Předseda Strany přímé demokracie Tomio Okamura opakovaně lže, např. když o některých europoslancích včetně mně tvrdil, že jsme hlasovali pro uprchlické kvóty, což prokazatelně není pravda.
V dotyčné rezoluci (nepovinné a nevymahatelné) se píše, že „Evropský parlament vyzývá členské státy EU, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi sousedících regionů, a to i prostřednictvím programů přesídlování a přijímání uprchlíků z humanitárních důvodů; domnívá se však, že jakmile konflikt skončí, měly by být vytvořeny pobídky pro kvalifikované syrské uprchlíky, aby se vrátili a přispěli k obnově země.“
Není zde žádné musí, jedná se o pouze o jeden z námětů k řešení krize v Sýrii. Onu nepovinnost dokazuje i to, že tři čtvrtě roku po onom údajném hlasování, politici žádné nové už odsouhlasené extra kvóty na Syřany neřeší… A můžeme si být jisti, že by se náš nový místopředseda sněmovny rád pochlubil, jak se všemu snaží zabránit a třeba nás i už zachránil. Celé to ale bylo prostě jen předvolební divadélko, kdy velmi platí pořekadlo: káže vodu a pije víno.
Tomio Okamura si totiž evidentně se zákony a jejich dodržováním příliš hlavu neláme. Jak je patrné, jeho majetkové přiznání vykazuje značné nedostatky. Vloni podle obchodního rejstříku prodal akcie restaurace Staré časy v Praze, tuto transakci ovšem zatajil. Firma přitom v roce 2016 uvedla obrat za skoro 12 milionů korun a čistý zisk přes půl milionu korun.
Z těchto čísel je téměř jasné, že za prodej tohoto podílu utržil Okamura více než 100 tisíc korun, což je limit zákonné povinnosti pro zveřejnění transakce v majetkovém přiznání poslanců a senátorů. Ale co, asi jen další chyba účetní, které už uteklo téměř 15 milionů za prodeje Okamurových nemovitostí.
SPD se také sice hlásí slovně k demokracii, ovšem sám Okamura k ní má hodně daleko. Bez důkazů napadá novináře a brečí, že mu nechtějí dát prostor v médiích. Když mu však tuto možnost nabízejí, tak s nimi odmítá komunikovat, utíká před nimi a schovává se. Pokud už s někým mluví, chová se hulvátsky, novináře uráží a arogantně a natvrdo říká, že jim nebude odpovídat na otázky, na které se ho ptají: „Já vám budu odpovídat, jak chci!“
Odvaha mazat pravdu
Je také známou skutečností, že SPD je stranou postavenou na vůdcovském principu, ve které jsou názory nepohodlné vedení umlčovány a jejich nositelé vyhazováni ze strany. Důkazem je například bývalý místopředseda této strany v Plzeňském kraji Zdeněk Maštalíř, který z ní byl vyloučen proto, že si dovolil psát kritické maily o některých jejich praktikách.
A nabídnu ještě jedno srovnání. Sociální sítě považuji za důležitý prostředek komunikace mezi lidmi, a také je hodně využívám. Rád diskutuji i s názorovými oponenty, pokud předkládají věcné argumenty a jsou slušní. Naproti tomu Tomio Okamura na jakékoliv nesouhlasné či jen pochybovačné, i když slušně předkládané argumenty, nereaguje a jejich autory „hrdinně“ blokuje. Jak ubohé a zbabělé.
Text uveřejňujeme se svolením autora, který ho zveřejnil na svém blogu.