Představu o tom, jak by měl vypadat výkon prezidentské funkce, má zřejmě většina občanů odlišnou od té, kterou prezentuje Miloš Zeman. Přesto však jeho počínání, ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, nepřekračuje meze, které mu vytyčuje Ústava ČR. Výzva senátora Pavla Fischera tak vyzněla naprázdno, nicméně upozornila na důležitou věc: Do budoucna musíme více hledět na to, koho si zvolíme jako hlavu státu.

Návrh Pavla Fischera upozorňoval na fakt, že Zeman v posledních měsících působí zmateným dojmem a navíc se nechová v zájmu státu, který reprezentuje. Obzvlášť po zveřejnění okolností výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích hlava státu působila spíš jako velvyslanec Ruské federace.

Ani argumenty, které jasně dokazují, že Zeman není v takové kondici, kterou sliboval voličům před svým druhým zvolením, však na jeho odvolání zatím stačit nebudou. Podle senátní komise pro ústavu není důvod hlavu státu zbavovat funkce.

Pokud tedy nedojde k předčasným prezidentským volbám, je nutné se pečlivě připravit na rok 2023. A to platí nejen pro kandidáty na Hrad, ale dvakrát tolik pro voliče. Odstrašující případ, který nyní sleduje veřejnost, se totiž nesmí opakovat. Bude ovšem velmi složité přesvědčit tu skupinu občanů, kterým přijde prezident jako vtipný bodrý děda.

Dále čtěte

Předplatné s dárkem: Předplaťte si Týdeník FORUM, pojďte na koncert a dostanete vstupenku zdarma

Kupte si roční předplatné Týdeníku FORUM za zvýhodněnou cenu spolu s lístkem na koncert 30 let bez okupantů PRAŽSKÝ VÝBĚR…

Už dnes je jasné, že někteří voliči přejdou ze Zemanova tábora k tomu, koho současná hlava státu označí jako toho pravého nástupce. Dá se předpokládat, že se bude jednat o někoho z trojice Andrej Babiš, Václav Klaus a Tomio Okamura. Předseda SPD je zřejmě i pro Zemana až hraniční variantou, ale v naší zemi už se může stát asi všechno. 

Existuje však i část Zemanových voličů, kteří nemají pozitivní vztah ani k jednomu ze zmíněných politiků. A právě na ně musí zacílit kandidáti, kteří by chtěli opět vrátit prezidentské funkci váhu, jakou měla v minulosti. Velkou roli v tom však sehraje i výsledek letošních parlamentních voleb. Pokud by totiž tentokrát nevyhrálo hnutí ANO, které by se poté spojilo do koalice s kýmkoliv, kdo by Babišovi zaručil premiérskou funkci, mohla by být situace pro úctyhodného kandidáta lepší.

Počítat se však musí i s variantou, že očekávaný restart na politické scéně neproběhne a vše i nadále poběží podle scénáře, který známe poslední čtyři roky. V tom případě se však musíme připravit i na to, že neutěšená situace zůstane nejen ve Strakově akademii, ale také na Pražském hradě.

Mnoho lidí totiž vidí parlamentní volby jako možný zlom, po němž by se republika mohla vydat lepší cestou, než je ta, kterou nastolili Andrej Babiš s Milošem Zemanem. Pokud se ovšem toto očekávání nenaplní, může to mít dopad i na účast v prezidentských volbách, které pro mnohé už nebudou v momentě, kdy bude Babiš opět předsedou vlády, tak důležité, jak by si zasloužily.

Je dobře, že nového prezidenta vyberou občané až v nových řádných volbách. Nikdo totiž snad nebude zpochybňovat legitimitu jeho jmenování či útočit na jakoukoliv politickou stranu, že nechala Zemana „odstavit“. Dobře už ovšem není to, že se i nadále budeme muset bát, kdo bude z Hradu „reprezentovat“ naši zemi. Stálo by za zvážení, zda by to tentokrát skutečně nemohla být osoba, které si lze vážit. Urážek názorových oponentů už jsme si přeci „užili“ až moc.