Alena Schillerová a Andrej Babiš (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V roce 2019 se již začalo projevovat ekonomické ochlazení. To dosvědčují nižší výběry daní (daně z příjmů, spotřební daně atd.) oproti plánovaným rozpočtovým příjmům. Následně toto ochlazení potvrzovala i čísla z roku 2020 včetně měsíců ledna a února ještě před vypuknutím koronavirové krize.
V roce 2019 i přes růst HDP došlo ke zvýšení nominální výše státního dluhu na nepředstavitelných 1640 miliard korun. Vláda si navíc vypomohla rozpuštěním prostředků ve výši 18 miliard korun z tzv. privatizačních fondů, které měly sloužit k důchodové reformě či sanaci ekologických škod.
Jako čistí příjemci prostředků z EU jsme také obdrželi o 68,5 miliardy korun více, než jsme do rozpočtu EU odvedli. Existují zde ovšem pochybnosti o efektivitě nakládání s těmito penězi, protože premiér Babiš je v evidentním střetu zájmů, kdy je pro něj žádoucí, aby prostředky z EU dostávaly především firmy v jeho svěřenských fondech, ostatně stejně jako veřejné zákazky, státní dotace či pobídky. Jelikož jsou všechny projekty předfinancovány ze státního rozpočtu, v případě neproplacení dotace ze strany Evropské komise ji stát musí složitě vymáhat přímo u příjemců dotací. Pokud není úspěšný a k vrácení dotace ze strany příjemce nedojde, zůstávají tyto neproplacené prostředky zátěží pro státní rozpočet.
Běžné výdaje na provoz státu vzrostly loni o 128 miliard korun, tedy více, než rostly příjmy státu. Jak upozorňuje NKÚ, stále se nedaří najít cestu k dlouhodobé finanční udržitelnosti veřejných financí. Na to poukazuje i Národní rozpočtová rada či Evropská komise a OECD.
Velkým problémem státního rozpočtu je významná závislost příjmů na vysokém zdanění práce, což se především v době krize může velmi neblaze projevit na stavu veřejných financí.
Rozpočet také dostatečně nereflektuje globální výzvy, mezi něž patří digitalizace, ochrana životního prostředí nebo demografický vývoj. Ambice investovat do bezuhlíkových a nízkouhlíkových technologií jsou nízké i přesto, že můžou pomoci transformovat hospodářství, a stát není schopen efektivně tyto projekty řídit. České republice vzniká významný investiční dluh v oblasti dopravní infrastruktury a riziko dalšího zaostávání trvá – promarněné šance se projeví ve ztrátě konkurenceschopnosti.
Změny ve výdajích byly netransparentní a zmatečné. V roce 2019 bylo provedeno 962 rozpočtových opatření. Kapitola 396 Státní dluh slouží jako skrytá rezerva a v průběhu roku se prostředky přečerpávaly do gesčních kapitol.
Autor je poslancem za Piráty.
