Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/1866946
FOTO: Pixabay/1866946
Oficiální média v Rusku podávají několikáté zvýšení důchodů jako další příklad péče státu, ale realita je podle čísel i osobní zkušenosti lidí značně odlišná. Inflace v krátké době prudce zvýšila především cenu potravin.
„Včera všechny zpravodajské servery vytrubovaly do světa, že náš samovládce oznámil svým spoluobčanům dobrou zprávu o zvýšení důchodů od 1. února, s přepočtem za leden. A valorizace se prý dotkne i vojenských důchodů. Stojí za zmínku, s jakým nadšením tuto zprávu prezentovala provládní média? Všichni začali křičet: ‚Podívejte se, jak se stát stará o své důchodce,'“ píše ruský web Dzen.ru.
Autor připomíná, že z nějakého důvodu všichni nejspíš zapomněli, že před 17 lety při vytváření Fondu národního blahobytu (FNB) „náš panovník žádal lid o trpělivost s tím, že až se fond naplní příjmy z ropy a plynu, nebudou naši důchodci žít hůře než důchodci ze zemí upadajícího Západu“. Ruský důchodce dokonce nebude mít důvod závidět Norům, kteří pobírají jedny z nejvyšších důchodů na světě.
„Všichni zapomněli na panovníkův slib, že nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu. O zmrazení důchodových úspor taktně mlčí. A samozřejmě si nikdo nevzpomíná, že důchody pracujících důchodců nebyly v rozporu se základním dokumentem dlouhá léta valorizovány… To vše samozřejmě bledne na pozadí tak úžasné novinky, jakou je valorizace důchodů o 9,5 procenta,“ píše web.
Propagandisté raději neuvádějí, jaké bude to procentní zvýšení představovat částku v rublech, všímá si článek.
„Zapomněli snad? My si to nemyslíme. Zřejmě se jen stydí nahlas vyslovit haléře, které lidé nakonec dostanou. Lidé si to ale hned spočítali a došli k neuspokojivému závěru: ohlášené zvýšení bude stačit na pár kilogramů masa. Posuďte sami: pokud budeme věřit oficiálním údajům, průměrný důchod v Rusku činí 21 tisíc rublů (asi pět tisíc korun, pozn. red.). Ve většině případů si důchodci musí vystačit se skromnějšími částkami, někde mezi 15 a 18 tisíci rubly. Nuže, nyní odhadněme, jak bohatý bude od 1. ledna důchodce, který pobírá důchod na nižší úrovni 15 tisíc rublů. Jednoduchými aritmetickými operacemi dostaneme zvýšení důchodu o celých 1375 rublů (přibližně 340 korun)!“
Podle oficiálních čísel inflace nepřesahuje 10 procent, ale ve skutečnosti jen potraviny za poslední rok zdražily v průměru o 23 procent.
Článek uvádí příklady skutečných lidí a popisuje problémy jejich života s nízkým důchodem. Vzhledem ke kursu rublu dostaneme údaj v korunách, když částky vydělíme zhruba čtyřmi. Například 75letá Zinajda Sidorovna K. z Rjazaně redakci sdělila, že v současné době je její důchod 15 tisíc rublů. Výdaje jsou shrnuty následovně: čtyři tisíce rublů telefon a komunální služby; šest tisíc rublů služby sociální pracovnice; dva tisíce rublů léky. Na stravu v nejlepších měsících bez nepředvídaných výdajů zbývá tři tisíce rublů, tedy 100 rublů na den.
Pro Zinajdu Sidorovnu je velmi obtížné chodit stále na toaletu, má vedle postele kbelík. Po bytě se pohybuje s chodítkem nebo s židlí. Prostě si ji dá před sebe a pohybuje nohama. Její manžel zemřel před deseti lety a ona nemá žádné další příbuzné. Kdyby jí nepomáhali sociální pracovníci a dobrovolníci a kdyby neměla podporu z charitativního fondu Stáří v radosti, bylo by to všechno ještě horší.
„Někdy si koupím celé kuře, sousedka ho celý měsíc porcuje, rozkrájí ho a malý kousek dá do polévky. Hovězí maso jsem nezkoušela od té doby, co mi zemřel manžel. Někdy dělám bramborovou a zelnou polévku, někdy hrachovou. Ale co to říkám? Sama ji nevařím, vaří ji sousedka, mám jí dost na tři dny. Ráno jím ovesnou kaši. Samozřejmě na vodě, na mléce nemůžu, je to drahé. Dobrovolníci mi dali mikrovlnku, tak si kaši ohřívám v ní. A když mi uvaří hrnec pohanky, vydrží mi dlouho. Tvaroh a zakysanou smetanu kupuji jen zřídka. Někdy mě pohostí venkovským jablkem, nastrouhám si ho na struhadle, to je tak chutné! Ale obecně většinou chodím spát hladová,“ vypráví žena.
Další hrdinkou je 64letá Jekatěrina Nikolajevna z Bajkalska. Důchod spolu s příspěvkem na invaliditu činí 18 tisíc rublů. Polovinu důchodu jí vezme splácení úvěrů.
„Život mě k tomu donutil. Pokaždé si říkám: To je konec, splatím to a už si nikdy nebudu brát půjčky, ale pak přijde jedna věc, pak druhá. Nedávno jsem si vzala půjčku na telefon. Pak jsem musela jet do krasnojarského kardiocentra na koronarografii. Nebyly peníze, musela jsem si vzít půjčku 80 tisíc rublů a teď je splácím,“ říká důchodkyně. „A polévku vařím ze všeho, co je po ruce. Beru holé kosti, které jsou pro psy, za 40 rublů za kilo. Vždyť mají na sobě trochu masa, na polévku je to pěkná věc. Vývar je sytý!“
Podobných příkladů je v článku uvedena celá řada a nakonec autor poznamenává, že nejde o nějaké výjimky.
„Takových příběhů po celé zemi nejsou tisíce nebo dokonce statisíce, ale miliony. A tak ano, zvýšení o 1500 rublů našim důchodcům velmi pomůže. Možná je na čase začít z tribun vyprávět právě takové příběhy, a ne s hrdým výrazem z nich referovat o dalších průlomových a přelomových událostech.“
