Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner zaslal australské společnosti European Metals Holdings výpověď memoranda o těžbě lithia u Cínovce. Uvedl, že výpověď memoranda měla formu prohlášení o jeho neplatnosti.

Takový krok je mimořádně trapným završením lživé předvolební kampaně, která z memoranda o porozumění (jež Česká republika uzavřela se zmiňovanou australskou společností v říjnu 2017) udělala takřka hlavní téma.

Právně nevynutitelná vůle

Pokud si totiž prostudujeme text mnohokrát diskutovaného memoranda o porozumění, zjistíme, že se jedná o standardní dokument tohoto typu. Tedy, že vyjadřuje vůli jednat v budoucnu společně.

Používá se v případech, kdy strany nechtějí přijímat právní závazky a nechtějí uzavírat smlouvu, která by byla právně vynutitelná.

Jedná se o formálnější podobu takzvané gentlemanské dohody, což je neformální a nezávazná dohoda mezi stranami, která ani nemusí být vyjádřena slovy. Může se jednat o pouhé společné srozumění vyplývající z konvencí nebo etikety. Svojí nezávazností se odlišuje od smlouvy v právním slova smyslu.

Skutečnost, že memoranda o porozumění nejsou právně závazná, vyplývá i z jejich textací, která neobsahují žádné vynutitelné povinnosti stran. A tak tomu je i v případě memoranda o porozumění týkajícího se lithia na Cínovci.

Česká republika a australská společnost v něm shodně konstatují, že budou podporovat průzkum nových výskytů lithiových rud a podporovat jejich těžbu a zpracování, podporovat výrobu konečných výrobků, podporovat spolupráci apod.

Zároveň deklarují, že chtějí projednat a prozkoumat budoucí spolupráci v oblasti těžby lithia. Nic víc v memorandu obsaženo není, jak si lze snadno ověřit.

Co by Madoff neukradl

Nynější premiér Andrej Babiš před volbami na podzim 2017 označil toto memorandum za „krádež ČSSD za bílého dne“ a v tomto duchu vedl i předvolební kampaň.

Společně s některými komunistickými poslanci tvrdil, že na základě dokumentu hrozí České republice mezinárodní arbitráž. Z těchto důvodů požadoval zrušení platnosti memoranda, které zároveň označil za neplatné.

Koncem ledna 2018 však Andrej Babiš přišel s modifikovaným tvrzením, že memorandum je nesmyslné a neplatné s tím, že případných soudních sporů ani arbitráží ze strany australské společnosti se neobává. Zároveň ale vláda dala za úkol ministru Hünerovi dojednat právní nezávaznost dokumentu.

Všechna výše uvedená protichůdná a často nesmyslná prohlášení dokazují, že kauza memoranda o lithiu byla pouze předvolební kampaní založenou na lžích.

Z textace memoranda i právní laik pozná, že se jedná o právně nezávazný dokument, který zcela jistě nemůže vést k uplatnění nároků australské společnosti v rámci sporu založeného smlouvou o ochraně investic.

Stejně tak je zřejmé, že na základě tohoto memoranda by nedokázal nic „ukrást“ ani zřejmě největší zloděj v historii Bernard Madoff.

Koneckonců Babišova mimořádná obava z mezinárodní arbitráže z října 2017 se už v lednu 2018 přeměnila na jistotu o neexistenci této hrozby.

Neplatné podání ruky?

Další nepravdivou informací používanou v kauze memoranda byla střídavá prohlášení o jeho platnosti či neplatnosti. Dokument typu memoranda o porozumění totiž nemůže být ani platný ani neplatný, tak jako například nemůže být platné nebo neplatné podání ruky, pozdrav nebo dopis.

Kategorie platnosti je aplikovatelná pouze na právní jednání. Právní jednání je platné, pokud splňuje všechny formální a obsahové náležitosti, které právní řád pro takové právní jednání vyžaduje. Memorandum o porozumění však není právním jednáním a je dokumentem, který stojí mimo právo.

Navíc, pokud by memorandum bylo neplatné, jak také prohlašoval Andrej Babiš, není zcela zřejmé, kde se brala jeho podzimní obava z mezinárodní arbitráže, která bezpochyby nemůže být zahájena na základě neplatného dokumentu.

Konečně poslední absurditou je tvrzení Andreje Babiše a ministra Tomáše Hünera, ale vlastně celé vlády, že memorandum je neplatné, ale zároveň je třeba dojednat jeho zrušení, respektive právní nezávaznost.

Pokud by totiž bylo neplatné, není třeba ho rušit, protože rušit je možno pouze něco, co existuje. Je zřejmé, že aktivita dotčených politiků týkající se „zrušení“ memoranda je pouze fíkovým listem, který má zastřít nesmyslnost jejich předvolební kampaně.

Vyvrcholením trapnosti celé kauzy je výpověď memoranda ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Jednostranné prohlášení s platností či neplatností žádného dokumentu nepohne ani o píď. Tím méně dokumentu, který ze své povahy nemůže být ani platný, ani neplatný.

Pokud je navíc neplatný, jak tvrdí ministr Tomáš Hüner společně se svým šéfem, není zcela jasné, proč plýtvá svůj drahocenný čas na jeho výpověď, což je jednostranné právní jednání, kterým se mohou ukončit pouze platné závazky.

Podle Andreje Babiše tedy na základě memoranda České republice hrozí mezinárodní arbitráž, ale současně se případných soudních sporů ani arbitráží neobává.

Stejně tak je memorandum neplatné, ale současně je potřeba dojednat jeho právní nezávaznost. A nakonec je memorandum neplatné, ale současně ho ministr vypovídá formou prohlášení o jeho neplatnosti.

Asi nejen v Austrálii výše popsaná absurdita povede k závěru, že podomní prodejce předraženého nádobí pro důchodce je proti České republice vlastně férový smluvní partner.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org