Věra Plívová-Šimková FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
V době plné příběhů silných žen by měl ten o životě Věry Plívové-Šimkové patřit k těm kanonickým. Nemohla to mít snadné, na přelomu padesátých a šedesátých let se rozhodla pro povolání určené do té doby prakticky bezvýhradně mužům. Přesto si rychle vydobyla pozici, která z ní udělala asi nejvlivnějšího českého režiséra filmů pro děti a puberťáky.
Určitě si to myslí moje generace dnešních šedesátníků. To my jsme měli možnost vidět filmy jako Páni kluci anebo Krakonoš a lyžníci v premiéře a v tom nejlepším věku, a proto se do nás neodvolatelně vryly. Tehdy jsme ještě měli čas snít a chtěli jsme být jako hrdinové v našem věku: zažívat jejich dobrodružství, ať už se odehrávala začátkem minulého století na zasněžených horách, anebo ve venkovské stodole, kde se parta teenagerů rozhodne hledat „svůj dům holubí“ v rockové kapele.
Věra Plívová-Šimková vystudovala režii na FAMU u Bořivoje Zemana v letech 1952–1957. Po absolutoriu nastoupila na Barrandov, kde se jako asistentka režie učila u takových mistrů, jako byli Karel Kachyňa anebo Vojtěch Jasný. Dveře do světa celovečerních filmů jí paradoxně otevřelo onemocnění kolegy Josefa Valáška, který měl původně točit snímek Káťa a krokodýl. Věra využila příležitosti a zaskočila skvěle. Příběh vycházející z dětské knihy sovětských spisovatelů N. V. Gernětové a G. B. Jagdfelda dokonce zvítězil na mezinárodní přehlídce filmů pro děti v Gijónu.
Sedmdesátá léta už filmařku zastihla ve vrcholné formě, která poznamenala filmy Tony, tobě přeskočilo; Lišáci, Myšáci a Šibeničák; Přijela k nám pouť; Páni kluci; Krakonoš a lyžníci. V osmdesátkách pak ještě přibyl například film Hledám dům holubí, kde zazněla hudba tehdy stále zakázaného Pražského výběru. Ve všech svých vrcholných opusech ctila paní režisérka pravidlo, které ji provázelo celý profesní život a které ráda připomínala: „Dětské srdíčko je stále stejné a bude stejné i za milion let. Jestliže vztahové věci pravdivě zachytíte, tak dětský film nemůže zestárnout.“
Což se také stalo.
Věra Plívová-Šimková natočila celkem šestnáct celovečerních snímků, poslední z nich, Kruh, v roce 2001. Během své padesátileté praxe u filmu objevila řadu dětských hvězd, ze kterých se později stali uznávaní herci a herečky. Když v roce 2019 dostala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii, bylo to jistě skvělé ocenění. Já osobně za ještě cennější považuji šém, jenž vložila do nás všech, do pánů kluků. Ujistil nás, že s problémy dospívání nejsme sami a že kamarádství je veliká hodnota. Proto z nás její filmy udělaly lepší lidi.
Věra Plívová-Šimková zemřela v neděli ve věku 90 let.
