Advokát Martin Richter FOTO: archiv MR / se souhlasem
FOTO: archiv MR / se souhlasem
Soud se s obžalobou státního zástupce Šarocha neztotožnil, na druhou stranu se ovšem zabýval i vyšetřovací verzí policie, okomentoval advokát Martin Richter pondělní verdikt soudce Jana Šotta. V rozhovoru pro deník FORUM 24 řekl, že odvolací soud může mít na kauzu Čapí hnízdo jiný pohled. V případu podle něj stále zůstává spousta nezodpovězených otázek, které se týkají samotného podání žádosti o dotaci.
Jak hodnotíte rozsudek soudce Šotta?
Ve vztahu k podané obžalobě ho hodnotím jako poměrně přesvědčivý.
Soudce Šott v odůvodnění svého rozsudku zkritizoval státního zástupce Šarocha za to, jak postavil obžalobu v kauze Čapí hnízdo. Udělal Šaroch chybu?
Nemyslím si, že by státní zástupce pochybil. Soud se s podanou obžalobou neztotožnil, ale na druhou stranu řekl, že případ pana inženýra Babiše ve vztahu ke kauze Čapí hnízdo nezkoumal pouze tak, jak byl ze strany státního zastupitelství obžalován. Zabýval se i vyšetřovací verzí policie. Z provedeného dokazování vzal tedy soud za prokázané, že se podezření nepotvrdilo, respektive se prokázalo, že vyvedení Čapího hnízda do samostatného malého podniku nebylo účelovým krokem za účelem požádání o dotaci, a proto neshledal existenci dotačního podvodu.
Takže v případě, že by byla postavena obžaloba jinak, verdikt by to pravděpodobně nezměnilo, jak tvrdí soudce Šott?
Soud se podle toho, jak chápu jeho odůvodnění, neztotožnil s názorem státního zastupitelství, že by Čapí hnízdo a velké podniky, společnost Agrofert, byly takzvaně propojenými osobami. A to z důvodu, že je tato otázka velmi nejasná. V trestním řízení není možné klást někomu za vinu, že nedovede předvídat, jakým způsobem se vyvine aplikační praxe.
Co se týče samotné podstaty vyšetřovací verze Policie České republiky, ta spočívala v tom, že Čapí hnízdo bylo vyvedeno za účelem možného zažádání o dotaci. To se soudu nepotvrdilo. Naopak vzal za prokázané, že vyvedení bylo motivováno snahou dcery pana inženýra Babiše a jeho manželky budovat statky a zázemí pro obhospodařování zvířat. Účelem Čapího hnízda tedy nebyla žádost o dotaci, a proto soud říká, že ve vyvedení neshledává podvodné jednání.
Pokud by se státní zástupce odvolal, co by měl v obžalobě pozměnit nebo jaký nový pohled na věc přinést, aby to mohlo vést k opačnému verdiktu?
Podotýkám, že vše říkám s výhradou, že jsem neviděl soudní spis nebo konkrétní důkazy, takže mohu jen usuzovat z informací, které zazněly v médiích.
Myslím si, že soud opravdu přesvědčivě a věrohodně vysvětlil, že vyvedení Čapího hnízda problém nebylo. Klíčové důkazy se navíc obviněnému nelíbily. Svědka, který je vypověděl, kritizoval. Nemyslím si, že by měl mít kdokoliv důvod pochybovat o tom, že to je pravda. Tím se otázka, zda vyvedení Čapího hnízda byl, nebo nebyl problém, uzavřela.
Co pro mě z toho, co jsem viděl, není úplně spolehlivě vysvětlené, je samotné podání dotační žádosti. Tedy jaký byl úmysl v okamžiku, kdy byla žádost o dotaci podána. Jinými slovy, zda v den podání žádosti bylo předpokládáno, že se Čapí hnízdo vrátí do holdingu, a nakolik se projekt lišil oproti původnímu záměru. To by byly otázky, které by mě jako státního zástupce zajímaly, ale věřím, že je soud v řízení zvážil, byly odůvodněny a soud je v písemném odůvodnění přesvědčivě vysvětlí.
Podle soudce Šotta obžalovaní nemohli vysvětlit některé nejasnosti, jelikož své výpovědi volili jako vyjádření a odmítli odpovídat na otázky. V případu tedy zůstaly otazníky. Jak je možné, že i přesto mohl být případ uzavřen?
Otazníky tam mohou zůstávat, protože obviněný nemá povinnost se usvědčovat. Nevysvětlovat je jeho právo a samo o sobě to nic neznamená. Pokud zůstanou některé věci neobjasněny, je právě úkolem policie a státního zastupitelství prokázat, že se trestná činnost stala. Právní systém nestojí na tom, že by orgány činné v trestním řízení ukázaly na kohokoliv z nás a řekly – prokažte, že jste se ničeho nedopustili. Pokud se tedy neprokáže, že byl trestný čin spáchán, uplatní se zásada v pochybnostech ve prospěch potenciálního pachatele a vede to ke zprošťujícímu rozsudku. Nevidím v tom problém.
Jak velkou roli hrál v tomto případu časový odstup?
Časový odstup hraje vždy poměrně velkou roli, protože má vliv na věrohodnost svědků. Paměť se poměrně rychle opotřebovává, takže není příznivé řešit s takovým časovým odstupem jakoukoliv trestní věc. V tomto případě ovšem nedošlo ke zproštění kvůli tomu, že by se nepodařilo prokázat, co se stalo. Soud naopak podle odůvodnění, které vynesl soudce Šott, získal o tom, co se stalo, poměrně jasnou představu. Věc tedy netrpěla důkazní nouzí. Soud říká, že se prokázalo, že vyvedení Čapího hnízda nebylo činěno výhradně za účelem získání dotace. Mělo jít o rodinné důvody, které spočívaly mimo jiné v zájmu dcery pana Babiše na tom, aby vybudovala stáje pro své koně, a podobně. Z toho důvodu se neztotožňuje s vyšetřovací verzí, že by si – velmi zjednodušeně – pan inženýr Babiš nebo někdo jiný řekl, že účelově vyvede majetek, aby mohl načerpat dotaci, na kterou by jinak neměl nárok. Pohnutky pro vyvedení Čapího hnízda podle soudu byly odlišné.
Co říkáte na slova pana Bruny, který prohlásil, že takové rozhodnutí soudu nečekal?
Myslím si, že se zjevně jedná o upřímnou reakci pana kolegy. Neinterpretoval bych to způsobem, že by snad naznačoval, že jeho klient spáchal to, co je mu kladeno za vinu, ale spíše nesprávně četl signály a průběh řízení a zdálo se mu, že bude směřovat spíše k odsuzujícímu rozhodnutí.
Přestože jste sledoval případ pouze z médií, očekával jste takový verdikt?
Osobně jsem neočekával žádný verdikt. Očekávat bez toho, aniž by se člověk seznámil se spisem, co ve věci proběhlo, v podstatě není možné. Na základě informací, jak byly podávány v médiích, si myslím, že důvod, na kterém soud pana inženýra Babiše zprostil, pro někoho, kdo případ sledoval pouze z médií, předvídatelný nebyl. Tato část svědecké výpovědi v médiích příliš nerezonovala. Ale není to tak, že bych čekal, že dojde k jistému odsouzení.
Myslíte si, že v případě, že se pan Šaroch odvolá, je možný další proces a případná změna verdiktu?
Riziko je tady vždy. Odvolací soud může mít na věc jiný pohled. Jak říkám i na základě toho, co jsem slyšel, je tam spousta nezodpovězených otázek, které se týkají samotného podání žádosti o dotaci. Je to samozřejmě nějaké odůvodnění soudu. Otázkou je, zda státní zástupce najde nějaké nesrovnalosti s obsahem spisu. Občas to také nemusí sedět, byť bych to u tohoto soudce nečekal a čekal bych, že bude vše v pořádku. Když odvolací soud zasáhne do rozhodnutí, opravdu to není nic mimořádného.
