přijít,“ vysvětloval náhlá rozhodnutí.
Jenže těchto „náhlých rozhodnutí“ je v posledních týdnech jaksi mnoho a exaktních dat zoufale málo, což neulehčuje práci ředitelů škol a v neposlední řadě samozřejmě učitelů, kteří se musí opatřením rychle přizpůsobovat. Podle Plagy tato data pocházejí od ministerstva zdravotnictví a je na Prymulovi, aby s nimi seznámil veřejnost.
Poslední měsíc a půl byl pro ředitele škol ve znamení řešení všeho možného – jen ne věcí pedagogických a vzdělávacích. „Mnohé školy řešily karantény zaměstnanců a žáků, suplování, částečné uzavření škol, odložení začátku školního roku. Na pedagogické řízení školy tak nebyl čas. Je to pro nás unavující, nezvykle vyčerpávající a demotivující,“ řekl pro FORUM 24 Jaroslav Jirásko, viceprezident Asociace ředitelů základních škol.
Hlavními tématy ředitelských diskuzí byly podle něj počty žáků v jídelnách, otevírání a neotevírání kroužků, skupiny ve školní družině, rozestupy ve frontě na oběd, počty sedících u stolu v jídelně, časové rozvržení dezinfikování lavic a všech dalších prostor ve škole a podobně.
„Učitelé pochopitelně řešili podobné problémy, ti navíc v daleko větší míře musí ještě řešit výuku, přípravu na ni a podobně. Před učiteli fakt musím smeknout, jak se semkli a makají,“ řekl.
4,5 tisíce nakažených pedagogů versus Babišovy populistické kotrmelce
Mezitím se v českém školství koronavirem nakazilo na 4500 pedagogů. „Vím, že tato opatření mají celou řadu odpůrců. I my jsme o nich dlouho diskutovali. Jsou zde však jasná data, která ukazují, že nejčastěji jsou nakažení právě pedagogové a pracovníci ve školství. Dokonce častěji než zdravotničtí pracovníci,“ řekl Prymula.
Jenže tato komplexní čísla nemají ředitelé škol k dispozici, což jim také může ztěžovat další práci. „Data jako formu servisu od MŠMT nebo někoho jiného, to ne, v tomto smyslu žádná data nemáme,“ odpověděl Jirásko na dotaz deníku FORUM 24.
Zřejmě i proto je Jaroslav Jirásko jakožto ředitel základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad v predikcích možného vývoje spíš pesimistický. „Vzhledem k neustálému nárůstu reprodukčního čísla se domnívám, že se do tří týdnů nepodaří R snížit pod 1 a školy zůstanou dál zavřené. Osobně vidím návrat do škol všech žáků i zaměstnanců při normálním neregulovaném režimu tak někdy v první půlce listopadu. Nejsem ale fakt žádný odborník, je to jen o dojmech ovlivněných běžnými zprávami z médií,“ vysvětluje.
Zároveň uznal práci ministra Plagy a poukázal na to, kdo je pravým viníkem této situace. „Po neblahých zkušenostech s ministry školství to je člověk kompetentní, naslouchající, odborně zdatný a velmi slušný. Má velmi zdravé názory na školství a na jeho celkovou proměnu,“ řekl viceprezident Asociace ředitelů základních škol.
„Jeho komunikace s veřejností je ovšem slabou stránkou řízení resortu, to ovšem souvisí se zmatečnou komunikací celé vlády, premiér Babiš je nejslabším článkem, bohužel tím nejdůležitějším. Jeho populistické kotrmelce poškozují tuto zemi. Určitě bychom všichni ocenili konkrétnější komunikaci a méně časté změny názorů,“ upozorňuje.
Plaga není vládou brán vážně, míní ředitel
Důvod, proč není řízení školství ze strany MŠMT úplně jednoznačné a razantní, vidí především v tom, že ministr školství není ze strany premiéra a ostatních kolegů ve vládě brán příliš vážně. „Usuzuji to podle toho, že ministr školství není vládou nominován do expertních skupin a krizových orgánů, dost často není ani na tiskových konferencích vlády a svědčí to mimo jiné o tom, že vyjádření pana premiéra o školství jako prioritě jsou opravdu jen plané řeči,“ myslí si Jirásko.
V nejhorší situaci jsou momentálně rodiče prvňáků. Tyto děti v období prvního pololetí, ve kterém se momentálně nacházejí, neumějí číst a psát a tedy ani ovládat počítač tak, že by byly schopny si nastavit přístup k online hodinám. Učit se s nimi tak musí rodiče.
V případě samoživitelek, sociálně slabších rodin nebo rodin pracujících ve zdravotnictví se učitelé většinou snaží přizpůsobit. „Rozumné školy mají identifikované případy samoživotelek, lidí pracujících ve zdravotnictví a v pomáhajících profesích a rozhodně k jejich dětem přistupují individuálně, s velkou podporou a tolerancí k jejich časovým možnostem, s časovou flexibilitou. Jde o to chtít pomoci a snažit se o spolupráci. Pak se daří překonávat i těžké životní problémy a překážky,“ uzavřel Jaroslav Jirásko.