Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Britský deník The Times se podíval, jak by mohla po inauguraci staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračovat rusko-ukrajinská válka, která trvá již bezmála tři roky. Podle listu se nabízejí čtyři možné scénáře od porážky Ukrajiny po „vyjednané urovnání“. Analýza však nepočítá s variantou porážky ruského agresora, který válku rozpoutal.
„V otázkách národního přežití Ukrajina čeká na rozhodnutí prezidenta Trumpa, jako zraněný gladiátor čeká na znamení císařova palce. I když ještě nezlomený, je těžce bojující národ na kolenou,“ hodnotí deník The Times současnou situaci bránící se Ukrajiny.
Podle analýzy, kterou svým čtenářům nabízí, „visí osud Ukrajiny na vlásku“. „Může nově zvolený americký prezident zajistit mír, nebo bude země čelit totální porážce?“ ptá se deník a následně nabízí čtyři možnosti, jak by podle něj mohl krvavý konflikt skončit.
Podle deníku je současný obraz na bitevním poli „ponurý“, protože „na frontové linii o délce 1000 kilometrů pokračují četné ruské ofenzivy, které Ukrajinu stojí denně více terénu ve východní oblasti Donbasu“. Mezi města, která jsou nejvíce ohrožena, patří klíčové ukrajinské logistické centrum v Pokrovsku, připomíná deník The Times.
Ukrajina i nadále potřebuje podporu ze strany Západu, ale podle autora textu pokud „chce země přežít, potřebuje více než vzdor“. The Times následně nabízí čtyři možné scénáře vývoje situace na Ukrajině. Deník zdůrazňuje, že záměrně neuvádí „nereálné“ scénáře, jako je například smrt ruského diktátora Vladimira Putina či „nečekaně úspěšná ukrajinská protiofenziva“.
První scénář: tragédie
První scénář, který je čtenářům předkládán, je ten nejčernější možný pro Ukrajinu a vlastně pro celou Evropu i svět. Ruský agresor odmítne jakákoliv jednání o míru a bude i nadále pokračovat v krvavých bojích a útocích na civilní cíle. USA navíc přestanou Ukrajinu podporovat.
V takovém případě může Ukrajina utrpět nejen vojenskou porážku, ale miliony ukrajinských uprchlíků zaplaví Evropu a ti, kteří nestihnou utéci či nebudou chtít opustit vlast, skončí v ruských gulazích.
Následně bude NATO čelit další vojenské expanzi ze strany Ruska, protože Putinova pozornost se zaměří s největší pravděpodobností na Polsko. Deník však naznačuje, že „takového výsledku války by se Donald Trump obával“.
Druhý scénář: špatný mír
I v případě druhého scénáře operuje deník The Times s tím, že USA přestanou Ukrajinu podporovat. V důsledku toho požádá z pozice slabšího o mírová jednání.
Ta by vedla k definitivnímu zabrání okupovaných míst i dalších území, která by Putin chtěl zabrat. Ve zbytku Ukrajiny by pak byl nastolen loutkový prokremelský režim.
Třetí scénář: příměří
Další možností ukončení války je uzavření příměří mezi bojujícími stranami. Deník zdůrazňuje, že v případě, že by příměří bylo „součástí přechodné fáze vedoucí ke konečnému urovnání, mírové dohodě a skutečnému ukončení války“, pak by to mohlo vést k dlouhodobé stabilitě v regionu. Ukrajina by v takovém případě byla chráněna bezpečnostními zárukami a ekonomickou podporou Západu.
Jak deník připomíná, chápe okolí Donalda Trumpa, že příměří k pouhému ukončení konfliktu stačit nebude. Znamenalo by to pouze oddechový čas, po kterém by Rusko s nově doplněnými a dozbrojenými jednotkami opětovně zaútočilo. Proto jsou v textu připomínána slova nového amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který řekl, že Bílý dům stojí před těžkým úkolem najít takové řešení, které zajistí, že „ruská válka opět nevzplane s novou silou za dva, tři nebo čtyři roky“.
Čtvrtý scénář: vyjednané urovnání
USA neskončí s podporou Ukrajiny, a ta bude moci díky tomu jednat s Putinem z pozice síly, což povede k uzavření dohody, která „zajistí suverénní a ekonomicky životaschopnou budoucnost s bezpečnostními zárukami, které Ukrajinu ochrání před ruskou agresí“.
Tento scénář počítá v případě, že by Rusko nechtělo o míru jednat, případně by se jednání účastnilo jen „ve zlé víře“, s naplněním slov Donalda Trumpa o uvalení dalších tvrdých sankcí a opatření proti Kremlu, ale také s další americkou podporou Kyjeva, a to jak financemi, tak i vojenskými dodávkami.
Pokud by došlo k realizaci tohoto plánu, musela by Ukrajina učinit nějaké územní ústupky, a k návratu hranic do roku 1991 by tak „pravděpodobně nikdy nedošlo“.
Pro to, zda dojde na naplnění některého z těchto scénářů, či zda vznikne nějaký další, bude důležité, jak se rozhodne Donald Trump, a to hlavně „vzhledem k nepředvídatelnosti evropské schopnosti financovat a vyzbrojovat Kyjev“. Článek zdůrazňuje, že bez americké pomoci nemá Ukrajina šanci dosáhnout odpovídajícího postavení, které by jí umožnilo jednat s Putinem z pozice síly.
