Velký chaos aneb Odezdikezdizmus, jinak nelze označit jednání vlády premiéra Andreje Babiše, která v rámci koronavirové epidemie mění rozhodnutí ze dne na den. Příkladem toho jsou restaurace. Nejdřív povolí jejich provoz do 22 hodin, aby o týden později zkrátila jejich otvírací dobu do 20 hodin a nyní uvažuje o tom, že pohostinství opět zavře úplně. To je něco šíleného.
Jistý šéfkuchař řekl v médiích, že jeho restaurace dala za nákup potravin 200 tisíc korun, a jestliže tedy budou muset zavírat už v osm večer, tak jim nezbude než polovinu z nich vyhodit. Mnoho lidí totiž pracuje do osmnácti hodin, pak chtějí jít na večeři, ale nestojí o to, aby tam byli jenom hodinu, proto raději zůstanou doma. Takže vlastníkovi restaurace vznikne škoda sto tisíc korun, kterou mu nikdo nezaplatí.
Majitelé restaurací a jejich zaměstnanci už toho mají dost, jsou na pokraji fyzických a psychických sil, také už jim docházejí peníze, a to vinou nesmyslných vládních zákazů. Nelze se tedy divit tomu, mnozí provozovatelé pohostinství proti nim protestují a odmítají zavírat restaurace v osm večer, protože je to existenčně ničí. Mám pro ně pochopení, jelikož jim stát bez jasného zdůvodnění likviduje jejich podnikání.
Rozumím tomu, že koronavirovou pandemii nelze podceňovat, ale chtěl bych po odpovědných ministrech jasné svědectví o tom, že omezení otvírací doby či úplné zavření restaurací má vliv na šíření covidu-19. Pokud vím, takové důkazy dosud nikdo nepředložil. Naopak je prokázáno, že nejvíc se koronavirus šíří v zaměstnání, nikoliv v restauracích.
Je pravda, že v sousedním Německu jsou restaurace zavřené úplně, ale tam vláda hradí restauratérům až 80 procent prokazatelných nákladů. O tom si jejich čeští kolegové mohou nechat akorát snít.
Rozčiluje mě také šéf jakýchsi pofidérních odborů Bohumír Dufek, který nepřestává hlásat hlouposti, že by se číšníci měli přeškolit na dělníky. Je to za prvé ekonomický nesmysl, protože 60 procent našeho HDP tvoří služby včetně restaurací a dělníci budou a vlastně už jsou postupně nahrazování automatickou výrobou. Za druhé to připomíná komunistické akce typu inteligence do výroby apod. Ale co také chtít po bývalém členu KSČ, který nikdy nepracoval. Soudruh Dufek si měl vzít poučení ze sociálních sítí, kde se mu radí, aby opustil svoje zbytečné a dobře placené místo odborářského bosse a sám táhnul k soustruhu.
Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS.