Hejtman Pardubického kraje a bývalý místopředseda ČSSD v rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, proč je mu jako kandidát na předsedu sociální demokracie mnohem bližší ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček než vicepremiér, ministr vnitra a současný šéf sociálních demokratů Jan Hamáček. Vysvětluje, proč sám nechtěl kandidovat na předsednický post. Varuje před utužováním poměrů ve veřejnoprávních mediích a zdůrazňuje, že sociální demokracie by měla bouchnout do stolu a jasně říct, že je zcela zásadně proti tomu, aby byly podnikány politické kroky ve vztahu k jejich radám.
Do jaké míry letošní sjezd ČSSD vnímáte jako důležitou křižovatku? Je přelomový, nebo je to už klišé a je to prostě sjezd jako každý jiný?
O každém sjezdu se říká, že je přelomový. Stejně jako se o každých volbách říká, že jsou důležité a nejdůležitější v historii, takže použiji to klišé opět. Je to velmi důležitý sjezd pro sociální demokracii, ale tentokrát vážně. Opravdu vnímám, že diskuze, které probíhaly nejenom tyto čtyři roky, ale už delší dobu, jsou o tom, jak se má ČSSD profilovat na politické scéně, s kým má, s kým nemá spolupracovat.
V situaci, kdy vláda pod vedením hnutí ANO přehlasovala jako celek, tedy ve sboru, sociálnědemokratické ministry u konkrétních věcí, které jsou přímo v rozporu s programem ČSSD, tak setrvání v ní osobně vnímám jako chybu. Nedivím se, že voliči jsou z toho zmateni a nejsou potom schopni pochopit postup sociální demokracie, protože jej někdy nechápeme ani my členové.
Myslíte, že sjezd by mohl přinést ještě takhle krátce před volbami třeba i odchod z vlády? I to může být důsledek sjezdu?
To si nemyslím, protože na odchod z vlády je v tuto chvíli samozřejmě pozdě. Je to na nějakou variantu dokončení volebního období, ale také na změnu směru, která by v příštím volebním období poslanecké sněmovny měla být zcela zřejmá. To znamená, je to hodnotová změna, změna přístupu, komunikace. To všechno je nutné, protože opravdu tady nejsme od toho, abychom brali na vědomí pouze informace členů vlády, jak postupovali v daných situacích, ale měli bychom spíš naopak chtít, aby naši volení zástupci – a teď nemluvím jenom o členech vlády, ale i parlamentu – poctivě dodržovali volební program. Mám několik témat, které vládě nemohu odpustit, a zejména to, že ČSSD u toho svítí.
Odmítnutá kandidatura na předsedu sociální demokracie
Je mezi dvěma hlavními kandidáty na předsedu sociální demokracie, o kterých se mluví, Tomášem Petříčkem a Janem Hamáčkem, nějaký zásadní rozdíl ve chvíli, kdy jsou oba součástí vlády? Podle vás jsou to opravdu dva odlišné směry, které se nabízejí?
Je tomu tak, protože Tomáš Petříček nejenom na vládě, ale zejména v rámci grémia sociální demokracie ne úplně se vším souhlasil a je do jisté míry symbolem změn. Řeknu na rovinu, že jsem byl osloven nejrůznějšími členy strany, dokonce i Tomášem Petříčkem, jestli nechci být předsedou ČSSD, respektive jestli nechci kandidovat. Odmítl jsem to, protože jsem po dvouleté usilovné přípravě krajských voleb. Nebylo to vůbec jednoduché. Samozřejmě náš projekt, který jsme nazvali 3PK Pro prosperující Pardubický kraj, má-li být funkční, musí se na něm neustále pracovat a musíme ho rozvíjet. Musíme víc komunikovat i s našimi lidmi, byť teď je to velice složité kvůli pandemii. Nemohl bych se tak na plný úvazek věnovat tomu, co jsem naznačil.
ČSSD totiž potřebuje člověka, který se tomu opravdu bude věnovat naplno. Zaznamenal jsem i v předvolebních debatách, že Jan Hamáček možná trochu říká: Přece po mně nechcete, abych byl tak aktivní ve vedení strany, když řídím Ústřední krizový štáb, vždyť tady mám přece místopředsedy. Takhle to ale nestojí. Je to postavené právě úplně opačně. Potřebujeme předsedu, který se tomu bude věnovat naplno, například odbornému zázemí strany. Bude vnímat debaty těch, kteří garantují jednotlivé oblasti. Upozorňoval jsem třeba ve své gesci jako odborný mluvčí pro místní rozvoj na problém stavebního zákona nebo na problém financování územních samosprávných celků po případném zrušení superhrubé mzdy, jak to navrhoval Andrej Babiš. Bohužel to byla z hlediska vedení strany okrajová témata.
Myslím si, že tomu tak vůbec není. Nejenom propad ve financování obcí a krajů, ale ostatně i samotné zrušení superhrubé mzdy je v přímém rozporu s dlouhodobými cíli a programem ČSSD. Jak to může být voliči srozumitelné? Není to srozumitelné ani členům strany. U nás na krajské konferenci jsem zaznamenal dotaz jedné členky, která mluvila o tom, že po zrušení superhrubé mzdy a změně daňových zákonů dojde k jakémusi znevýhodnění seniorů, a jak je možné, že to schválili. Oni samozřejmě říkali, že to neschválili. A to je přesně ono. Lidé neumí rozlišit, kdo je ve vládě pro a kdo proti, prostě vláda rozhodla, vláda činí.
To je to, co se snažím stále opakovat. Jestli někdo chce vyvolávat pravolevý střet, nejde to uvnitř vlády. Takový střet může být mezi koalicí a opozicí. Druhá věc je, že srozumitelnost takových postojů je potom velice složitá zejména právě pro obecnou populaci, která se politikou nezabývá. Nedivím se proto tomu zmatení, protože pravolevý střet nejde vyvolat uvnitř koalice.
K čemu je vláda, která není schopná se dohodnout ani na tak bazální věci, jako je daňový systém země, kterou spravuje? Daně tvoří státní rozpočet. Státní rozpočet je koaliční záležitost, a hlavně jsou z něj financovány veřejné služby z jednotlivých rezortů. Vytváří tedy daňové příjmy, které jsou potom přerozdělovány a zároveň jsou pak v rámci veřejných služeb investovány. To potom není vláda vizionářská, strategická, ale pouze spravovací. Nesouhlasím s tím. Zároveň si myslím, že bylo více bodů, které jsou v rozporu s programem sociální demokracie. O stavebním zákonu mluvím záměrně, protože opět projde poslaneckou sněmovnou, přitom na tom není koaliční shoda. Jak je to možné, když je to prakticky nová reforma veřejné správy? Všichni se tváříme, že je v pořádku, že tady zástupci stavebníků připraví stavební zákon. To je stejné, jako kdyby vězni připravovali trestní zákon.
V čem je tedy podle vás hlavní rozdíl mezi panem Hamáčkem a Petříčkem? Oba přece za to, co teď popisujete, jako členové vedení ČSSD a ministři Babišovy vlády zodpovídají.
Ten rozdíl je zcela zásadní, protože Tomáš Petříček chce komunikovat s lidmi, se členy. Ptal jsem se ho, nakolik je pro něho vládní angažmá důležité a on říká: V tuto chvíli samozřejmě není, protože pro mě je důležitá ČSSD jako taková. To si myslím, že je zásadní. Druhá věc, zatímco Jan Hamáček obhajuje setrvání ve vládě i přes to všechno, co jsem zmínil, Tomáš Petříček tak nečiní. Mně se třeba líbil jeho postoj k Dukovanům. Sdílím ho. Stejně tak jeho postoj k České televizi a nejenom k České televizi, ale k veřejnoprávním médiím. To jsou témata, která jsou zásadní pro demokratickou společnost. To, že média veřejné služby fungují na koncesionářském poplatku a ne na státním rozpočtu.
Rozdíl je to fatální a pokud tady zase dochází k nějakému utužování poměrů, mně to vadí a Tomáš Petříček je právě ten, komu to také vadí. Nemůžeme se tvářit, že se nás to netýká nebo že to období, které teď probíhá, odmlčíme. Máme bouchnout do stolu a jasně jako sociální demokracie říct, že jsme zcela zásadně proti tomu, aby tady byly politické kroky ve vztahu k radám veřejnoprávních médií, včetně ČTK, protože mluvíme dneska o rozhlasu, televizi, ČTK a velké vysílací radě. To jsou věci, které Tomáš Petříček říká a já mu je věřím, protože nejenom říká, ale také koná. Připojil jsem se v tomto směru k návrhu prohlášení, protože jsem mimořádně citlivý na snahu ovlivňovat média veřejné služby.
Před dvaceti lety se zrušily nominace politických stran. Zavedly se nominace ze strany občanského sektoru, ale aby volení zástupci občanského sektoru, kteří jsou loutkami konkrétních politických zájmů, napadali de facto vysílací strategie veřejnoprávních médií, to považuji za zcela fatální střet, který ČSSD musí odmítnout a nemůže tomu svítit. Vezměte si, co jsem už všechno vyjmenoval: daňový systém, financování obcí a krajů, stavební zákon, média veřejné služby. Nemůžeme přece být v zemi, kde dochází ke krokům, které jsou spíš podobné počátku 70. let. Nechci použít slovo normalizace.
Nejrůžovější z růžových
Kdyby sociální demokracii vedl dál Jan Hamáček, podle vás by hrozilo třeba to, že by po příštích volbách, pokud by ČSSD měla tu možnost, skončila znovu ve vládě Andreje Babiše? Není to tak, že i Jan Hamáček tohle odmítá a říká, že už znovu nechce jít do vlády s hnutím ANO?
Kdyby to odmítal, dělal by konkrétní politické kroky, byť ve vládě Andreje Babiše, a zároveň by mu nevadilo, že by Andrej Babiš koaliční smlouvu případně rozvázal. Toto jsou totiž tak zásadní principiální věci, že politik v určité chvíli prostě nemůže svítit tomu, co dělá druhý partner, když je to v přímém rozporu s jeho programem. Nemá to být tak, že budeme do října mlčet a pak budeme všechno kritizovat. V žádném případě, má to být vymezení se, konkrétní bouchnutí do stolu.
Zeptám se ještě jinak, když Jan Hamáček v souvislosti s Tomášem Petříčkem naznačuje, že Petříček představuje nějakou oranžovou TOP 09, a varuje před tím, že v sociální demokracii jsou lidé, kteří chtějí stranu víc tlačit do středu a udělat z ní další oranžovou TOP 09, co si o tom myslet? Jsou to jenom nějaké předsjezdové útoky?
Před padesáti lety bylo přijato poučení z krizového vývoje, při tomto výročí jsem si ho otevřel a jako pravicové oportunistické názory tam byly označeny reformní názory vedení Alexandra Dubčeka. Mně ta rétorika přijde skutečně zajímavá, protože jestli jsem označován – mimochodem jsem byl označován jako ta pravicová síla v rámci ČSSD – tak to je rétorika, za kterou by se někteří v té minulosti nemuseli stydět. Nebudu používat ty termíny, nicméně být Janem Hamáčkem ubral bych, protože donedávna patřil mezi lidi, kteří měli stejné a obdobné názory a mluvil o podobném přístupu jako my. To, že dneska se odebral jiným směrem, neznamená, že bude urážet nás ostatní, kteří jsme setrvali na svých postojích. Přečtěte si to. Otevřete si to poučení z krizového vývoje. Je zajímavé. Pak si to dejte do kontextu a jsem-li označován za pravicovou sílu, dobře, tak to je potom stejné označení, jako byl v 70. letech označen Dubček, Smrkovský, Kriegel, Černík, Císař a takhle bych mohl pokračovat.
Například Zdeněk Škromach také v souvislosti s vámi mluví o růžovější TOP 09 a vyčítá vám to, že jste v Pardubickém kraji nekandidoval pod značkou sociální demokracie.
Ne, ne, nejrůžovější z růžových. Nebudu komentovat výroky jednotlivých lidí, kteří z mého pohledu vůbec neznají místní regionální situaci. Mimochodem jsem napsán na kandidátní listině pro parlamentní volby, abych ukázal, že se k sociální demokracii hlásím. Nedílnou součástí našeho projektu je Radko Martínek, se kterým byl kolega Škromach ve vládě. Náš projekt vnímám jako správný a klíčový, protože u nás v Pardubickém kraji budujeme sociální demokracii opět zespodu, jak to má být, a ne že budeme závislí na parlamentních volbách. Chceme pracovat v regionu a upřímně řečeno pro nás jako pro politiky v rámci Pardubického kraje v tuto chvíli nejsou nejdůležitější sněmovní volby, ale právě komunální, které se kvapem blíží. Možná než takovéto urážky, že jsme růžoví a nejrůžovější a pravicoví, TOP 09 v rámci ČSSD, by bylo zajímavější, kdybych slyšel, jakým způsobem se ostatní kolegové chystají na komunální volby.
V tuto chvíli je už, myslím, nejvyšší čas se o tom bavit. Sněmovní volby jsou tady za pár měsíců a může se stát, že se ten trend nezlomí. Na našem projektu jsem začal pracovat před dvěma lety v březnu. Bylo to rok a půl až rok a tři čtvrtě před volbami. To je přesně čas na komunální volby. Očekával bych tedy spíš návrhy tímto směrem. V komunálních volbách se často dělo to, že na kandidátkách bylo dominantní zastoupení nestraníků, proto bych právě čekal to rozkročení se a budování sociální demokracie zespodu tak, jak to bylo v minulosti. Neurážím se, mně to přijde úsměvné. Tak jsem pravicová síla. Mě to baví, protože když oni říkají, že jsem pravicová síla, tak mi samozřejmě baví říkat, že to je normalizační rétorika.
Poučení z krizového vývoje
Podle vás tedy nejde o ideový střet, ale čistě o mocenský? Vnímají vás jako ohrožení, nebo čím je to podle vás motivováno?
Znova vám to opakuji. Nevím, o co šlo v poučení z krizového vývoje. Jestli můžu říct zase nějakou metaforu, tak dobře, odmítám spolupracovat s dominantní silou, která je založená na vůdcovském systému a ještě je vedená intuitivním způsobem. Tam totiž máte několik momentů, které mně vadí. I Masaryk říkal, že politika má být dělána lidmi, kteří jsou jak vychováváni, tak připravováni na působení ve funkcích i po odborné stránce. Mluví o ouřadech, tehdy ouřada jako úředník, který byl pro to dlouhodobě připravován.
Myslím si, že to je správně, protože tam si každý nemůže jenom tak říkat, co ho napadne, protože to chce i alespoň bazální znalost problému a procesu. Nevím, jestli je dobré pro tuto zemi v době krize spolupracovat s hnutím vůdcovského charakteru založeném na intuitivním rozhodování jednoho vůdce. Podle mě je to špatně. A hlavně je špatně to, že ten vůdce není ochoten ani jakýmkoli způsobem vést diskuzi nebo přijímat názory ostatních. Když si vás koaliční partner neváží a má vás skutečně v koalici jenom pro dosažení svých mocenských cílů, je to málo. Politika programovou stránku nutně potřebuje.
Po sněmovních volbách, když ČSSD bude ve sněmovně, například Piráti jsou podle vás jedním z možných koaličních partnerů sociální demokracie nebo záleží na dalších okolnostech?
V konkrétních otázkách třeba v sociální oblasti máme s Piráty velmi podobný program. Máme ale velmi podobný pohled například i na organizaci veřejné správy, na digitalizaci apod. Sociální demokracie by se ale podle mě měla velmi výrazným způsobem vnitřně konsolidovat, postavit na nohy, budovat to, co jsem naznačil. To jest odbornou organizaci, sestavu komunálních politiků, připravovat se na evropské volby a zase krajské volby. Nemyslím si, že jediným politickým cílem musí být za každou cenu přítomnost ve vládě. To v žádném případě, ale ptáte-li se mě, tak spolupracovat s demokratickými stranami napříč politickým spektrem na věcech, které jsou – a podtrhuji a opakuji – jsou v dlouhodobém programu ČSSD. Rozhodně se však neúčastnit dalších experimentů, které potom dopadnou na celou společnost.
Měli bychom se poctivě zabývat tím, co sociální demokracie prosazovala nejenom v posledních letech, ale za celých 30 let vývoje. Ve věcech, které jsem vyjmenoval, vláda postupuje v přímém rozporu s tím, co ČSSD prosazovala a prosadila. Není možné se tvářit, že se nás to netýká jenom proto, že jsou tam teď lidé, kteří u toho tehdy tzv. nebyli. Jak to, že Zdeňku Škromachovi nevadí, že tato vláda reformuje veřejnou správu, když on tehdy jako poslanec i ministr hlasoval pro její tehdejší reformu? Jak je to možné, že to těm lidem nevadí? Protože každý vnímá akorát mocenský střet, ale to, že je tady jasná názorová diskontinuita, nám nevadí. Přitom jsme součástí vládnoucí garnitury a říkáme koaliční partner, bóže, vždyť to není tak zásadní. Myslím, že by se ti lidé měli podívat zejména právě na tu programovou diskontinuitu.
Jaká je dnes podle vás atmosféra v sociální demokracii? Existuje celkově deziluze z vládního angažmá, nebo je to pořád stejné, jako když ČSSD pořádala referendum o vstupu do vlády?
Garantuji vám, že kdyby bylo nové referendum, sociální demokracie by součástí vlády nebyla. Rozčarování určitě existuje. Jestli bude zvolen Tomáš Petříček, Jan Hamáček nebo někdo jiný, to je druhá věc, ale rozčarování z toho, jakým způsobem jsme vnímáni veřejností, je hrozné. Slyším to dnes a denně a slyší to kolegové starostové, slyší to další členové, že nám jako osobám ta značka škodí. Jsme schopní to vydržet, ale ve chvíli, kdy jsme schopní argumentovat. Jenomže my už nejsme schopní argumentovat, nejsme schopní obhajovat jednotlivé kroky. Vyjmenoval jsem ty, u kterých to mám tak nastavené, to byly pro mě osobně tak fatální zářezy, že jsem řekl, už to takhle dál nejde. Proto jsem vyzval Jana Hamáčka k odchodu z vlády v době, kdy si myslím, že to naposledy šlo. To bylo v době přehlasování ad hoc koalicí při schvalování daňových změn.
Předseda ČSSD v okrese Příbram
Nebyla chyba, že tehdy, když jste tu výzvu měl, se k vám moc nepřidali další funkcionáři a členové strany?
K čemu to je? Musí se vás zastat poslanecký klub, a ne členové strany, protože potom samozřejmě těm, kteří u toho jsou, je to k smíchu. To je i jeden z důvodů, proč kandiduji do poslanecké sněmovny, přestože jsem říkal, že se nemají kumulovat funkce. Na tom však trvám, nekandiduji také zepředu, ale z úplně posledního místa. Jde o to, aby vnímali, že to není jenom o těch pár lidech, kteří jsou zvoleni a zrovna tam sedí. Je to o tom, jakou politiku reprezentují. A z toho důvodu jsem se už na to nemohl dívat.
Jak zpětně hodnotíte působení Michala Haška jako volebního manažera v loňských krajských a senátních volbách, čistě věcně, jakým volebním manažerem byl?
Věcně z nadhledu říkám, že na čem jsem se s Michalem Haškem, pokud jde o volební kampaň, dohodl, tak platilo. Informoval jsem ho o našem projektu, který se do jisté míry nepodobal centrálně řízené kampani. Ze strany Michala Haška i Lidového domu to bylo respektováno. Zpětně mu můžu poděkovat, protože naše spolupráce v tomto smyslu po organizační stránce byla dobrá.
To, že by byl volebním manažerem i letos ve sněmovních volbách, to podle vás není vůbec ve hře, nebo kdyby to nastalo, nevadilo by vám to?
Volebního manažera vždycky určuje vedení strany, proto bych počkal na výsledky sjezdu. Mělo by to být rozhodnutí nového grémia, které se dohodne na té či oné osobě. To je fér a tak to má být. To znamená, ptáte-li se mě na loňský rok, neřeknu nic negativního, protože by to nebylo fér. A pokud jde o letošek, záleží to na novém vedení strany a s kým se rozhodne spolupracovat.
Michal Hašek má dnes v sociální demokracii funkci předsedy okresního výboru Brno-venkov, odpovídá jeho postavení ve straně této funkci? Nebo je to spíš tak, že je stále vlivnou postavou, která ve výsledku dost zásadně ovlivňuje stranické dění mimo oficiální funkce?
Okresů je v České republice 75. Znáte třeba, já nevím, předsedu okresu Příbram?
Neznám.
A víte, proč se ptám?
Vím, proč se ptáte. Jde už jen o to, že se o něm ví a mluví.
Nebo Jablonce nad Nisou, schválně, jestli znáte někoho z Jablonce nad Nisou. Řeknu to, abych byl srozumitelný. Tu funkci bych nepodceňoval, ani nepřeceňoval, je to normální stranická funkce odpovídající tomu, že Michal Hašek pochází z okresu Brno-venkov. Pokud si ho kolegové zvolili, je to jejich svobodné právo. Nebudu se jim do toho plést a považuji to za fér. Taky nepatřím mezi ty, kteří by za každou cenu v něčem viděli problém. Michal Hašek byl výraznou tváří sociální demokracie, působil v různých pozicích. Je kontroverzní, na druhou stranu má právo, stejně jako každý člen kandidovat do všech orgánů v rámci stranické struktury. Pokud byl zvolen, tak mu k tomu blahopřeji.
Sám se na sjezd ČSSD díváte s nadějemi? Blýská se sociální demokracii na lepší časy?
Připomněl jste mně nebožtíka Otu Černého, který, když chodili politici na jednání po hradech a zámcích před rozpadem federace, ptal se obou stran, jestli jdou na jednání s nadějemi, a tehdy Ján Čarnogurský, ale i zástupci druhé české strany říkali, že vždycky jdou s nadějemi, takže já budu odpovídat úplně stejně. Jdu na sjezd s nadějemi.