Rusko se umístilo na pátém místě, pokud jde o nejhorší země pro důchodce. Index Natixis Global Retirement Index řadí Rusko na 40. ze 43 zemí celého světa. Je až za Tureckem, Čínou a Mexikem. Za Ruskem jsou Brazílie, Řecko a Indie, které mají ještě nižší skóre. Uvedl to server The Moscow Times.

Rusko mělo v loňském roce podobné hodnocení, ale jeho celkové skóre kleslo o jedno procento, z 46 na 45 procent. Sto procent znamená nejlepší podmínky pro důchodce. První tři pozice v indexu obsazují Norsko, Švýcarsko a Island. USA je na 17. místě.

Index zohledňuje 18 ukazatelů ve čtyřech podindexech: důchodové financování, materiální blahobyt, kvalita života a zdraví.

Od roku 2016 Rusko zhoršilo svou pozici v kategoriích „hmotná pohoda“ (35. místo) a „zdraví“ (42. místo), ale zlepšilo se v „kvalitě života“ (36. místě) a „financích“ (43. místo).

Rusko má také jednu z nejnižších pozic ohledně očekávaného věku dožití mezi dotazovanými zeměmi.

Země vykazovala dobré výsledky pouze ve dvou kategoriích: v kategorii „veřejného dluhu“ získala třetí místo, jedenácté ohledně „zatížení důchodů“, což je poměr mezi osobami ve věku 65 a více let a těch ve věku od 20 do 64 let.

V komentáři pro ruskou zpravodajskou agenturu RBC ekonomický analytik Alexander Safonov index Natixis kritizoval, protože podle něj srovnává země se zcela odlišnými důchodovými systémy.

Na rozdíl od některých západních zemí je podle něj „ruský důchodový systém financován státem prostřednictvím systému sociálních výhod, Rusko má jeden z nejnižších věkových ukazatelů pro odchod do důchodu a léčení je zdarma“.

Dodal, že skupina důchodců sestávala převážně z bývalých průmyslových dělníků. „Proto jsou jejich důchody nižší,“ tvrdí.

Ruští důchodci patří mezi nejvíce postižené ekonomickými problémy Ruska v důsledku nízké ceny ropy a západních sankcí v souvislosti s anexí Krymu v roce 2014.

„Máme také problémy s inflací a index to odráží,“ řekl Safonov pro RBC.

Ať už to ale vysvětlíme jakkoli, za nízký věk dožití nemohou západní sankce, to je letitý problém. Závislost Ruska na vývozu ropy je také problémem, který je dlouhodobý a uškodil už kdysi Gorbačovovi a Jelcinovi.

Že je zdravotnictví formálně bezplatné, není k ničemu, když se zdravotní péče lidem nedostává v potřebné míře.
Ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcová přede dvěma lety přiznala, že vláda má čím dál větší problém udržet zdravotníky v 83.000 vsích s méně než 100 obyvateli. Jako řešení navrhla dělat vyšetření prostřednictvím počítačového programu Skype, který může přenášet obraz a zvuk. Jak to může nahradit osobní kontakt s lékařem, si každý snadno domyslí. Rozpočet na zdravotnictví se také stále snižuje.

Před dvěma lety uvedl server eurozpravy.cz, že „někteří experti odhadují, že poslední pokusy o reformu zdravotnictví, jehož rozpočet se neustále snižuje, vedly ke zvýšení míry úmrtnosti. Ta se v prvním čtvrtletí (2015) odhaduje na 14 úmrtí na 1000 obyvatel oproti 13,5 úmrtí na tisícovku obyvatel ve stejném období předchozího roku.“

Vladimir Putin je ve funkci premiéra nebo prezidenta od roku 1999. Za tu dobu se modernizovala snad jen ruská armáda. Ke zvýšení životní úrovně došlo díky vysokým cenám ropy, ale s jejich pádem se všechno zase zhoršuje. Času na změnu země k lepšímu dostal Putin více než dost. Výsledek není slavný.