Zuzana Klusová (Piráti) FOTO: Piráti / se souhlasem
FOTO: Piráti / se souhlasem
ROZHOVOR / „Nečekala jsem, že toho bude tolik a že to bude až tak vulgární,“ říká Zuzana Klusová, která byla v primárkách nově zvolená jako kandidátka Pirátské strany do evropských voleb. Kromě gratulací se ale u příspěvku předsedy Pirátské strany Ivana Bartoše objevily i urážlivé a sexistické komentáře. „Určitě jsem očekávala nějaké hejty, navíc po letech v Karviné jsem na to poměrně zvyklá, protože tomu čelím od raných začátků politické kariéry a aktivismu. Nemůžu říct, že by mě to překvapilo,“ dodává Klusová v rozhovoru pro deník FORUM 24.
„Kdo z Pirátů ji už ohnul přes stůl?“ Komentáře takového typu se objevily po tom, co jste se stala trojkou kandidátky Pirátů do voleb do Evropského parlamentu. V Pirátské straně jste už deset let, byla jste zastupitelkou Karviné, teď jste zastupitelkou Moravskoslezského kraje. Čekala jste, že přijdou takové reakce?
Určitě jsem očekávala nějaké hejty, navíc po letech v Karviné jsem na to poměrně zvyklá, protože tomu čelím od raných začátků politické kariéry a aktivismu. Nemůžu říct, že by mě to překvapilo.
Na druhou stranu jsem nečekala, že to bude hned u prvního příspěvku na sociálních sítích, ve kterém oznamujeme kandidátku, a že to bude touto formou. Sexistické a vulgární narážky se u mě v poslední době už neobjevovaly. Vyděsilo mě to, protože jsem si říkala, jestli mě to čeká po celou kandidaturu a politické působení. Nečekala jsem, že toho bude tolik a že to bude až tak vulgární.
Když jste ty komentáře četla, říkala jste si, že jste se na to možná měla vykašlat, že vám to za takové urážky nestojí?
To jsem si neříkala, protože jsem o kandidatuře do Evropského parlamentu uvažovala dlouho. Začala jsem o tom uvažovat, když mi před půl rokem volal Ivan Bartoš a ptal se, co na to říkám, a říkal, že je to dobrý nápad a že bych to měla zvážit. Řešili jsme to s rodinou, partnerem a brala jsem v úvahu i to, že můžou přijít hejty. Kdysi mi chodily různé výhrůžky a urážky i denně a počítala jsem s tím, že to přijde. Spíš mě to nemile překvapilo, že se to děje i na celostátní úrovni a na twitteru (nyní sociální síť X, pozn. red.). Říkala jsem si, že na facebooku je horší prostředí a že na twitteru jsou lidé trochu jinak nastavení. To mě zarazilo, ale říkala jsem si, že to budu muset vydržet. Hned jsem napsala odpověď a říkala jsem si, že to musím brát s nadhledem, protože to více vypovídá o tom člověku, který to píše.
Není úplně běžné, že by politici na nějaké urážlivé, sexistické zprávy odpovídali. Má to vlastně vůbec smysl? Stalo se vám někdy třeba to, že by se vám ten člověk po vaší reakci omluvil?
Jsem přesvědčená, že to smysl má, protože když o tom nebudeme mluvit a nebudeme na to reagovat, tak z toho vyplývá, že jsme si na to zvykli a že to máme brát jako nějakou přirozenou součást veřejné debaty o politice. To si myslím, že je špatně. Celých deset let se snažím odpovídat. Na ty nejhorší, na výhrůžky násilím samozřejmě nereaguji, ale jinak odpovídám poctivě, někdy píšu lidem i soukromé zprávy a ptám se, proč mi takové věci píšou a snažím se to vysvětlovat.
Beru to jako příležitost ukázat na to, co si žena jako já po deseti letech práce v komunální politice zažívá, když se jí podaří něčeho dosáhnout.
Je hrozně důležité, abychom na to reagovali i jako společnost. Beru to jako příležitost ukázat na to, co si žena jako já po deseti letech práce v komunální politice zažívá, když se jí podaří něčeho dosáhnout. Je to smutné. Trápí mě to a byla bych ráda, aby to další generace političek zažívat nemusela. Beru to tak, že mi to teď svým způsobem pomohlo to téma zvednout, a to je určitě dobře.
Jsou podle vás komentáře takového typu bariérou pro ženy při vstupu do politiky?
Rozhodně. Dnes vám tady říkám, že jsem na to byla připravená, že to mám srovnané a že mě to od dalšího politického angažmá neodrazuje, ale celých těch deset let jsem to řešila a nebylo to příjemné. Ovlivňuje to vaši psychickou pohodu, ovlivňuje to práci.
Třeba v Karviné jsem si několikrát říkala, že už se na to vykašlu a nebudu se k ničemu vyjadřovat, nebudu kritizovat, nebudu dál kandidovat. Pochybnosti jsem měla a myslím si, že to je pro ženy těžké. Práce je náročná i pro muže politiky, ale to, že někdo útočí na fyzické vlastnosti, na vzhled a na rodinu, je velmi nepříjemné. Rozhodně to jako bariéra působí a myslím si, že jako společnost bychom se měli snažit s tím něco udělat.
Podobné útoky zažila i vaše kolegyně z Pirátské strany Olga Richterová. Často se k nim vyjadřuje například i předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vidíte i přesto nějaké změny k lepšímu?
Posun k lepšímu vnímám třeba v tom, jaká se zvedla vlna odporu a kolik hlasů na moji podporu je. Když se to týkalo Olgy, tak jsem to tak moc nevnímala. Je to možná ale i tím, že se to týká přímo mě, ale je dobře, že se z toho stalo velké téma. To vnímám jako pozitivní, že se nad tím jen nemávlo rukou. Je to příležitost se někam posunout.
Já bych se ještě krátce zeptal na dění v Karviné a v Moravskoslezském kraji. Vy veřejně kritizujete projekty, které se mají realizovat v Moravskoslezském kraji z fondu Spravedlivá transformace, respektive z unijních peněz. Proč?
Zejména mi vadí to, že jsme se rozhodli více než polovinu prostředků investovat do velkých strategických projektů. To nebylo rozhodnutí Evropské unie, ale naše. Na podání projektů byl pouhý měsíc a z mého pohledu je nereálné připravit projekt za několik miliard za měsíc. Mám z toho dlouhodobě pocit, že se projekty domlouvaly dopředu podle toho, kdo měl vliv, a hrály tam svoji roli klientelistické vazby. Podle toho se předložily projekty, které byly de facto domluvené a připravené dopředu. Ty teď spolknou bez nějaké větší diskuze většinu peněz.
Vadí mi i to, že zaměňujeme potřeby a příležitosti regionu, jako je třeba Karvinsko, který čelí sociálním problémům, problémům se životním prostředím, a teď do toho máme sice hezké projekty, ale soustředěné třeba v Ostravě. Nevidím tam, že bychom měli nějakou záruku, že by vyřešily zásadní nerovnosti, které třeba Karvinsko táhnou dolů a způsobují, že jsme dlouhodobě na chvostu v kvalitě života. Chyběla tam nějaká dlouhodobější participace a diskuze o tom, co v tom regionu potřebujeme. To je důležité, protože participace je základní prvek, který je podmínkou k tomu, aby transformace regionu byla úspěšná. Lidé z regionů by se měli podílet na návrzích opatření, která jim pomůžou. Měli jsme přesně definovat, co jsou ty problémy, a miliardy z Evropské unie na ně měly být odpovědí. To se nestalo.
Je opravdu velké riziko, že pokud se transformace nepodaří a projekty nepovedou ke kýženému cíli, tak už další prostředky z Evropské unie nedostaneme a budeme tady mít kouli u nohy v podobě několika projektů, které budeme muset dotovat a financovat. Smyslem transformace nebylo postavení megalomanských projektů, které budou nákladné a reálně nemusí mít dopad na životy lidí, kteří byli nejvíce zasaženi odklonem od uhlí.
Znamená to, že budete v současné době připravované projekty přímo v Karviné nějak blokovat? Mám na mysli například vzdělávací a vědecko-výzkumný park Eden Silesia nebo multifunkční centrum podporující vzdělávání, podnikání a inovace Cepis při Slezské univerzitě.
To už nejde. Co se týče Cepisu, tak ten jsem nikdy nekritizovala. Za mě byl nejvíce problematický Podolupark (průmyslový park, který má vzniknout v Karviné, pozn. red.). To byl projekt asi za osm miliard korun a z toho asi 1,2 miliardy nakonec měly jít z fondu Spravedlivé transformace. Já jsem celou dobu upozorňovala na to, že ten projekt je problematický, že technologie plazmatického zplyňování (bezodpadová technologie, při níž dochází ke zplynování nemetalických složek zpracovaného materiálu, pozn. red.) je diskutabilní, že není jasné, proč by zrovna tato firma s tímto projektem měla zachránit Karvinsko. Jsou tam vazby na pana Radima Slívu, který byl v radě města, a přijde mi to jako promarněná příležitost, protože se ten projekt nepodaří zrealizovat.
Na má slova v podstatě došlo, protože Podolupark už se škrtl. Investor od toho ustoupil a Karvinsko o ty peníze přijde, protože jsme měli několik projektů, a když Podolupark nebude, tak půjdou peníze do Ostravy. To je přesně ten příklad, kdy to bylo od začátku špatně. Co se týká třeba Gabriely (projekt kompletní rekonstrukce bývalého dolu Gabriela, pozn. red.), tak tam jsem to taky nějak zásadně nekritizovala, ale šlo mi o to, že když už jsme nestihli udělat nějakou velkou participaci, diskuzi a zapojení stakeholderů, tak jsme alespoň měli vycházet ze strategických plánů města.
Co se týká Karviné, tak jsme ve strategickém plánu měli obnovu pohornické krajiny a možnost jejího zařazení mezi památky UNESCO. O to jsme měli usilovat, protože jestli Karviná má nějaké hodnoty, tak je to hornická historie a jedny z nejstarších jodových lázní v Evropě. Nic moc z toho se tam nepromítlo a místo toho děláme tropické skleníky Eden. Za mě to mělo vycházet z hodnot, které na tom území máme, a mělo to navazovat na priority, které jsou stanovené ve strategickém plánu města, a to se nestalo. Někdy to na mě působí jako magická krabička splněných přání místních politiků. Neměly to ale být projekty místních politických stran. Měly to být projekty pro lidi, které pomůžou řešit jejich problémy.
V Karviné i nadále zůstane ulice pojmenovaná po první ženě ve vesmíru a podporovatelce ruského prezidenta Vladimíra Putina Valentině Těreškovové. Pojmenování ulice je v rozporu se zákonem o obcích a ministerstvo vnitra požaduje přejmenování. Zastupitelé se ale vyslovili proti, jedním z důvodů je i to, že náklady by se vyšplhaly na 300 tisíc korun. Je 300 tisíc korun skutečně tak vysoká částka, aby město mělo ulici pojmenovanou po stále žijící osobě, což je podle zákona problém, která je zároveň poslankyní ruské Státní dumy a patří k nejoddanějším stoupenkyním ruského prezidenta Putina?
Je to směšné. Bohužel to jenom dokládá to, jak se to město vede. Těch 300 tisíc nejsou pro město žádné náklady. Tady se desítky milionů rozhazují, kdy máme zdarma například odvoz komunálního odpadu, což nás stojí přes 50 milionů ročně. Byl to populistický krok pro občany města, aby sociální demokraté vyhráli volby. Desítkami milionů korun se podporuje prvoligový fotbal a potom řeknou, že nemají 300 tisíc korun. Nejvíc mi na tom vadí, že nemůžete pojmenovat ulici po žijící osobě, takže ty důvody byly hned dva, a řekla bych, že poměrně zásadní. Přijde mi poměrně smutné, že naši zastupitelé neměli ani špetku odvahy, aby to dali do pořádku. Na Karvinou to rozhodně nevrhá dobré světlo a dál to přispívá k negativnímu obrazu, který v rámci republiky máme.
