Václav Klaus na sjezdu německé strany AfD (2016) FOTO: ČTK/imago stock&people
FOTO: ČTK/imago stock&people
Bývalý prezident Václav Klaus v pondělí prostřednictvím otevřeného dopisu vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby se při vyjednávání v případě ukrajinského konfliktu zaměřil na hledání bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany, a to i za cenu změny českého postoje vůči Ukrajině. Ke Klausovu prohlášení se pro deník FORUM 24 vyjádřili senátor Pavel Fischer, politolog Lubomír Kopeček a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Na sociálních sítích se ale vyjadřovali i další politici.
Pavel Fischer se ke Klausovu tvrzení, že obavy Ruska jsou prý „legitimní a je třeba je brát vážně“, vyjádřil takto: „My s prominutím nemůžeme brát vážně názory bývalého prezidenta.“
„Právě neústupnost demokratických politiků vůči Sovětskému svazu pomohla přinést svobodu do evropských států včetně naší země. Obhajovat dnes ruské zájmy na Ukrajině, kterou Putinův režim od roku 2014 okupuje, je těžce za hranou,“ dodal pro deník FORUM 24.
Podle politologa Lubomíra Kopečka text, který Klaus zveřejnil, nelze považovat za obyčejný dopis. „Toto prohlášení zapadá do jeho dlouhodobé strategie politického aktivisty, který dělá ze svého institutu ofenzivní platformu pro prosazování svých názorů,“ uvedl.
„Z prohlášení je zjevná kontinuita Klausova dlouhodobého názoru, že Ukrajina patří do ruské sféry vlivu, tj. přijetí ruského pohledu, že tato země je ,blízké zahraničí‘ Ruska. Už ve starších textech, například z roku 2014 s Jiřím Weiglem, Klaus psal o tom, že Ukrajina byla zneužita Západem pro konfrontaci s Ruskem, tady v tom dopise je to řečeno také, byť to není tak otevřeně. Viz slova o ,velmocenském střetu USA s Velkou Británií na straně jedné a Ruska na straně druhé‘ či o ,válce mezi Ukrajinou (v zastoupení USA) a Ruskem‘,“ připomíná Kopeček.
Klaus s postojem české vlády, která Ukrajinu podporuje, zjevně nesouhlasí. Podle Kopečka, který je autorem knihy Fenomén Václav Klaus: politická biografie, bývalý prezident nahlíží na Ukrajinu jako na stát „bez nároku na samostatnost a vlastní zahraniční politiku“. „V textu s Weiglem z roku 2014 dokonce tvrdil, že to je stát, který nemá státní tradici – údajně mělo jít o ,nehistorický stát‘. Samozřejmě, pokud by se tato optika uplatnila obecně, tak by část dnes existujících států v Evropě nikdy nemohla vzniknout včetně třeba našeho souseda Slovenska,“ připomíná Kopeček.
„V pozadí toho prohlášení je zjevně Klausův dlouhodobě kritický vztah k Západu, který u něj po opuštění prezidentského úřadu v roce 2013 převážil, což se týká nejenom vztahu k USA, ale ještě více k EU. Klausova více či méně otevřená obhajoba ruského vidění světa je vlastně do určité míry právě reakce na toto. Dál Klaus nechtěl adresovat své prohlášení ministerstvu zahraničí, protože jím prosazovanou orientaci odmítá, proto to směřoval na premiéra,“ uzavírá Kopeček.
Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR Heleny Langšádlové „mnohé nasvědčuje tomu, že Rusko chce na Ukrajinu a pokračovat tak ve své agresivní politice“. Klausův dopis okomentovala slovy o tom, že v současné situaci je velice stěžejní diplomacie a je potřeba využít její veškeré nástroje. „I náš ministr zahraničí odletěl na Ukrajinu. Zásadní je, abychom koordinovali postupy s partnery v rámci EU a NATO, a to Česká republika dělá,“ uvedla pro deník FORUM 24 Langšádlová.
I na sociálních sítích se objevily různé reakce. „Pozor, nikým nevolený proruský troll si našel nový terč a z tepla zámečku placeného oligarchou napadl ministra zahraničí suverénní země. Ne, fakt, konec parodie, naštěstí už tento pán zajímá novináře jen jako klenot politického bizáru,“ napsal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Srovnejte si priority, pane exprezidente! Zájmy Ruska by neměly mít přednost před bezpečnostními zájmy vlastní země. Ale zdá se, že vy máte priority tak nějak pomotané,“ vzkázal Klausovi na twitteru senátor Tomáš Czernin.
